V elektrizující mlze

T.L.Jones je na tieto úlohy vyšetrovateľov a policajtov ako stvorený. Príbeh mi sedel, postupné približovanie k vrahovi dáva čas ponoriť sa do celkovej atmosféry. Mafián v podaní J. Goodmana je dobrá postava a práve napätie medzi ním a T.L.Jonesom je korením filmu. Vadou na filme je alkoholické blúznenie či vidiny a rozhovory s generálom, ktoré tu akosi nesedia a film by bol bez nich určite reálnejší a divákovi bližší. 60%. (11.11.2012)

Je zvláštne raz za čas naraziť na film so známymi hviezdami, ktorý je tak zvláštny, má tak zvláštnu atmosféru, tak zvláštnu stavbu deja a pôsobí aj napriek krimi žánru a tomu obsadeniu absolútne nekomerčne. V hmle je film určený skôr pre festivaly, ale aj medzi európskym, ázijským a americkým artom musel pôsobiť značne zvláštne. No proste je to zvláštny film a už sa mi to slovo nechce viac používať. Chvíľami sa film začne kolísavým tempom potápať v miestnych bažinách, chvíľami prekvapí zaujímavou scénou, prekvapivým momentom a končí možno trochu konvenčnejšie, ako by divák vzhľadom na atmosféru diela čakal. Tavernier si hrá s Jonesovou hereckou škatulkou drsného a férového policajta (nikoho iného si v tejto úlohe neviem predstaviť) a odviedol spolu s ním výbornú prácu. V tom ostatnom to trochu drhne. (10.07.2013)

Dusná louisianská atmosféra, T. Lee Jones - v posledních letech jeden z mých nejoblíbenějších amerických herců, v menší roli další má oblíbenkyně - Kelly Macdonald, brutální zločiny, příjemný závan tajemna a v neposlední řadě uchu lahodící všudypřítomné zydeco - to jsou jen ty nejpodstatnější věci na které jsem při tápání "V elektrizující mlze" narazil a kvůli kterým se na tenhle snímek určitě rád podívám znovu. (13.12.2009)

Těma vnitřníma monologama mě Tommy hrozně připomínal soukromýho detektiva Marlowa ze stejnomeného seriálu z roku 1983. Ke cti režiséra je třeba připočíst, že ač se v názvu filmu objevuje mlha, nijak to s ní nehrotí. Jsou totiž tací eskamotéři, který když si neví se scénou rady, fouknou tam prostě hodně mlhy nebo tmy a nechaj film dál běžet. Tady jsem se toho taky dost bál, ale nic takovýho tady naštěstí nebylo. Snaha o vykreslení atmosféry amerického jihu je dost patrná, není sice tak vyvedená jako třeba v majstrštyku Angel Heart, ale pokud jsem jí během celýho filmu celkem dost vnímal, tak respekt. Tommy hraje samotářskýho brumlu co nejde pro ránu daleko parádně. Jak se celkem zadařilo s navozením atmosféry, tak se moc nezadařilo s navozením napětí. Co se však nezadařilo vůbec, byly ty snový vize s generálem, tuhle dějovou vsuvku film potřeboval asi jako já další nos. (12.01.2011)

Tak nakonec Dave Robicheaux zvládl dva případy jednou ranou (či několika ranami?), ačkoli jeden z nich byl už mírně prošlého data, a i když Tommy hraje přirozeně stejně, jako dýchá, nějak tady nebyl ve své kůži - že by na něj účinkoval duch doby, který v New Orleans přežívá, se vzduchem nasaklým provinilostí otrokářů a méněcenností otroků? Při kapce štěstí a LSD není nemožné si toto stigma připomenout live - ze státní odbočit do elektrizující mlhy, a možná ještě dál, tam odpočívá konfederační vojsko se svým generálem, připraveným zodpovědět dotazy, které nikoho nezajímají a hlavně nesouvisí s případy, jejichž osvětlení beztak nic neosvětlilo, jen několik filmových postav zemřelo úplně zbytečně stejně, jak zbytečná byla jejich účast v tomto zbytečném filmu. (03.07.2013)