Režie:
Zeno DostálKamera:
Juraj ŠajmovičHudba:
Luboš FišerHrají:
Ondřej Vetchý, Jan Hartl, Jiří Ornest, Mahulena Bočanová, Yvetta Blanarovičová, Jana Dolanská, Josef Kemr, Markéta Hrubešová, Oldřich Vlach, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Snímek vznikl podle stejnojmenné povídkové knihy Ivana Olbrachta, která poprvé vyšla v roce 1937 a která je posledním původním dílem známého českého prozaika a publicisty. Scénáristka Jana Dudková vybrala ze tří povídek dvě první, jež jsou na rozdíl od balady O smutných očích Hany Karadžičové laděny do laskavého humoru. Obě prózy jsou ve filmu propojeny do plynulého toku vyprávění. Jednoduchý děj zachycuje příběh chuďase Bajnyše, který málem přijde o svou sedřenou kobylku Julču, a události, spojené s neblahou okolností, kdy ve venkovské posvátné lázni mikve je málo vody, a proto se v ní nemohou konat talmudem nařízené očistné obřady. Tvůrci filmu se soustřeďují na idylický popis prostředí v horské vísce Polaně (golet je označení židovské osady v cizorodém prostředí, též i vyhnanství) na tehdejší Podkarpatské Rusi a na vykreslení života jejích rázovitých obyvatel, chasidských Židů. V centru pozornosti jsou početné rodiny tří přátel, Bajnyše, Mojšeho a Pinchese. Děj je provázen smířlivým komentářem vědoucího vypravěče. Snaha autorů postihnout s příznačnou dávkou nostalgie dávno zemřelý svět židovské komunity se projevuje v každé složce filmového díla, především však v obrazech kameramana a hudbě s židovskými písněmi a popěvky. Snímek nijak nepopírá své původní určení pro televizní obrazovku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (59)
V zásadě jsem proti zfilmovávání špičkových literárních děl. Golet v údolí je nádherná Olbrachtova kniha (spolu s Nikolou Šuhajem mě přesvědčila, abych se jel na Zakarpatskou Ukrajinu podívat), ale paskvil, co z toho Dostál udělal, s tím má společného asi tolik jako já s miliardářem. Dvě hvězdy dám jen za dvě...ehm, no, Markétu Hrubešovou :-) ()
Příběh jsem nepochopil, vlastně jsem to celé nepochopil od samého začátku. Pak se mi to ale začalo stupňovat, ale kdybyste se mě někdo zeptal, o čem film byl, nedokázal bych odpovědět. Na film jsem se vydržel dívat dlouho. Co stojí za velké plusové body je výkon Ondry Vetchýho a nádherná ženská těla slečen Markéty Hrubešové a Mahuleny Bočanové. Jinak by film stál na pokraji propasti a rozhodně by se neudržel. ()
Golet v údolí patří myslím k té lepší polovině toho, co bylo u nás v 90. letech natočeno. Je to roztomilé, něžné, poetické, podepřené dobrými hereckými výkony pánů Vetchého, Hartla a především Ornesta, zahanbit se nedávají ani ženy-herečky, na pozadí lahodný hlas Lubora Tokoše. A pro fajnšmekry se tu Markéta Hrubešová (zase!) svlíkne a nabídne na odiv ty svoje (výstavní) pětky. A kdo by přeci jen radši menší, je tu ještě "Mahu". Tímhle rozhodně nic nezkazíte. ()
Dvě příjemné židovské povídky podle knihy Ivana Olbrachta, odehrávající se kdesi u Užhorodu. Další ze snímků, který by asi dnes vzniknout nemohl, protože by se některým individuím mohl zdát rasistický. Nechme ale těchto úvah, Golet si je nezaslouží, postavy jsou milé, laskavé a herci byli vybráni s citem. Že film nezapře televizní původ vůbec nevadí. Výborná hudba Luboše Fišera! Rád se někdy podívám znovu! ()
Je velká škoda, že Zeno Dostál natočil jen tak málo filmů, mezi které patří Golet v údolí k těm nejlepším. Je z něho cítit Kachyňův styl natáčení a poetiky, aby taky ne, když Zeno Dostál dělal k nějakým Kachyňovým filmům druhého režiséra. Poetické vyprávění o lidech, kteří žiji ve své židovské osadě někde na Podkarpatské Rusi po První světové válce a o jejích zvycích má půvabnou atmosféru, které krásně ladí hudba Luboše Fišera a lahodí vypravěčský hlasový projev Lubora Tokoše. Předlohu Ivana Olbrachta zpracovala Jana Dudková, Josef Kemr si střihl svoji poslední filmovou roli a Markéta Hrubešová opět ukázala svoje ukázková ňadra a krásnou postavu. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (4)
- Jedná se o poslední film Josefa Kemra, který již v době natáčení trpěl rakovinou, které později podlehl. (Redyx111)
- Film bol natáčaný v Chrudimi, Svobodných Hamroch a na skanzene Veselý Kopec. (dyfur)
- Protože tehdy údajně neměla Mahulena Bočanová na sobě vůbec chlupy (ani v podpaží), museli jí lepit pánské kníry do podpaží, protože by to bylo neuvěřitelné, že Brana, žena tělesná, chlupy v podpaží nemá. [Zdroj: Úsměvy Mahuleny Bočanové] (hippyman)
Reklama