Posledná bosorka

No, tak zase jednou poplavu s hodnocením proti proudu.... Historický film s tak špatnými hereckými výkony jsem tedy dlouho neviděl. Trochu to působí, jak kdyby tvůrci sehnali dohromady osazenstvo nejbližších dvou tří podhorských salaší a šlo se točit. Takže po několika celkem povedených SK filmech (Růžové sny, Obchod na korze) jsem tentokrát sáhnul vedle. (27.02.2009)

Ani pohádkově laděná atmosféra, ani přehnaně poctivé herecké výkony, či naivní humor, ba ani tuctová stabilní režie, mi nezkazila krásný výpravný příběh, který se od poloviny mění v perfektní revoltu proti inkvizičními soudu, starým křivdám a nespravedlnostem. Boj proti nadvládě církve, nejen nad lidskými statky, ale i rozumem. Dokonalé vyobrazení namalované pravdy (obě verze), skvostné momenty (scéna, kdy Peter maluje Julianu na látku, je výborná, či Gašparovo zkouška z logiky) i slušný hudební doprovod. Zmíněné přehnané herectví kompenzuje výtečný Króner jako sluha Krivaj, František Dibarbora, ale i Oľga Zöllnerová. Ve chvíli, kdy se film plně přehoupne do dramatické části, jdou ty výkony nahoru i u ostatních. Pro československého diváka skvělá podívaná. (04.08.2013)

Až příliš naivně natočeno, těžko říci, zda se ještě stále může jednat o umění. Těšila jsem se na Františka Dibarboru. Ale ani on zde nepředvedl nezapomenutelný výkon, což rozhodně nelze vyčítat jemu, ale nevýrazné režii. Bahna si evidentně nebyl jist, zda chce natočit historický film, sociální drama, rozjuchanou veselohru se zpěvy a tanci, nebo snímek o svědomí a přesvědčení umělce. Takže nakonec z toho vzešlo od každého trochu a od každého špatně. (28.05.2016)

,,KDE SA SCHÁDZATE?" ,,V ORECHOVEJ ŠKRUPINKE." __ Keď  v roku 1957 krásna (a trocha naivná)  Oľga Zöllnerová zahodí do vody kľúč od klietky hanby a povie: ,,A už nebudú ľudí zatvárať" zákonite som zbystril. A to bolo všetko... Vzhľadom na dobu vzniku mohol názov evokovať, že ide v prenesenom význame o poslednú obeť komunistických procesov. Tomuto sa však film vyhýba, dokonca v závere tu nastupujúce osvietenstvo predstavujúce pokrok ľudstva k lepším zajtrajškom (,,...možno raz človek bude lietať, ale nie na metle...") zatlačí cirkev do úzadia, ako sa to reálne stalo.  Vážnosť film stráca aj pre svoju istú farebnú rozprávkovosť, ba kvôli hereckým prednesom pre naivnosť a komediálnosť (,,Volajú ma majstrom Petrom." ,,Si apoštol?" ,,Nie, maliar.").  Ide preto o neškodné dielko, v ktorom keby sa dalo zopár viet interpretovať inak, mohlo ísť o trezorový film. Museli sme si počkať ešte dvanásť rokov na Vávru. (57. komentár k filmu) (09.11.2022)

Formálně a umělecky výborný film, ale jde v podstatě o fiktivní příběh, který se snaží tvářit historicky. Postavy jsou naprosto jednoznačně typizované jako v pohádce. Ti dobří jsou lid (malíř, Julie a studenti), ti zlí jsou všichni zástupci církve a šlechty a jejich přisluhovači. Takže z toho na mne až příliš čiší komunistická propaganda 50. let. Proto nedávám vyšší hodnocení, které by si jinak toto slovenské dílo s dobrými hereckými výkony, malebnými scenériemi historických lokalit (Trnava, Budmerice, Jur aj.) a kostýmy určitě zasloužilo. (22.02.2009)