Operace Dunaj

Zaplatit za tohle vstup do kina, tak bych si tu ruku musel useknout. Adept na nejotravnější film posledních let. Po deseti minutách jsem se poprvé podíval na hodinky, kdy už to bude končit a vydrželo mi to (ta kontrola hodinek co deset minut) až do konce, což považuji za takové své malé vítězství (že jsem to dokoukal). (21.10.2010)

Není to úplně špatné. Dialogy jsou dobře napsané, místy dokonce skoro vtipné, herci (i polští) nemají slabé místo a režisér je docela zručný - kdyby dostal do ruky lepší scénář, vypadalo by to lépe. První polovina filmu docela šlape, ale pak se začnou ve scénáři dít kraviny (např. Hrušínského pohřeb) a film padá dolů. Ale víc mi vadil ten hřebejkovský smířlivý postoj ve stylu "Co jsme si, to jsme si". Ten by měl mít své hranice, přece jen kamarádíčkovat se s okupanty, i když jsou to v soukromí hodní chlapíci, to mi nepřipadá dvakrát v pořádku. (30.12.2009)

Dle mého názoru docela zdařilá freska, která vykresluje dobu pro náš národ ne zrovna veselou. Umět udělat si srandu ze sebe samých se cení. Nechápu místní hodnocení. Všemožné parafráze a recese na doby mnohem mladší berete, ale když se píchne do vosího hnízda, tak je oheň na střeše, že. Není to film roku, jen jiný pohled na srpnové dny. Ale proč hodnotím jak hodnotím: Sebeironie, seberecese...jak jsem psal výše - toho si cením. (20.08.2011)

Odvyprávět stejné historické období, se může jednou povést a jednou je to propadák. Porovnání PELÍŠKŮ, které se stejným obdobím zaobírají, nebo ČERNÝCH BARONŮ, které mají v sobě podobnou tématiku, s tímto snímkem, mají pro OPERACI DUNAJ katastrofální dopad. Film nejen, že není vtipný, ale i historicky nepřesný. Opravdu velké zklamání. (05.08.2013)

Téma mne zaujalo hned jak jsem film uviděl v nabídkách na srpnový večer. Zajímalo mne, jak naši polští sousedi komedii pojmou a čekal jsem něco nostalgicky jemného s přívětivým rozumným stylem humoru. Zklamání a šok co jsem prožil však zcela zničili atmosféru toho večera a já se marně ptal, co nám chtěli tvůrci říci. Plejáda skvělých českých herců je postavena do role nějakých prapodivných nevýrazných figurek s kostrbatými dialogy. Ve vykreslení vzájemných vztahů obou národů se tvůrce pohybuje jako slon v porcelánu a já osobně jsem si připadal trochu jako žába v mixéru, protože jsem se často nedokázal zorientovat v citových pohnutkách všech účastníků. Když už jsem se konečně rozkoukal a rozhodl jsem se filmu i tvůrcům odpustit, že mi vzali iluze a očekávání, následoval odjezd ověnčeným tankem jako z cirkusu nebo trapné maškarády v nepovedeném varieté…promiňte, ale to mne smetlo. Věřím však, že toto zajímavé téma ještě čeká na své zdařilejší zpracování. (24.11.2011)