Hodina zpěvu

Když jde naše třída do baru - mléčného! Bere s sebou třídního Járu - Ječného! Náš třídní je taky na sladký - pěčivo! Má daleko radši oplatky - než pivo! Dáme si pětatřicet chlebíčků (s majonézou!), je nám jako v nebíčku (ty tam lezou!), pětatřicet kremrolí, co se v puse rozdrolí (rozdrolí, rozdrolí se). Pak se nese do báru pětatřicet pohárů, když to všichni spapají - pak ještě pětatřicet kakaí,kakaí,kakaí - jěžišmarja kakaí!!! (25.12.2011)

Ne, každá píseň samozřejmě není perfektní, určitě ne, to by ani nebylo možné, ale Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře si ohromně vážím za to, že je neustále skládají, dělají jimi radost ostatním i sobě a jednou po nich zůstane spousta dobrého. "Neopouštěj staré známé pro nové, zvláště když jsou momentálně v nouzi, možná mají paměť jako slonové, každé ráno tesknota je vzbouzí... Dneska jsi tak úspěšný a nemáš strach, žádný hřebík netlačí tě v botě. Zítra budeš opuštěný starý brach, zítra budeš úspěšný kůl v plotě." (25.12.2014)

Sympatický pořad, který skvěle poslouží pro odpočinek od geniálnějšího tandemu Svěrák-Smoljak. Když jsem si byla před pár lety pro Svěrákův podpis na Knižním veletrhu, neodolala jsem ani publikaci Když se zamiluje kůň a pominula jsem, že jsem byla mylně považována za učitelku z mateřinky ;) (16.02.2009)

V nějakém dalším pořadu ještě před revolucí přečetl Zdeněk Svěrák dotaz z dopisu. Pisatele zajimalo, proč když jsou oba proslulí každý z jiné autorské a bavičské dvojice, zakládali s Uhlířem ještě tuhletu. Podívali se na sebe a Svěrák se svou typickou smrtelně vážnou dikcí odpověděl něco jako: "My jsme dlouho přemýšleli a dohadovali se, jestli vám to řekneme. A já vám to tedy nakonec povím. My jsme to udělali proto, abychom vydělali ještě víc peněz." (10.09.2023)

Svěrák byl pro mě vždy učitelem a nikdy nebude jinak. Tímto seriálem jsem u něj začínal. I přesto ho však mám rád a ve Vratných láhvích mi předvedl i něco nového. Miluji tu jeho zamilovanou řeč, tu zamšlenost a pochybnosti v každé hlásce. Má ji tak originální, úplně to cítím ve svém krku. Pro mě byl nejlepší v Koljovi, ale tady to začalo. A začalo to na začátku dějin české opravdu demokratické republiky. Pro mě to bylo jenom zpívání. Nic extra. Ale stále lepší než DOREMI. Kvůli Uhlířovi přihazuji bod a nechávám na třech. (10.11.2008)