Lištičky

Super film kterej se hodí když jste zbořený kocovinou.. Ne fakt.. nekoukejte na tuhle sračku pokud nejste zbořený alkáčem nebo drogama.. jelikož jinak chcípnete nudou.. Brutálně debilní průjem, film nedává smysl, je to ABSOLUTNĚ, ale teď myslím ABSOLUTNĚ O NIČEM.. jediný co se ve filmu stane je to, že píča jedna a píča dva pendlujou mezi pár lokacema, pak přijdou do skvotu, pobrečí si a to je konec.. a největší akční scéna a flashback je to že si Betka strčila nůžky do kundy.. To je moc: Ale hlavně že platíme za rozvoj České kinematografie.. (27.09.2021)

Po tom ako som počul všade len hrozne negatívne reakcie som sa rozhodol skúsiť. Pozrel som si minutáž a vravel som si - to možno bude v poho nebude to moc dlhé. A to bol asi môj najväčší omyl. Scenár bol tak pritiahnutý za vlasy že som počas toho ako som zaspal len dumal či v tom reku nemá prsty D. Rapoš. Ak hej tak je všetko v tom najlepšom poriadku. (09.07.2010)

Trefné vystihnutie popoťahovania sa od baru k baru, od vzťahu k vzťahu a od nájmu k nájmu. Typické pre väčšinu tých, čo hľadajú východisko v západnom raji. Jednotlivci i partie z východnej Európy sa húfne vyberajú zarobiť do Anglicka či Írska. Niektorí sa zároveň oslobodzujú od bezperspektívneho pocitu života v smradľavej slovenskej diere či neuvážených skutkov minulosti. Riedky kultúrny vkus a povrchný psychologicko-intuitívny partnerský odhad tejto sorty je tiež vystihnutý presne. Bezhraničný obdiv kadejakým treťotriednym slovenským artistom je znak lapania čokohoľvek z rodného kraja. Kombinovaný so sebavedomím, nadobudnutým zároveň s odstrihnutím sa od rodičovského cecku: "som už nezávislý, dokážem sa postarať sama/ sám o seba a tak viem, čo je dobré všeobecne aj zvlášť.". Líštičky netreba vnímať len ako drámu jednotlivca, načrtnuté situácie sa dajú veľmi pekne uplatniť na celé skupiny postboľševických gastarbajtrov roztrúsených vo veľkom počte po celom anglosasko/germánsko/iberoamerickom svete. Mínusové body získali na snahe byť dôrazne artový, aby film zabodoval na festivaloch. Výsledok je vďaka tomu len slušný priemer. Tunajší zdrbung nechápem. Je naozaj tak zlé sa pozrieť občas úprimne do zrkadla a priznať si, že život človeka je prevažne len o naháňaní sa za akýmkoľvek vyplnením časovej medzery od narodenia do smrti, ktoré nemá žiadny rozumný účel ani zmysel? 63% (17.12.2014)

Hlavní hrdinka je bezpochyby "kráva" a celý příběh je determinován jejím charakterem. Je pravda, že jednání jí i lidí kolem se dá pochopit až v závěru, ale i přesto mě dokázal film zaujmout - ať už mrazivou přitažlivostí hlavní hrdinky, imigrantskou atmosférou (která tam je opravdu jen "aby se neřeklo") nebo právě samotným koncem. Určitě je bezpočet věcí, které se snímku dají vytknout - nepřehlednost až roztěkanost, klesající kvalita či fakt, že se vše dozvíme až na konci a do té doby budeme jen tápat a začínat se nudit. I přesto mají LIŠTIČKY nějakou vnitřní, vypovídající hodnotu, která zkrátka zůstane. (65%) (15.09.2009)

Film má své právo na existenci, už třeba proto, že podobný téhož stylo-žánru u nás ještě nebyl. Chtělo by se mi ho sladit do kontextu Báby a Kdopak by se vlka bál? a pojmenovat to mottem: Kdopak by se Lištiček bál? O červené karkulce Dorotce Dědkové, jak cestou k bábě/babičce natrefila ne na vlka ale lišku. (A osa Berlín-Cannes-Benátky by v tom hrála prim.) A mluvit o tom a trochu to rehabilitovat. // Jenomže posledních 30 a 10 minut Lištiček, jež se mi v hlavě rozléhají po týdenní pomlce, mě nyní tak štvou, že od toho upustím. Byť lituji.// Lituji: nedokonalého, nedůsledného, nesprávného a všeho i falešného, co nezkušená Slovenka Mira Fornay v Lištičkách natropila. Nelíbí se mi: fádní dramaturgie (vše od půlky filmu už je navíc), alibismus v pomyšlení, že stereotypní struktura děje je tím nejlepším tvarem (byť kopíruje právě takovou reálnou skutečnost), že při odepření si elegance a mírné stylizace obraz zafunguje líp, hudební proč? hororový podkres (hudební komentář je zcizením, s ohledem na zde užité prostředky je tu jediným a stává se nadbytečným), přílišná blízkost polo- a detailů (k hrdince, kdo ji chce mít tak nahou a na dosah tváře zvláště v obřím plátnem vybaveném kině?). A pomyslná myšlenková linie autora - ta se totiž kýve, a sice na křivce kritika - obhajoba - zmatek - a snad dokonce lítost, s níž máme v závěru přehodnocovat dojmy předchozí. S tím ale také souvisí problém střihové skladby, která nebyla uspořádána do dobrého výsledku.// Mohlo by to být podobenství a poetický postup - ale "lištičky" a "bloudící liška a lišky bez domova a bez rozumného směřování jen za základními potřebami a jídlem" jsou k dívkám toulavým cizinou přirovnání, které rychle vyprchá a je také brzo odhaleno. Ale jinak se mi líbí. Líbí se mi: kontaktní a přímo v centru dění se nacházející kamera, absence vaty a třeba svodů k záběrům města. Troufalost, to není tak bezpředmětné. A - zde to je - já bych chtěl zmínit ještě něco, ale vskutku se mi rázem ty příklady už jeví jako mínus než palec nahoru. Koukám, koukám. Tento text se rozpadá. Postrádá svou osu. Bloudí, je nudný, chaotický. Jaký, už to mám, z toho máte pocit? No já přesně takový jako z toho filmu...!// Lištičky, co si ukoply palec v lese o pařez. (27.09.2009)