Děkan Spanley

Na první pohled to vypadá tak zajímavě a hezky a ve skutečnosti je to hrozně divný a netypický. Už jenom nekonečný debaty nad dobrým Tokajským o kvalitním Tokajským mi lezli na nervy, ale celé to přesto mělo takové to osobité, britské kouzlo, že jsem to prostě musel dokoukat. A po shlédnutí jsem tátovi šlohnul flašku Tokajského a jal se ho vnitřně studovat. (16.11.2011)

Zařazením tohoto filmu na ČT2 tentýž den jako jeden z dílů Konce přehlídky (Parade's End) je možno si udělat vlastní představu, jak to ve "staré dobré Anglii" chodilo, když to ještě fungovalo a kdy názor, že "volební právo pro ženy je totéž jako ovce se zbraní", byl pro většinu samozřejmý. Dnes příběh pohladí po duši diváky obého pohlaví, ale právě z Konce přehlídky je (mimo jiné samozřejmě) znát, že tenhle svět byl "ztracený ráj" převážně pro muže a ženy většinou mohly maximálně jen sdělovat své názory prázdným křeslům .... (13.08.2014)

Dekan Spanley je prehliadkou hereckých výkonov hereckej smotánky v zložení O´Toole, Northam a Neill. Nie hviezdnej smotánky, ale tej skutočne hereckej. No a to je aj dôvod, prečo tvorcom skočíte aj na tento málo pravdepodobný príbeh. Uveríte v jeho emocionálnu silu, necháte sa dojať, ale stále vo vás zostane pocit, že je to dosť divné a že nechýbalo veľa a z filmu by sa mohla stať paródia. Lenže preto je tu ten casting. Množstvo drobností, ktoré dajú ku koncu zmysel naznačuje, že sa pozeráme na umelecký film, lenže potom je tu tá jeho spomínaná divnosť. No a tak ďalej dokolečka. (12.08.2014)

Famozní zpracování ,herecký koncert všech, opakuji všech, aktérů, včetně psů!!!!! Parádní kamera která zachytila edvardovskou Anglii do všech detailů.Včetně velice zdařilého českého dabingu kdy bylo zřetelné že děj pohltil i české herce.Kostýmy,maskéři...to vše bylo citlivě zpracované.Ten film musím vidět ještě jednou!!!!.Málokdy ve mě, ještě po odeznění poslední scény ,zůstane takový pocit spokojenosti (06.10.2019)

Někdy hořce komický, jindy příjemně dojímavý Dean Spanley je filmem, který okouzluje zejména tím, s jakou lehkostí je schopen posunout se v hodině a půl od prvně zmíněné komiky (hlavně z úst Petera O'Toola) až ke konečné echt melancholii (v pozitivním slova smyslu). Potěšilo a dojalo. V době Vánoc to člověk ocení ještě o trošku víc. (23.12.2010)