Rozkaz

"Zdá se, že dokážeme najít zálibu v čemkoliv..." Tak nevím, zdá dokážu mít někdy zálibu v dnes tak moderní snaze vkládat snad do každého druhého filmu homosexuální dějovou linku... Za mě něco, co mi zde rozhodně vadilo (aniž bych, zdůrazňuji, měl něco proti lidem této sexuální orientace, jen prostě mi to zde přišlo násilné). Jinak po opravdu drsných 15 minutách (mnohačetné znásilňování a hromadná "divoká" poprava), které ale do válečného filmu tak nějak žel asi patří, čeká na člověka řada vizuálních překvapení, ať už jde o nádherně nasnímané scenérie severské krajiny či poměrně hezké erotické záběry (zde musím uznat všeho druhu). Dost paradoxně tak vyznívají slova soudcovy manželky, když říká "všude utrpení a tak málo krásy"... Moc zajímavě ale působí i ty vizuální kontrasty dané střídáním prostředí, v němž se film odehrává (vězení versus soukromé sídlo soudce Hallenberga). Z dějového hlediska je už ale můj dojem poněkud rozporuplný. Na jednu stranu skvěle psychologicky vylíčená postava soudce Hellenberga, "spisovatele a humanistu, co učí lidí, aby se chovali jako zvěř". Na druhou stranu třeba poněkud nadbytečná postava jeho manželky, která si tu střihne sexuální scénu podbarvenou (nevím proč zrovna) hudbou z Beethovenovy 7. symfonie (konkrétně z Allegretta). Samotný závěr mi přišel poněkud nepravděpodobný, i když docela chápu, že nějaký maličko optimistický konec to po tom "nářezu" asi i chtělo. Celkově určitě typ filmu, který mi jednou stačil, i když mě určitě obohatil. (18.02.2019)

Výborné dramatické momenty utopené v mori slabšej, vodovej omáčky. Navyše snímok nemá ani zďaleka takú emotívnu úroveň na akú som pri severských drámach zvyknutý. Myslím, že išlo v tomto smere urobiť omnoho viac, pretože námet je celkom zaujímavý a pointa na záver nie je vôbec zlá. Koniec prišiel ani neviem ako a s ním aj otázka - No a čo? Pritom by ma to nemalo vôbec napadnúť. Silný priemer. 65/100 (09.01.2015)

,,A BUDOUCÍ GENERACE NA NÁS BUDOU POHLÍŽET JAKO NA HRDINY“..... /// Co vás vy …(tůt)…do armády táhne… Ženský v Rudý gardě, ruský děvky a vděčný pouzdra pro věznitele. Příběh Aara, bojovníka za svobodu Finska, vojáka se smyslem pro čest a povinnost, zajatkyně Miiny, spisovatele, humanisty a soudce Hallenberga, kterej se podřídil válce, ale i bastarda Eina, kterej nakonec našel to, co hledal. Zajímavej a zvláštní film, kterej si dokáže vybudovat parádní dramatickou atmosféru, třebas za pomoci Goetheho veršů či Beethovena. Válečný melodrama a tragédie, kde je víc nahoty než války. Těžko se jednoduchýma větama vystihne podstata…. prostě zvláštní film, scénář, sympatický obsazení a příběh o poutu mezi zajatkyní a mladým Harjulou. Možná by se dala vytknout jistá … dramatická nedotaženost – ale mě tohle (a bobr Pihly Viitaly) fakt baví! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2003 napsala Leena Lander, číst nebudu. 2.) Zjistím, jestli je lepší brát jako zaujatce místo chlapů baby. P.S.: Srbáči v tom maj celkem jasno. 3.) Řeším dilema: mám si nechat natrhnout prdel od nadřízenýho, abych zachránil svoji holku? 4.) Thx za titule ,,Martin Massaniec“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (23.12.2012)

Další z řady tížívích a patřičně hustých severských dramat,tentokrát na pozadí Finské občanské války.Film je natočen podle románu Leeny Lander a jelikož knihu nečetl,nemohu posoudit,jak dalece se tvůrci předlohy drželi a jak se filmové zpracování knihy drží,takže budu psát čistě a jen o filmu,jako takovém.Ten působí velmi dssně(jak jsme si u severských filmů zvykli)a režisér to ještě podtrhuje sondami do každé postavy,kterou bere jako individuální a jedinečnou.Film se zamýšlí nad smyslem války,chování a počínání lidí v ní i nad motivací jednotlivých lidských činů.Je to velmi syrové,je to erotické a je to osudové.Na filmu mě nejvíc bavilo,jak si k sobě hlavní hrdinové(voják a revolucionářka),stojící na opačné straně barikády,hledají v cestu.Film má skvělou kameru,hudbu a Samuli Vauramo a Pihla Viltala opravdu skvěle hrají.Na druhou stranu je film mírně nevyvážený,chvílemi se tam toho děje až moc a je pro mě příliš naturalistický a chvílemi jsem se nudil a čekal co z toho vyleze,což je zřejmě dáno přepisem na filmové plátno a to,že to vůbec nebylo jednoduché(to ovšem není skoro nikdy).Film vypráví o tíživé době ve Finsku(do teď jsem netušil,že tam byla občanská válka) a důležitostí se tak řadí mezi ostatní historické filmy,předkládající nám nějakou epochu dějin proto,abychom jí pochopili a poučili se z ní.Pro mě je tady příliš mnoho neštěstí,temnoty a zla(to ale samozřejmě být musí).Hodnocení tedy nebylo také jednoduché,nakonec dávám severských 70%,protože filmově a zpracováním je to opravdu slušně odvedený kus práce. (06.08.2011)

Film vychází z ceněné předlohy finské spisovatelky Leeny Lander a právě v tom je jeho úskalí. Bez znalosti předlohy snímek uchvátí svým psychologicky a eticky vyostřeným příběhem, který představuje úvahu o humanismu vystavenému válce, coby stavu absolutního bezpráví a tedy i beztrestnosti. Bohužel se znalostí předlohy se ukazuje, že se jedná o poměrně nezdařilou adaptaci, která zůstává na povrchu a přináší úlitbu divákům v přemíře tělesnosti a prvoplánovosti. Absence minulosti a na ní vázaných motivací postav sice napomáhá obecnému vyznění snímku, ale lineární vyprávění zase zbavuje film potencionálního napětí. Nejvíce do očí bije mnohoznačný konec, který sice skýtá možnost výkladu vážným směrem, ale spíše vyznívá jako kýčovité rozmělnění dopadu předchozího dění na diváky. Přes to se jedná o dílo, které má řadu kladů, při čemž předním z nich je fakt, že pojímá závažné téma domácí historie (finskou občanskou válku) a problematizuje její vnímání. Sloučením závažného historického tématu a diváckého potenciálu se nabízí srovnání s německými 6ivoty těch druhých či Hřebejkovými počiny o komunismu a druhé světové válce. Nicméně oproti nim je finský snímek v naprosto odlišné kategorii, neboť ačkoli také chlácholí, dělá to jen pro vyvážení soustavného tíživého náporu, kterému diváka vystavuje po větší část vyprávění. (01.09.2010)