Na konci města

Film nese veškeré znaky doby ve které vznikl, včetně socialisticky realistické dějové linie. Námět však rozhodně nelze označit za hloupý a film za špatný. Objevují se zde osvědčení herci, nad ostatními vyčnívá především vynikající Rudolf Hrušínský, jehož postava je jednoznačně nejzajímavější v celém filmu. V případě konzistentního projevu Gustava Heverleho jsem se nemohla stále zbavit dojmu, že socialistická bezpečnost zaměstnala Vítka z Pyšné princezny. Jemu v kontrastu se objevuje Malhorn z Pytlákovy schovanky s nezbytnými atributy jako jsou oblaka dýmu z doutníku, luxusní vila, na stolku z masivu sklenka s prvotřídním koňakem. A tak se nedostavilo ani detektivní napětí- kdo bude ne faktickým, ale morálním viníkem bylo celkem jasné. A protože ve filmu z roku 1954 rozhodně nelze očekávat zásah v podobě deus ex machina, posledních dvacet minut rozluštění spletitého případu nepřináší žádné překvapení. (06.05.2013)

Průměrná detektivka, která zcela zapadla a která záhy vymizí i z paměti diváka. Výstavba nové čtvrti začala při výkopových pracech nálezem lidských pozůstatků z doby první republiky. Kriminalisté odhalují případ laxně postaveného činžovního domu, který měl být postaven lacino, aby přinesl větší zisky majiteli, a tak se nedbalo na bezpečnostní předpisy u stavby s pohyblivým podložím. Jak je psáno v obsahu, film dlouho zůstává přešlapovat na místě, není divu, že jsem několikrát podlehl při sledování mikrospánku. Závěr filmu je ovšem v intencích 50. let - na místě původního činžáku je dětské hřiště, kde si matky a babičky vozí děti na kočárcích a ty větší si hrají na písku a na hřišti... (22.12.2020)

Hrušínský hláškuje a má to jakousi detektivní zápletku, ale abych řekla pravdu, moc jsem do ní nepronikla. Ne že by byla sama o sobě tak nepochopitelná, ale scénář je zbytečně komplikovaný a těžkopádný a vyšetřování nesměřuje ani tak k odhalení vraha, jako spíš k důkazu vyšší socialistické spravedlnosti. K dokonalosti tento obrázek ráje dovádějí kontrastní flashbacky ze 30. let a vedlejší "milostná" linka. V závěru své kariéry natočil Cikán zajímavější padesátkovou detektivku – Konec cesty. Ty názvy se mi pořád pletou, ale kvalitativní rozdíl mezi oběma filmy je velmi patrný. (02.06.2012)

Teda nevim, co se vleče. Klady: Vynikající herecké výkony Nedbala, Hrušinského, Záhorského. Skvělá režie Cikána. Dojem, že se jedná o akci mord party rady Vacátka v r. 1932. Jenže ne, je to 20 let starý případ. Zajímavý motiv: vražda? zabití? úmrtí? Zápory: Cílená agitka komunismu, vychytralá. Žádnej hrdinnej soudruh, žádná strana. Zlý stavitel ohrožující životy nájemníků (analogie Neffova Hercoga a Nedobyla) , nezaměstnanost, zoufalství. Domácí neví, zda má sociální cit, nebo zda má býti hajzlem, jen šmelinář Ruda Hrušinský je stejně neoblíben u Masarykovské policie , jako u SNB. Ale pracuje! No z toho hrdinu neuděláme, je to navíc kurevník. Jen v závěru na vás ten kámen propagandy padne, patrně padnul i na zkušeného Cikána. Policajt, co normálně chodí v saku a má vzdělaní, si navlíkne uniformu a jde na rande. Společně s láskou pozorují plné koupaliště šťastných dětí vybudované v akci ZET. Věz diváče! Už tu nejsou zlí stavitelé a zmatení kapitalisté. Je tu ráj. Ať žije Klement Gottwald! (21.05.2018)

Když se tak dívám na staré komunistické filmy, tak Vejražku zavřít okamžitě, co se objeví na plátně, ušetří se tím čas a náklady na natáčení. Jinak bych ale v tomhle díle jeho roli za tak zápornou nepovažoval - holt poctivý prvorepublikový architekt se snaží stabilitu domu pojistit všemi prostředky, a tak místo tradičního zvířete nebo dítěte zazdí do základů rovnou pana majitele. Čímž jsem prozradil konec celé detektivky, chéché, vaše chyba, máte se na to nejdřív podívat a pak teprve číst komentáře. (29.03.2013)