To byl zítra flám

Není to sice žádná bomba, ale povedená komedie s vydařeným tempem určitě ano. Neradil bych si nad jejím průběhem moc lámat hlavu, ale zásoba fórů - některé jsou na bázi tělních tekutin - je slušná, a to je nejdůležitější. Narážky na 80. léta byly výtečný, hlavně při pohledu na walkmana sem se upřímně zasmál, nicméně jsem rád, že se všechen humor netočil jen kolem nich. Největší zásluhu na vřelém přijetí komedie má ale složení ústředních ztroskotanců. Když nepočítám to malý obtloustlo, charisma jim určitě nechybělo. Podobnou komedií s partou sympaťáků je Pařba ve Vegas. Alternativa: Hangover. (29.08.2010)

Řeknu vám, poprvé jsem se zasmál až někdy okolo dvacáté minuty. CITÁT - Jakou barvu má Michael Jackson ? Ale to je asi tak vše. Vůbec se mi nelíbí myšlenka, kdy vypadaj mladě ale jsou vidět jako starci a ještě ke všemu maj staré myšlení. To mě nějak nesedí. Asi tři dobré rozhovory jinak zatím slabota. Trochu se to rozjede po větě CITUJI - Budeme si dělat co chceme. Možná trochu moc sprostý a taky pár nechutných scének ( třeba hulení ptáka ) Průměrné nebo spíš podprůměrné cestování časem. Víte co je Twittagra ? Proč bylo použito jméno Martina Navrátilová ve smyslu azbuky a ruské řeči ? Scénárista a ani režisér zřejmě nevědí, že Martina je češka a ne ruska. Tak jsem to dokoukal až do konce. Byl to velice rozporuplný konec. Závěrečný titulky jsou povedený. Velice nadupaný soundtrack. Nebudu se moc rozepisovat, tak snad jen jména některých skupin. Autograph, Perfect, Ken Tamplin, Cham Pain, Mötley Crüe, Scritti Politti, Poison, Talking Heads a další a další. (19.02.2011)

Prozatimní komedie roku? Nejspíše ano. Něco takového jsem tušil už oři obsazení Johna Cusacka. Ten chlap prostě neumí šlápnout vedle. Logické nesmysly, co se hrátek s časem týče neřeším. Bavil jsem se celou dobu. I ty nejotřepanější a nejnechutnější vtípky (where did the squirrel go?) jsou zde dovedeny k mé maximální spokojenosti. Díky výletu do osmdesátých let dává Hot Tub Time Machine vzpomenout na takové hity, jakými byly komedie s rodinou Griswoldových. Některé scénky se mi tak zaryly do paměti, že si je raději připomenu vždy, když vidím komedii z opačné poloviny měřítka zábavnosti. Martinu Navrátilovou, Black Eyed Peas ani "I'm his father" mi z hlavy jen tak něco nevymaže. Královská podívaná i po několikanásobné projekci. (23.12.2010)

Díky hereckému obsazení celkem snesitelné, i když většina humoru spočívá v přežvýkávání "timetravel" sekané z druhé ruky a samozřejmě ve využívání tělesných tekutin všeho druhu. Nezasmál jsem od srdce ani jednou, na druhou stranu, ani jednou jsem se necítil vysloveně trapně. Snad jen nad tou současnou představou osmdesátek jako doby, kde metly i punkáči nosili nažehlené puky, jsem skřípal zuby. Nekritická trendy nostalgie je hrozná věc. (06.05.2010)

Prcičky po dvaceti letech před třiceti lety. Kdo stejně jako já osmdesátky nepamatuje, může mu to připadat jako nejzvrácenější éra ever. Nebýt zbytečných trapností, fekálií a tělesných tekutin (vracet=zvracet), byla by to parodiemi a odkazy napěchovaná bromance s nostalgickým štychem a kolektivní chemií. But it soo isn´t:) (03.06.2010)