Přání smrti

Dle očekávání zbytečný remake a průměrný vigilantský thriller na jedno zkouknutí. Carnahan má ve scénáři pár fajn detailů, ale to je vše. Syrovému sedmdesátkovému originálu to nečichá ani k fuseklím a i MÉ DRUHÉ JÁ s Jodie Foster je o level nebo dva zajímavější. A dokážu si představit dlouhou řadu herců, které bych v té roli viděl radši než Willise. (20.06.2018)

Původní Death Wish: ztrápenej taťka si pořídí bouchačku a jde si frustraci z nepřiměřený kriminality vyřizovat na vlastní pěst. Kontroverzní morálka příběhu o zločinu a trestu byla v podstatě nadčasová a byť byl výsledek vlastně jen takovým slušným béčkem s fajnovou atmosférou pouliční špíny, dosáhl bezmála na kultovní status. Remake: tradiční revenge střílečka, kde jde fotr vykosit trýznitele svý rodiny. To je docela odvážnej krok - původní okoukanej námět byl nahrazen ještě okoukanějším! Na pytel je i titulní postava, jelikož přerod z nekonfliktního doktůrka na vraždícího superterminátora je věrohodná asi stejně, jako papoušek ara za polárním kruhem. Do toho laciný gore momentky a zoufale nevyužitej vliv sociálních médií (jedinej náznak nečeho novýho proti originálu). Trapný béčko (zase - přestávam věřit, že by ze sebe Roth někdy vypotil nadprůměr). (12.01.2020)

Bruce Willis po delší době zase v pořádným filmu, který potěší každého, kdo by si přál bezpečný svět bez grázlů, drogových dealerů, únosců a vrahů. Samozřejmě v tomto duchu existuje vícero filmů i lepší kvality, ale já to mám prostě rád. Navíc v dnešní době, kdy v USA lidé rabují, demonstrují proti policejní "brutalitě" a na počest George Floyda. I v tomto ohledu to má zajímavý podtext. Máme chránit lidskou důstojnost a ke všem být miloučký, i když se jedná o grázly a nebo je pokosit jako Bruce, aby byl klid? 80% (07.07.2020)

Eli Roth se režijně nepřekonal, některé stěžejní a vyhrocené scény mohly být rozhodně intenzivnější, vytáhl však Brusku Willise z osidel primitivních filmů, což je vlastně při jeho současném kariérním propadu velká zásluha. Bruce se mu odvděčil tím, že hraje typického Bruce, kterému jeho chirurga na sále tolik žrát nebudeme, ovšem (pouliční) přestřelky, které z akční složky převažují, jsou jeho tradiční parketa. Přemíra originality z filmu nečiší. Dokonce bych byl i pro nějaký závěrečný zvrat, nic takového nepřijde. A tak sledujeme Bruce, jak zarputile jitří stopu po aktérech přepadení jeho ženy a dcery, po němž manželka už vyspává na hřbitově a dcera se nadějně probouzí z kómatu. Bere spravedlnost do svých rukou a mstivě se plíží chicagskými ulicemi. Jak blízko či daleko má film ke svému původnímu filmu, z něhož vychází, to si netroufám odhadovat. Starou krimi s Bronsonem jsem nikdy neviděl. Nemusel to být špatný film, i tak odhaduji, že rozdíl bude hlavně v uchopení látky. Roth je přístupný hrátkám, které touží mít nad násilím nadhled i přehled, určitě ne vždy se mu to daří. Nejednou je film rutinním moderním thrillerem, který násilných scén má limitované množství, což zvláště u Rotha zamrzí. Vůbec se krvelačně neodvázal. A postupně z filmu vyprchá i napětí. Hlavně v závěru je znát, že už (brutální) nápady došly. Vyloženě se mně nelíbil přístup místních médií. To byly rušivé pasáže. A navíc to není žádná vizuální bomba. Práce s herci je nadmíru kvalitní. Zločinci jsou zahraní zajímavě, rodinka v ohrožení má nestárnoucí Elisabeth Shue, Rothem broušená sympaťanda Kirby Bliss Blanton se dostaví v celkem netypické úloze. Jen Vincent D´Onofrio v roli bratra hlavního hrdiny vykazoval nadbytečný výskyt. Pokud nutně netoužíte po originálu, tenhle remake kousek by vám mohl přijít vhod. Určitě se jedná o nejlepší film Bruce Willise za hodně drahnou dobu. 7/10 (22.05.2018)

Remake oproti originálu s vynikajícím Charlese Bronsonem z roku 1974 nepřináší nic nového. Pusťte si spíše originál. Hororové metody se zlověstnou hudbou a dlouze připravovanými situacemi. Politická korektnost - ti zlejší jsou bílé rasy. Jsou zde stopy humoru jako když si ničema hledá na internetu jak zacházet se zbraní. (09.04.2018)