Osudové peníze

Milé překvapení a to i přes to že literární předlohu jsem nikdy nečetl, překvapila mě mladičká studentka VŠMU Marcinková, docela jsem ji roli věřil. Doba se od tý doby moc nezměnila, peníze dál vládnou světu a existenční problémy, má čím dál tím víc lidí. Na filmu mě štvaly trochu nevěrohodné kulisy ale jinak nemám moc výhrad. Krejčík i v pokročilém věku, předvedl že stále umí. (26.09.2010)

Celá plejáda nesympatických postav se proplahočí scénou, odříká svých pár slov polským přízvukem, a zase zapadne do mlhy zapomnění. Nebavilo mě to. Jediné, co stojí za zaznamenání, je fakt, že režisér Krejčík dokáže ve svém věku a stavu ještě natočit film. Úroveň tomu trochu odpovídá, nicméně i tak klobouk dolů. Když jsem onehdá poslouchal jeho meldování na schůzi zastupitelstva Prahy 6 na téma Proč starosta nezakáže zlé lékárně na Kulaťáku prodávat rozbité teploměry, přičemž on může dokázat jejich nefunkčnost na vlastním těle, mě dost pobavilo. Beru proto tento počin jako humanitární akci debila Janečka, který si utrhl od vlastních nenažraných úst zloděje a zasponzoroval ubohého prducha. (26.09.2010)

TV film, který snad raději - vzhledem k zásluhám J.Krejčíka a jeho renomé - ani neměl spatřit světlo světa. Červená knihovna non plus ultra, desátý odvar z Herzových Petrolejových lamp, místy dokonce nechtěná parodie žánru, navíc s přemrštěnou stopáží. Tohle nemá s Čapkovým pohledem na svět vůbec nic společného! Především mužské postavy jsou všechny do jedné tlačeny k neuvěřitelně křečovitému výrazu a příšerně přehrávají. Ženské postavy jsou na tom jen o chloupek lépe, přičemž (jinak jistě velmi talentovaná) G.Marcinková v podstatě nemá co hrát, a tak většinu filmu projde s trpícím pohledem potrefené laně (…nebo husy, chcete-li). Rozpaky vzbuzuje i její účes (v jaké době že se ten příběh vlastně odehrával? Že by i vdaná paní chodila za první republiky s rozpuštěnými neupravenými vlasy a ošuntělým hadrem přes hlavu a la Nastěnka?) a celá výprava vinou svých nemotorných televizně-ateliérových staveb, které se ve výsledném dojmu tlučou s exteriéry nasnímanými „filmově“. Jednoznačnými pozitivy na této nepovedné záležitosti je Jiráskova hudba a herecký casting, v němž se objevují kvalitní pozapomenutí herci, zajímavé nové tváře (nečekaně třeba i Ester Kočičková v maličké roli sekýrující paní továrníkové). Je moc fajn, že Pan režisér Krejčík dostal v době možnost ještě točit, ale tentokrát to byl prostě krok vedle... (27.09.2010)

Musím si osvěžit předlohu, protože na první pohled mi film nepřipomínal, že by měl mít něco společného s Čapkem. Hlavní protagonisti v některých situacích se opravdu snažili o grotesku. ,,Růžička" mi opravdu moc nepomohla, herečka mi dobové typem nesedla. Jediné, na co myslím od začátku filmu, je to, že nesmím zapomenout vyzdvihnout Honzu Budaře za jeho perfektní herecký projev, je čím dál lepší. (26.09.2010)

Je pravda, že jsem čekal něco trochu jiného, neb znám literární předlohu dle Karla Čapka, ale i tak jsem nebyl zcela zklamán. Herecké výkony jsou dobré, hudebně i kamerově také v pořádku. Navíc se ve filmu objevili všechny základní myšlenky a motivy, které sám Čapek použil. Rozhodně zajímavé naplnění nedělního večera. Děkuji za postřeh Baxtovi, také mě zarazilo, že někdo je schopen hodnotit něco, co neviděl celé. Já hodnotím 60%. (26.09.2010)