Kanadská noc

Žádná sláva. Režisér Zelenka se pokusil o těžkou psychologii, ale je to spíš z prstu vycucaná psychologie. Snad jen herecký výkony byly celkem na úrovni, hlavně Dagmar Havlová mě příjemně překvapila. Ale jinak je film celkově dost bídnej, čekal sem že po velmi povedené Hodině klavíru Zelenka zase překvapí. Nepřekvapil. (18.12.2008)

Nedá se říct, že by tady výprava pokulhávala, v tomhle případě byla beznohá. Herecké výkony až na pány Preisse a Šťastného nestály za nic. Navíc pro mě osobně malinko zklamání. První třetinu filmu jsem měl pocit, že má přijít něco mystického, nadpřirozeného, což se nestalo. Další silný příběh, kterému podráží nohy velmi slabé zpracování. (20.05.2011)

Velká očekávání nakonec nebyla zcela naplněna, Havlová nezklamala, je zajímavé jak po třináctileté přestávce, před níž nebylo jediné herecky vděčnější role dokáže plátno rozzářit jako hvězda první velikosti. Preiss moc nepřekvapil, podal jedenz příjemně profesionálních výkonů. Nejvýše bych však hodnotil začínajícího Filipa Cíle, jež svou roli sehrál nezvykle citlivě a dojemně. Faraisl zde opět dokazuje, že náš film získal nemsírně vnímavého kameramana s opravdovým filmovým viděním. Film je však stahován dolů hlavně scénářem, který nedokázal správně vytěžit silnou látku, film příliš často sklouzává k melodramatu, první polovina je velmi nezvládnutá a nerealistická a zlom k ekonci vypadá také velmi kostrbatě. Ale i tak se najdou momenty, které působí svěžím dojmem, jenže to film nedělá ničím vyjímečným, nadprůměrný je jen po stránce herecké a obrazové. (21.12.2008)

O komunismu lze říci mnohé, ale jedna věc z té doby je určitě nesporná: kvalita předlistopadových scénářů byla řádově, určitě výrazně, vyšší než dnes. Ke smůle České televize je přitom potřeba dodat, že bez ohledu na tuto poměrně bezohlednou konstataci je Cielové výtvor jednoznačně v polistopadové televizní scénáristice to lepší tím spíš, že narazil na vynikající Zelenkovu režii i poměrně závažné a v každém případě zajímavé téma. Jako často ani tady herci neměli co hrát a vlastně ani zkazit. Veškrnová jen potvrdila, že patří k našim špičkovým dramatickým umělkyním a zaujala i tím, jak alespoň navenek snadno se dokázala přehrát do rolí žen pokročilejšího středního věku. Jedno je jisté: do zlatého fondu naší národní dramatické tvorby se toto dílo nezařadí. (14.12.2008)

Kanadskou noc ČT odvysílala symbolicky den po udělení cen Elsa. A myslím, že má Kanadská noc zaděláno pro rok 2009 na úspěch. Počítají se pořady odvysílané od 1. července 2008 do 30. června 2009. V jednoduchosti je síla. Scénář Hany Cielové je věrohodný. Příběh kompaktní. Od symboliky jmen občanských – Vránovi, přes symboliku indiánských jmen –Jelen, Velký černý pták. Herecky stoprocentní – od rolí studentů (Ladislav Ondřej, Tereza Voříšková) až po epizodku doktora Sváti Skopala. A ústřední dvojice Viktor Preis a Dagmar Havlová excelentní. Hlavně ta proměna pohodových rodičů ve zničené rodiče. Scény po pohřbu nejpůsobivější. Hudba – kapitola sama pro sebe. Den před uvedením Kanadské noci v ČT jsem viděl Hlídače č. 47 a od úvodních tónů jsem identifikoval Jiřího Škorpíka. Jeho podmanivá aranžmá tak působila podobně jako bych si po soundtracku Hooka pustil další williamsovský kousek Sám doma, nebo Jurský park. Jen tak mimochodem, shodou okolností od středy poslouchám denně 4Tet, jehož hudebním producentem je Jiří Škorpík… (15.12.2008)