Botostroj

Karel Michael Walló byl další zaprodanec poúnorové filmové ideologie, ne však tak obecně známý a dostupný, jeho jméno utkvělo v povědomí výhradně „díky „ filmu „Botostroj“ z roku 1954. Všichni dnes již víme, jak se komunisté stavěli k hodnotám vybudovaných za první republiky, ne jinak tomu bylo i v případě světoznámého šikovného (a taky velmi lidského) podnikatele Tomáše Bati. Ten dostal v tomto snímku na frak maximálním způsobem a došlo k téměř stoprocentnímu překroucení jeho postavy, vlastností a fungování podniku. Na místo moudrého a laskavého člověka z něj film dělá stvůru, která mírou své lidskosti nedosahuje ani té nové továrny, jakožto neživého hmotného statku. Celé toto filmové zobrazení lže, až se mu od huby práší, a mně z něj bylo poměrně nevolno. (23.11.2012)

Názorná filmová ukázka dějin, která je zobrazená líbivou formou na objednávku tehdejšího režimu, neboli strašná sračka u které se člověk musí ironicky jen smát. Botostroj coby film sloužil na zdiskreditování Tomáši Baťi. Však také dělníci Baťových závodů začali při premiéře likvidovat kina a ve městě začaly další nepokoje. Tomáš Baťa je zde ukázán jako nemorální, surový, nelidský, ziskuchtivý šéf. Likviduje záchodovou budku tak, aby do ní bylo vidět, zda dotyčný dělník v ní spí nebo ne. Odmítá přijímat staré lidi a je proti jakémukoliv vztahu na pracovišti. Naopak druhá hlavní postava Josef Horák, zde naopak kladná, je nechutně slizký komunista, kterému se nechce pracovat. Sám vyznává teorii, že úkolem komunisty je nic nedělat. [949. hodnocení, 116. komentář, 43%, 75. nejrozporuplnější film] (08.10.2019)

Viděl jsem dost tvrdých bolševických propagandistických dílek. Botostroj se dostal skoro na úplnou špici. Je tam společně s Výstrahou (1953) - http://www.csfd.cz/film/1592-vystraha/ , o které jsem si myslel, že je nepřokonatelná. Co se týče legrace, tak jsem se pobavil....hlavně ten komunistický předák na úplném konci - to je něco extra! 10%. (30.11.2009)

Botostroj je sice tupá, schematická propaganda, to ale nic nemění na tom, že v dnešní době je spousta filmů tupá a schematická zcela stejně, ne-li víc. Jen ten současný politický podtext je pro nás přijatelnější, či ještě častěji je zastřen nebo zcela chybí. Současné filmy však nemají Velkého Šéfa, který je nádherným pohádkovým záporákem, jenž by se skvěle vyjímal v úloze vládce temného království v nějaké dark fantasy či scifárně o zotročené planetě. Jen ho trochu více nalíčit, skvělé hlášky už v ústech má... Silná *. (09.12.2009)

T. Svatopluk vydal svou knihu "Botostroj" už za První republiky a ihned z toho byla soudní tahanice s firmou Baťa. V padesátých letech text dopracoval, vyostřil ideologicky a vyhladil po všech ostatních stránkách. Film nabízí tresť dobového vidění buržoazie a pro-amerikánského kapitalisty a to přímo neodolatelnou formou, ve které se mísí jakási naivní odezva anti-industriální rétoriky 20. let (komplex Botostroje) a hotová ideologická smršť stereotypů. Scény jako např. ta v továrníkově salónu, kde se buržousti veselí za zvuků nihilistického klavíru a posléze tančí dupáka za zvuku jazzu, tvoří velice úsměvnou výpověď o dobovém vidění První republiky (či spíše úporné ideologické snahy, aby tak byla viděna). Stejně tak výjevy z dělnického života, prodchnuté selankou a bukolickou pohodou soudružské sounáležitosti nabídnou současnému divákovi něco z dobového rejstříku kulturních emblémů. Dost dobře nechápu ty vyostřené odsudky ideologie – na ten film se dá koukat jako na celkem průhlednou a poučnou výpověď o socialistické kultuře 50. let. Jeho škodlivost je nulová, fráze a naivita musí praštit přes nos každého. Pro znalce socrealistických bizardit rozhodně výtečný zážitek a krystalická sonda do rétoriky "Šťastného věku". (06.02.2008)