Trhliny

Tohle není nejistý režijní debut kde se chodí opatrně po špičkách. Vypadá to totiž na další ženu režisérku, která ma koule (po Bigelow) a nebojí se říct divákům jasnou message. Cracks mají především fantastické herecké výkony, kterým dominuje duševně rozervaná a zakomplexovaná Eva Green, která se z filozifií nabité moderní učitelky postupně vyloupne v šílenou harpii schopnou naprosto všeho. Potěší výborně napsané, plastické vedlejší postavy a artové britské prostředí maloměsta s patřičně okázalými přírodními scenériemi. Má to ty správné grády a konec, ačkoliv očekávatelný, velmi povedený. (29.09.2014)

Tam kde je Eva Green bývá i výborný herecký výkon v kategorii ženy, Trhliny nejsou vyjímkou. Ze začátku jsem si říkal, že zase čumím na nějaký babský čajový dýchanek, ale film, díky skvělé psychologické postupce zvyšuje adrenalinek v krvi. Závěrečná scéna je silná, ale úplně top byl ten pohled Evy Green, ještě teď ho mám před očima, takhle nějak se tváří naše temné já. (26.03.2013)

Námět je celkem fádní. Do uzavřené společnosti pronikne vetřelec, který dosavadní status quo obrátí naruby. Nijak zvláštní mi nepřišlo ani prostředí dívčího internátu první poloviny minulého století. Ostatně dívíčí prostředí je pro podobný námět jako dělané. A konečně výraznější dojem na mě neudělalo ani zpracování, protože mi připadalo, že Jordan Scott nejde nijak zvlášť do hloubky, což neplatí jen pro dívčí charaktery, ale částečně i pro postavu Miss G. Ale bavilo mě obsazeění. I přesto, že postavy byly dané a víceméně nebyl prostor pro nějaké výraznější vybočení, zahrála ústřední trojice v čele s Evou Green výrazně nad standard a z víceméně průměrného filmu udělaly něco víc. 65% (26.10.2014)

Dívčí škola z minulého či předminulého století, zkrátka z doby, ve které se tyto příběhy ze staré Anglie obvykle odehrávají. Žačky jsou oblečené do ohavných stejnokrojů a učitelky jsou staré, vrásčité a upjaté do svých korzetů a důstojnosti. Jako divoká lilie mezi bodláky se mezi nimi vyjímá „slečna G“. Její nekonvenční krásu a nespoutaného ducha žačky bezmezně obdivují a učitelky tolerují – i když s nesouhlasně sevřenými rty a pohoršeně se chvějícím chřípím. Při pohledu zblízka je ale patrné, že tenhle poetický výjev z anglického venkova má značné trhliny. Drobná šikana se občas povážlivě zvrhne a slečna G svýma pozoruhodnýma očima hypnotizuje dívky jako šelma vyhlédnuté oběti. A každého predátora nejvíce dráždí oběť, která se nevzdává… Jordanu Scottovi se podařilo natočit slušně temný komorní příběh, který se naštěstí nepokouší o analýzu ženské duše, ani si nepřisuzuje povinnost předat divákovi nějaké hlubokomyslné poselství. Zato však v člověku hezkou chvíli rezonuje jako chvění vysokého tónu, které zní v uších ještě dlouho potom, co nastalo ticho. (30.03.2012)

Film Trhliny mě nijak zvlášť neuchvátil, možná jen tím, že jsem od něho očekávala zázraky, ale ty se nakonec nekonaly. Hlavní role velmi pěkně zahraná, ovšem téma dívčí školy skýtalo mnoho míst, kdy se prakticky nic nedělo a jen jsem čekala, kdy už se to pohne, ta místa nešla ani nějak prorozjímat čímsi hlubším. Knihu jsem nečetla a možná v ní by se dala najít náplň pro ona inkriminovaná místa a narážky, které nebyly nijak dotažené jako rozdílnost náboženství mezi nově příchozí a ostatními, čili úplně zbytečné. Ve většině případů bývá lepší nejdřív vidět film a pak přečíst knihu, v opačném pořadí bývám pravidelně zklamaná, tenhle film mě dokázal zklamat i bez předchozí četby a rozhodně podruhé už se na něj nepodívám, ke knize bych se nechala přemluvit. (31.01.2012)