Návrat do Silent Hill 3D

Bassetta jsem si pomalu začínal škatulkovat do talentů hororové budoucnosti, ale po těch povedených nízkorozpočtových zářezech, jsem v první lize takové selhání nečekal. Na první pohled je vše OK, protože je to starý dobrý Silent Hill jako minule, tedy s vymazlenými kulisami, dobrými triky, přehlídkou maskérských dovedností… a absolutně ničím navrch. Rutinní kopie Gansovy vize, která i po 6-ti letech stále platí za nejlepší herní adaptaci na velkém plátně, v níž Bassett nepřinese ani jeden vlastní originální nápad, je docela studená sprcha, protože věřím, že za tuhle látku by jiní ambiciózní tvůrci prodali vlastní babičku. Nabízí se otázka, nakolik měl při psaní scénáře od Konami povolenou uzdu autorské licence, ale předvést pár režijních fíglů ještě nikoho nezabilo. Plus zoufalý závěr jako mínus. Příště raději zase blátivé české kulisy, nebo opuštěné irské ostrovy… (29.04.2013)

Zjišťuju, že jsem PC hry nehrál ze stejného důvodu jako verbal, možná jsem jen o trochu větší romantik a tak jsem s děvčaty byl spíš venku nebo to možná nebylo přirozenou vlohou k romantice, ale naši ani její(ch) nám nedovolili si se sebou hrát doma a na hotely jsem tenkrát ještě neměl a nemám na ně do teď, zato mám auto, pořád krásný oči a umím to už o něco lépe ... No nic, vraťme se do Silent Hillu, byl jsem tam podruhé a znovu se mi tam líbilo. Chlapík s pyramidou na hlavě, který mne minule naprosto okouzlil měl tady třeba daleko víc prostoru ke své bohulibé, ops, blbost, satanolibé činnosti se svým sekáčem, do panoptika podivných monster přibyla další a nechyběly ani slepé sexy sestřičky s nožíky..bavil jsem se tímhle lunaparkem příšer a tak jako mi u prvního dílu nevadilo, že to není příliš děsivé, tak tady mi to nevadilo ještě o trochu víc. Čtyři hvězdy tady tedy nejsou z romantických důvodů jako u jedničky:) (09.05.2013)

Mizerné a vlastně i dost smutné pokračování. Obšlehnutý vizuál sice stále jakž takž funguje, ale to je tak všechno, co se na této videoherní adaptaci dá pochválit. Scénář totiž nedává absolutně žádný smysl, atmosféra se zapomněla někde v mlze a hlavní hrdinka je tak příšerně otravná, že jsem pomalu začal fandit té sektě. Michaela J. Bassetta mám celkem rád, ale tohle je šílenej přešlap mimo.30% (02.03.2013)

Když vznikl druhý Silent Hill, řekl jsem, že se na tento film snad ani nikdy nepodívám. Nejsem žádným zarytým fandou herní série ani prvního dílu. Přestože mám několik dílů (her) doma, hrál jsem kdysi dávno jen jedničku a nějak závratně mě to neokouzlilo. Což mělo samozřejmě i za následek, že jsem se poté docela ztrácel v samotném filmu a dost dlouho mi trvalo, než jsem některé věci pochopil. Nakonec však zvítězila má zvědavost (když už mi vyskočila dvojka v mém náhodném pořadníku) a přece jenom jsem se rozhodl, že se na ní podívám. Dost mě však odrazovalo i samotné nízké hodnocení a nepříliš lichotivé recenze či komentáře. Přesto musím po zhlédnutí tohoto pokračování konstatovat, že jsem tedy rozhodně čekal mnohem horší podívanou, než se mi nakonec dostalo. Zas až taková hrůza či snad katastrofa to nebyla a dokonce jsem v určitých pasážích nalezl i jistý druh zalíbení. Je sice očividné, že se tvůrci snažili co možná nejvíc přiblížit jedničce a mnohé scény jsou si dost podobné, ale našlo by se tu i několik velice zajímavých scén a především bizarních monster – které mě doslova okouzlili. Navíc Michael J. Bassett není vůbec špatný režisér, což mi už několikrát dokázal a ani tady mě vyloženě nezklamal. Přestože si vzal docela velké sousto a oproti jeho minulým filmům se musel poprat z dosti zapeklitou „látkou / příběhem“, tak z toho nakonec dokázal celkem šikovně vybruslit. Ponurá atmosféra by se tu místy našla, několik nechutností jakbysmet a co víc ani jsem se u toho zas až tolik nenudil. Je ovšem pravdou, že i zde jsem narazil na několik nelogických špeků a nudných míst, bez kterých bych se klidně obešel. Kupříkladu digitální „pavouk“ byl hodně směšný, ale zas na druhou stranu tu dostal slušný prostor samotný Pyramidhead a jeho finální souboj s proměněnou Carrie-Anne Moss byl hodně vydařený. Co mě však zklamalo asi nejvíc, byl žalostně malý prostor, který dostala má oblíbenkyně (a nejen z prvního dílu) Radha Mitchell. 50% (21.05.2017)

Po špičkový jedničce, následuje studená sprcha. Vybrané postavy jsou perfektní vč. hudby, jenže příběh se jaksi zcela vytratil, někam do neznáma. Nízké napětí, čiší takřka nulový strach vč. strachu u postav. Temnota v příběhu se až příliš prolíná s reálným světem. Tohle přeci není Freddy Kruger. Mysterióznost je taky ta tam. Jedničce nesahá ani k prstům u nohou. Mrzí mě to hodně, čekal jsem pořádný překvápko a namísto toho na mě bafla ostudná polízanice. (27.01.2015)