Svatba za bílé noci

MFF KV 2009 Na závěr Varů jsem jako poslední snímek viděla právě White Night Wedding. Snad za to mohlo prostředí Puppu, ale film se mi zalíbil hned od začátku. Konečně něco, při čem jsem se nemusela při večerní/noční projekci přemlouvat, abych neusnula. Hned na úvod mě ohromila ta nádherná příroda, i kdyby byl film o ničem, zřejmě bych si vystačila s pozorováním přírody, domů, zátoky, moře... no prostě nádhera. Příběh byl zajímavý, za nejlepší část považuji závěr, kdy se Jón žení po dlouhé diskuzi ve vodě. Divák se chce smát, jenže zároveň si uvědomuje, že to nejhorší, co se může stát, je, že se vezmou (což pak dokazuje následující scéna). Každopádně film donutí k zamyšlení, scénař rozhdodně není špatný a některé scény opravdu povedené. Jednoduše mě film zaujal svou originalitou a zvláštním příběhem, kdy nevíte, jestli se smát, nebo postavy upřímně litovat. (16.07.2009)

Ejhle Absurdisland... %-))) . . . Jen mi ten film svou formou až moc připomíná takové ty všechny za každou cenu zlomyslné všepojímající nevyrovnané hořké české komedie. Čechov nečechov... . . . Takže poctivé tři hvězdy v temné noci a ženit že se teda svědomí nesvědomí nebudu... ;o[] - - - - - (Poprvé viděno /s původní zvukovou stopou s č. titulky a originálním formátem obrazu/ 7.11.2011 na nočním >severském prostoru< , hodnocení 330., komentář zde lehce zahořklý jako šestačtyřicátý - 8.11.2011) (08.11.2011)

Další setkání s Islandem, co dopadlo opět na pět hvězd, jak jinak. Zatím tou severskou kinematografií přesycenej nejsem, tak si to dovolit můžu :). I tak je ale Svatba za bílé noci příjemným zpestřením, už jen z několika důvodů. Za prvé jsem měl tu čest být součástí polárního dne, kdy jsem si uvědomil, že chlastat za světla není žádná radost. Za druhé to byla příjemná cestománie na nejsevernější Islandský obydlený ostrov.....jeden kostel, tři domy a fantastická Islandská pustota. A za třetí jsem si užil perfektní Islandskou náturu, styl života, těch pár herců, co se tam ve filmech motá furt dokola a pořád jsem si to na plno užíval. Proč také ne. Název Svatba za bílé noci to naplno vystihuje. Jen ta komediální vsuvka byla pro mě naprostá novinka. Islanďani to ale s humorem umí. Inteligentní, především. A to i v případě, kdy se hlavní role zchlastaj absolutně do němoty. (25.12.2009)

Opravdu vypečená tragická komedie z Islandu plná humoru a deprese bílých nocí kolorovaných chlastem . Autor se pořád šťárá v tom, že chlap středních let má touhu a i měl by, něco změnit. Na sobě, ve svém životě, ve svých názorech. Náš povedený profesor pro to udělá úplně všechno a na závěr se dozvíte jak se mu to povedlo. Hudba a kamera na výbornou. Nejsympatičtější mi byla postava spolumajitele hotelu, podpantofláka a operního pěvce s nedokončeným vzděláním. Zaujme i úloha hlavního hrdiny, který už od pohledu je pěkná kurva ale i on je vlastně jen šedý jako my všichni...A po zhlédnutí si víc budete vážit českých holek. Vony ty Islanďanky nejsou úplně ošklivý ale nepocítíte ani ždibýtek touhy jít s nimi na ringle! (06.04.2010)

Islandské snímky snad nemůžu hodnotit hůře jak za 4*... Každopádně varování- pokud se chystáte do toho praštit, tak se na Svatbu za bílé noci radši nedívejte. Možná byste si to pak ještě rozmysleli :-). Jako byl Smích racků záležitost spíše žen, tak Svatba za bílé noci (a že je fakt bílá) je oproti tomu mužská věc. Neviděla jsem sice Pařbu ve Vegas, ale už teď si troufám říct, že Islanďani to umí rozbalit mnohem působivěji. Miluji ten jejich osobitý humor, komické scény, které kolísají mezi tragédií a fraškou, že téměř do konce nevíte, jak vše dopadne... Mužští představitelé jsou jedna perla vedle druhé, ať už se jedná o manžela hoteliérky, který chtěl zpívat v opeře, či bohémského svědka, který v den svatby ztratí jednu botu a málem propásne obřad, kde má zároveň hrát na varhany... (21.05.2013)