Užívej si, co to jde

Jo jo, musíme přeci plnit jeden film ročně. Jinak si to od Woodyho nelze moc vysvětlit. Znovu se tu snažíme sdělit něco podstatného a důležitého, na úrodnou půdu to ale tentokrát nepadne. Hlavní hrdina hází jeden trefný vtípek za druhým, má kousavé poznámky, vždy musí mít pravdu, je paranoidní a permanentně s něčím nespokojený. Jenže tak nějak nechutná jako před lety. Bělovlasý komik Larry David mi navíc do role totálně nesedl, cítil jsem nejen z něho, ale i z ostatních postav a hlavně ze scénáře, že je to prostě tak nějak „za každou cenu“. (24.07.2013)

Film Woodyho Allena bez Woodyho Allena v hlavní roli, přesto o Woody Allenovi a jeho osobnosti a humoru, promítajícím se v každém vtipu, gagu či replice. Boris Yellnikoff - bývalý fyzik, bohém a génius v jedné osobě - se setká s mladou naivní kráskou Melody. Jejich následný vztah se pak stane plátnem pro projekci více než 40leté filmařské kariéry Woodyho Allena - se všemi klady i zápory. První půlka je nedostižný gejzír specifického Allenova humoru, narážek na zkaženosti světa, důrazu na vlastní fóbie a neurotická třeštění. Ano, všechno už tu bylo, jenže v tomto filmu to vnímám jako kondenzovaný sumář toho nejlepšího, co Allen stvořil a chtěl svými filmy říct - jakési "best of", ohlédnutí za unikátním rukopisem. Druhá půlka je volnější, příběh se rozvíjí až ad absurdum - nejlépe je to vidět na proměně osobnosti Melodiných rodičů. Ale absurdita je u tvorby člověka, který má rýmu za příznak rakoviny, naprosto ospravedlnitelný komediální prvek - Navíc u tohoto filmu, který vnímám jako nadsazenou a vědomou parodii sebe sama. Prostě: Whatever works... Yeah! It's working. (27.09.2010)

Zatímco mnoho režisérů ve stáří točí samé propadáky, najdou se také šťastné výjimky co odmítají se k nim přidat a Woody Allen je jednou z nich. Vystavěl tu scénář na malém prostoru odehrávajicí se převážně v bytě, připomíná spíše divadelní hru, je ovšem precizně udělaný. Vykreslil charakterní dvojici, zakomponoval do nich protiklady a Woody u nich také předvedl svůj cit pro dialogy. V první půli jsem se skvěle bavil, druhá polovina však trochu zaostávala, takže jen 70% (06.03.2010)

Snad poprvé za kariéru je Allenova story natolik vyfabulovaná, scenáristicky nevyvážená a zaplněna tolika fantaskními elementy, že jí z předkládaných mouder a životních zašmodrchání nevěříte zhola nic. Velká škoda, realialističtější pojetí s vyvarováním se postav-karikatur, náhlým změnám tempa či polopatickému předkládání přicházejícího zlomu by allenovsky přesnému Larrymu Davidovi a jižansky prostoduché blondýně rozkošné Evan Rachel Wood (silně ji podezírám, že chování i akcent odkoukala od Anny Paquin z True Blood) jen prospělo. 5/10 (17.11.2009)

Typicky Allenovsky ukecanej film, kterej prostě drží pohromadě jen díky právě těm kvalitním sáhodlouhým a nekončícím dialogům a hlavně díky naprosto skvělým Larry Davidovi, kterej si tu teda střihnul ukázkovýho, starýho , s ničim nespokojenýho vopruze, jinak je film ale příběhově celkem chudej a ke konci ty pořád v základu stejně působící dialogy už tolik nebaví (12.12.2009)