Zaslaná pošta

Lord Vetinar se usmál???? A hned dvakrát!!!??? To snad ne. To že se Pratchettovým knížkám ve filmu nedostává takové produkce jakou si zařídila Největší spisovatelka všech dob a ani trochu plagiátorka Rovlinková,nebo máme smůlu ,že alespoň něco od něj nerežíroval mistr Jackson,to je jedna věc. Co se ale u tohodle (a nejen u přepisu Zaslaný pošty,i u jiných Pratchettů,ale třeba i u Stopařova průvodce po galaxii od pana Adamse)nezdařilo,tak to jak u předloh se ta švanda vždy děje s vážnou tváří (ano,raději Keatona než Loyda) a černý humor má být černý,nikoli s ohledem na ty nablblý rejtyngy jako ,,černý". Ovšem atmosféra dobrá.--Tak mě snad nadchne Pratchettem příště někdo jiný.Snad. (20.02.2011)

Půvabná pohádka pro děti i dospělé. 1) Zeměplocha není primárně pohádka ani adventura, je to parodie. Proto se vyjadřuje spíše k aktuálním problémům než k nadčasovým či archetypálním hodnotám. Poučený divák hledí na předkládané s ironickým nadhledem a neočekává dramatickou story ani moralistní poučení. Tento divák své dostane a může být spokojen. The only problem with having a bright tomorrow is you have to get through the night before. 2) Knižní předlohu jsem nečetl a nemohu tedy posoudit, které z mnoha nápadů jsou autorovy a které scénáristů. Nedotčen tímto srovnáním říkám, že se mi to líbilo. 3) Snímek má fantastický začátek (prvních cca 20 minut), pak rytmus znejistí a nastává stále větší a větší kolísání, až ve druhé polovině film sklouzne do akčních klišé, které vrcholí westernoidním zakončením ve stylu Divokého západu. Vše ostatní, co bych mohl říci, již napsal svým obvyklým brilantním stylem Shadwell. Only an academic could state the obvious and pass it off as wisdom. (03.01.2011)

Úžasná, nádherná rozprávočka pre dospelých, ktorú som doslova hltala. Going Postal je minimálne také dobré ako Hogfather. Nebudem hovoriť, ktorý film je lepší, pretože obidva som si neskutočne užívala minútu po minúte :-) Som veľmi rada, že BBC sa venuje Terrymu Pratchettovi a nakrútila už tretiu jeho knihu - robia to skvele a nikto iný by to nespravil lepšie. S toľkou láskou a citom... a vynikajúco vystihnutou atmosférou i humorom. Absolútne hodnotenie, bez váhania! (09.06.2010)

Terryho Pratchetta znám jen z vyprávění, sama jsem od něj nikdy nic nečetla, přesto se ke mně jeho typická poetika a humor dostaly. Zaslaná pošta se nese přesně v tom duchu. Je to příjemné fantasy, kde nechybí roztodivné postavy s prapodivnými jmény, vtip, nadsázka, ale samozřejmě i boj dobra se zlem. Místy jde znát televiznost filmu, i tak ale musím říct, že by se rozhodně neztratil ani mezi konkurenty, kteří zamířili do kinosálů. A mnoho jich dokonce předčí. (15.07.2013)

Pořád se nemůžu vyrovnat s tím, proč vypadá Zeměplocha vedle Harryho Pottera a Pána prstenů jako chudokrevný ošuntělý vagabund. Toto nedozírné promarnění pratchettovského potenciálu, který si podle mého také zasloužil postavení obrovské merchandisingové frančízy s multimediálním trhem a blockbusterovým statusem a ne televarieté od tvůrců, kteří mají talent uzenáře, morálku lichváře a styl funebráka, přičítám trojí skutečnosti: (i) V prvé řadě je Zeměplocha zábavně parodickou směsicí popkultury a subverze, která na kanonických dílech fantastiky vlastně parazituje a zároveň je komentuje. Byť nijak závratně, přece jen směřuje k inteligentnějšímu čtenáři, který ocení meta-fikce než fikce samotné. Zeměplocha neslouží ani jako kašírovaná dekorace pro romantickou pohádku (Harry Potter), ani to není tabule, kterou školomet popíše poučkami o ideálním uspořádání společnosti (Pán prstenů). To ji na globálních trzích u koncového zákazníka logicky malinko indisponuje. (ii) Za druhé vězí u Zeměplochy problém v odstupu mezi knižními předlohami a filmovými adaptacemi, který není ani extrémně krátký jako v případě Harryho Pottera, ani extrémně dlouhý jako u Pána prstenů. Harry Potter se natáčel de facto spolu s paralelně vycházejícími knihami Rowlingové a jedno umocňovalo druhé, zatímco Pána prstenů nakopli kompletně od začátku, včetně znovuvydání všech tří svazků. Zeměplocha se naneštěstí časově vklínila někam mezi ně a navíc ji zastihla digitální éra na počátku devadesátých let, která stihla utvořit početný fandom, mapy a kuchařky z Discworldu, mrakoplaší čepičky, a tudíž se ji nevyplatilo investičně vzpružit a revitalizovat. (iii) A za třetí Pratchett má jak známo Alzheimera a nepotřebuje syslit peníze, beztak má vyděláno, na rozdíl od ambiciózní Rowlingové a jako vždy zištných majitelů práv k Pánovi prstenů, čilých podnikatelů, kteří se postarali o to, aby otcova památka nezanikla v přílivu nových jmen a nových dobrodružství. ____ Odbyté adaptace Zeměplochy jsou zvláště nešťastné také proto, že nabízela obrovský makrokosmos, dynamické univerzum mnoha soustav, které jsou více či méně provázané, například v Noční hlídce mohly ve druhém plánu sedět v kantýně zbylé postavičky z jiných dílů anebo by Smrť, který se alespoň na okamžik objeví v každé z x-desítek knih, mohl zajišťovat podružný rámec či tragikomickou stafáž. Divák by tak nevěnoval recepci filmu rovnoměrnou pozornost, ale v souladu se svým profesním zaměřením i s konkrétním fandovským zájmem by si stanovoval určitou klasifikaci a hierarchizaci jednotlivých částí rozsáhlého světa. Konečně se tak mohl vyřešit základní metodologický spor, který se stihl rozhořet mezi naratology a ludology. První nahlížejí filmy jako příběhy, druzí jako interaktivní systémy. Filmy dle druhých nejsou lineárně přednastaveným řetězem, ale kybertextem, kterému dává hybnou sílu až divák, nikoli autor. Svět Discworldu se takovým úvahám a konceptům vyloženě nabízel. (30.10.2010)