Reklama

Reklama

Botostroj

  • angličtina Giant Shoe-Factory
Československo, 1954, 101 min

Režie:

K. M. Walló

Předloha:

Svatopluk Turek (kniha)

Kamera:

Julius Vegricht

Hrají:

Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka.  Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (152)

waits

všechny recenze uživatele

At přemýšlím, jak přemýšlim, nemůžu hodnotit. Z filmařského hlediska nikterak nad průměr (slabé tři), z hlediska historického pohledu film svádí k veselému pochechtávání (zvrhlých pět?), ale nějak k tomu nedošlo. Tahle agitka je totiž až příliž nenávistná a karikatura Bati je trochu přes čáru ("dělníci se mají střílet"', továrník je fašista, posílající NSDAP marky a podporujcí Hitlera, v Rusku není hlad a "lidé tam žijí radostně", syn továrníka se opilecky svěřuje: Špatná bota? To je nejlepší kšeft", po smrti otce se posupně chechtá "Ted já jsem tu šéf" atd.). Navíc, jak se někde kolektivně tleská u Gottwaldova "..jednou zatočíme my s vámi tak, jako ruští bolševici zatočili s carem, Kerenským a buržoazií!", tak je mi vždycky špatně po těle. Nebo debata komunisty s propuštěným pracovníkem: "Zabít takového šéfa. Ale jdi, Andresi, Zabiješ šéfa, ten má syna. Zabiješ syna, ten má švagra...Kolik je takových šéfů? Hrstka. A my máme kvůli nim chcípnout?" Ona to zas taková legrace není (kolik se má dát za vyloženě zlou agitku?). Vejražka a Besser jsou jak postavy z černobílého komiksu, včetně úderných sentencí, jen ty jejich výstupy a gesta přemalovat do stripů. Uff. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý film, jehož hlavním účelem byla dehonestace a zostuzení zakladatele obuvnického průmyslu T. Bati a nepravdivě popsané jeho podnikatelské metody. I po znárodnění Baťových závodů nemohli komunisté odpustit Baťovi jeho celosvětové úspěchy a neposkvrněnou pověst, a proto byl v tomto filmu hanebně zobrazen jako bezcitný vykořisťovatel svých zaměstnanců a dokonce podporovatel Hitlera a obdivovatel Mussoliniho. Do role ředitele Botostroje (posměšné označení Baťových závodů) byl obsazen V. Vejražka, jenž se Baťovi vizuálně dosti podobal a jeho výkon byl středobodem celého filmu. Podaří-li se nám však oprostit od hanebného scénáře sloužícího pouze k potřebám politického režimu k ospravedlnění znárodnění Baťových podniků ve Zlíně, je poznat, že film je po kinematografické stránce velmi kvalitní. Dokonce mám dojem, že autor, skvělý a opomenutý režisér a zakladatel tuzemského dabingu K. M. Walló, vyhnal chování ředitele Botostroje záměrně do extrému, a tím splnil dva cíle. Komunisté na jeho dílo koukali se zalíbením, avšak nepochopili, že si z nich Walló dělá legraci, neboť tak extrémně černobílé charaktery postav a z toho plynoucí absurdní situace k tomu přímo vybízí. Jedna z nejabsurdnějších situací se odehrála, když ředitel rozhodl z důvodu malého odbytu přebytek nově vyrobených bot spálit, což rozhodně nepřispělo ke spokojenosti jeho zaměstnanců. Vejražkův hlavní soupeř byl mladý komunista Josef Horák, jenž nebyl kvůli svému světonázoru do Botostroje přijat a poté dokázal přesvědčit masu pracujících, aby s ním šla do stávky. Do role typicky nadšeného budovatele s rozzářenou tváří byl obsazen osvědčený V. Besser a nebyla to jeho jediná podobně laděná role v těchto budovatelských filmech. V dalších rolích můžeme sledovat O. Sklenčku jako sekčního ředitele v Botostroji trpícího pod tvrdou ředitelovou rukou, R. Hrušínského, účetního a amatérského boxera, který začal chodit za osamělou ženou jiného pracovníka Botostroje. Dále se v tomto snímku představil nesmělý pracovník-inlektuál Z. Řehoř, V. Fialová odmítnuvší nestoudnou ředitelovu nabídku či J. Kurandová, jež hrála matku Horákovou. Kritice také neunikl ředitelův syn (P. Skála, k neuvěření, ale je to hrobník ze Studny z 30 případů majora Zemana), jenž byl navíc vyobrazen jako vychloubačný a nepříliš inteligentní zbohatlík. Snímek se ani nesnaží zakrývat totožnost oběti kritiky, neboť film končí ředitelovou tragickou smrtí během leteckého neštěstí. Navzdory ostudně překrouceným a ideologicky přibarveným skutečnostem, jež jsou ve filmech z tohoto období smutnou realitou, vnímám tento snímek jako povedený a nadmíru poutavý. ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

"Úkol dělníka je dřít a Váš úkol je hromadit zisky" Velice drsný agitační snímek, který je poplatný době a který měl za úkol hlavně znemožnit Baťův obuvnický průmysl. Pan -šéf- je tu prezentován jako šílenec, který se neštítí vůbec ničeho. Ani lidské důstojnosti. Tyranie a šikana na pracovišti v kapitalismu je zcela normální věc. Jsou tu omezovány i vztahy mezi lidmi. "Komu se to nelíbí, prosím, tady jsou dveře!" Komunisti tu jsou vyzdvihováni až do nebes a předkládáni jako jediná spása. Vyprávění je trochu kostrbaté a neuvěřitelné. Téměř bych řekl, že se jedná o horor. Nojo, ale při hlubším zkoumání určitých dějových zvráceností, jsem našel věci, se kterými se lze setkat i v dnešní době. Bohužel. Které to jsou, nechť posoudí sami diváci. Nebudu vychvalovat film, který, jak se říká, dělá z komára velblouda a který tu svou štvanost neuvěřitelně přehání. Tento snímek by měl sloužit jako ukázka toho, jak komunistický režim zneužíval film k ovlivňování veřejnosti a propagaci své ideologie. ()

infected 

všechny recenze uživatele

Autor předlohy T.Svatopluk musel být asi hodně slušně duševně chorý člověk když zplácal takový paskvil.A většině herců se divím že do něčeho tak strašného šli.Ikdyž ze začátku je to sranda,přijímání nových zaměstanců kde velí gestapáckým stylem ještě mladý Ota Sklenčka,stejně jako znechucení a následná "úprava" záchodu pro dělníky panem šéfem.U většiny dialogů lítají fantastické a kardinální hlášky.Ale po čase mě to usmívání přešlo a v mé mysli se usadila otázka-jak proboha mohlo něco takového u nás vzniknout?Takže rdemolování kina které premiéru doprovázelo považuji za vcelku pochopitelnou reakci.Bod za hrůzný celek jako memento doby-pokřivovaní reality a jeden extra za překrásnou Vlastu Fialovou a její oči.Nebyla šéfovi po vůli tak letěla jak hadr. ()

Spinosaurus 

všechny recenze uživatele

Zlý Baťa v době hosp. krize jako jediný záhadně vydělává. Je to kruťas, despota, blázen, sprosťák, vrah, kazisvět, fašista, který furt zdůrazňuje, aby se lid učil od Mussoliniho a že bude v budoucnu sponzorovat Hitlera. Z práce vyhodí nesympatickýho, neustále se tlemícího komunistu, protože to je komunista. Klučina zorganizuje vzpouru a zlý Baťa bídně zahyne v letadle, když poletí... a teď se podržte - pogratulovat Hitlerovi k převzetí moci!!! PS: Po druhém zhlédnutí dávám jednu hvězdičku, protože jsem se u toho hodně smál. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Film počas uvedenia vo vtedajšom Gottwaldove (Zlín) vyvolal série výtržností, predovšetkým z radov robotníkov, ktorí zistili, že špiní Baťu. Začali demolovať kiná a premiéra sa tam nakoniec neodohrala. (Jello Biafra)
  • Stejnojmenná knižní předloha Svatopluka Turka, jenž byl u Bati v letech 1926–1933 kresličem reklamních plakátů, byla vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx. J. A. Baťa zažaloval autora a nakladatele za úražku na cti, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze. Žalovaní se hájili tvrzením, že šlo „o dílo literární a nikoliv o klíčový román, ve kterém nikdy nechtěli tvrdit, že stěžejní postavy by se vyznačovaly opovržlivými vlastnostmi a že litují, že kniha vzbudila dojem opačný“. V roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno a žalovaní se vzdali autorských práv ve prospěch firmy Baťa. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. (VN85)
  • Natáčení probíhalo ve Zlíně. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama