Televarieté

V žádném případě nešlo o normalizační estrádu, jak tady někdo píše. Ba naopak byl tento pořad mnohdy velice kritický tehdejším poměrům podaný zábavnou formou. Člověk se až nestačil divit, jak to tenkrát Bohdalové a Dvořákovi procházelo. Pořad byl vysílán mezinárodně, tak že nikdo z tehdejší nomenklatury zřejmě nechtěl vyvolávat skandál. Kdo nežil za komančů, nepochopí. (03.04.2015)

Příšerná taneční čísla prokládaná varietními výstupy okresního formátu. 1) Do toho je opatrně vložen jeden až dva účinkující ze Západu (třetí kategorie) a, aby se neřeklo, i něco málo z československé pop music (což je dnes občas to jediné, na co se dá koukat)._____ 2) Průvodní slovo držely televizní hlasatelky či jiné další nevýrazné postavy. To se změnilo příchodem Dvořáka s Bohdalovou. Místo nanicovatého konferenciérství na scénu vtrhly zábavné scénky a humorné špilce povolené komunální satiry, jejímž mistrem se Vladimír Dvořák stal. Za moc to nestálo, ale zaplaťbůh za ty dary. Některé scénky se navíc Dvořákovi opravdu povedly a zařadily se do zlatého fondu televizní zábavy. Navíc zřejmě pod Dvořákovým vlivem se trochu (ne moc) začala zlepšovat i dramaturgie pořadu a objevovat se zajímavější hosté. Česká verze Ein Kessel Buntes byla na světě._____ 3) Je zajímavé, že na většinu hostů ze zahraničí (a že jich bylo) si dnes nikdo ani nevzpomene. Balet Československé televize odpočívá někde v uměleckém pekle. Občasnou vzpomínku věnujeme československým performerům. Ale Dvořáka s Bohdalovou si připomínáme stále (i když, pravda, ne všechna jejich čísla)._____ 4) Občas (zřídkakdy) se objevily i doslova skryté poklady. Minirecitál Hany Hegerová v roce 1975 nebo vystoupení Ljuby Hermanové budiž příkladem._____ 5) Hodnocení je velmi obtížné. Za období před D+B odpad - 1*, estrádní čísla a zahraniční hosté (až na vyjímky) 1*. Zbytek 2 - 3*. Dvořák a Bohdalová 3 - 5* (jak kdy). Takže jak to udělat? (16.10.2020)

Tradičně protivná Bohdalová a do toho prkenně stojící a zcela nezúčastněně se tvářící Dvořák, který však ze sebe souká jednu hlášku za druhou. A také perfektní muzika (nemám namysli výkvět československého, bulharského či kubánského popu, nýbrž výborně šlapající orchestr). Humor se držel při zdi, aby nebyl problém, ale přesto byly scénky vtipné. Mimochodem, perfektně se vydařil i poslední díl, který se natočil až dlouhá léta po těch předchozích. (07.09.2012)

Ústřední dvojice to ve srovnání s některými dnešními "komiky" vcelku uměla, ale o mistry řemesla zase rozhodně nešlo - humoristům jako Svěrák a Smoljak, Menšík nebo některým západním umělcům nesahaly tyhle prostoduché legrácky ani po kotníky. Za břicho jsem se u toho rozhodně nikdy nepopadal. Jinak je z celého pořadu hrozně cítit normalizační vyčpělost. Obsah (např. vystoupení zahraničních zpěváků) je něčím, co bylo v komunistickém Československu nedostupné, ale jinde úplně běžné. Čísla byla navíc vybírána ne zrovna šťastně, takže je tam třeba několik hudebníků za sebou. Nejsem zatížený nostalgií a dnešním pohledem je to prostě překonaná nudná blbůstka, které dávám 2/5 s velkým přihlédnutím k datu a okolnostem doby. (31.12.2019)

Kontrast s dnešní TV zábavou - toto dnes už komerčně netáhne, proto se taky nic podobného netočí. Masivní přejímání U.S. vzorů ve vysílání - nic proti tomu, amíci dobře vědí jak zabavit lidi, pro mě to ovšem znamená stop sledování televizních pořadů - přepnul jsem na offline projekce HD kousků. Vzpomínám, jam jsem ležel na koberci řed naší Salimou a hltal ty suprové scénky od pana Dvořáka a paní Bohdalové za hlasitého smíchu našeho dědy. Je dobře, že se tyto pořady sem tam vracejí na obrazovky, bohužel už nejsem školní dítko a tak čas na sledování je ten tam. (11.08.2012)