Podstata strachu

1x01 The Sacrifice: Docela zdařilý první díl nové hororové série (tzn. není to žádný průšvih), jež navazuje na Masters of Horror (jen na jiné televizní stanici). Námětem (i kvalitou) se The Sacrifice nachází někde na pomezí Hostelu a 30 dní dlouhé noci, samozřejmě v televizním zpracování. Epizoda hororové fanoušky rozhodně neurazí, já se po těch 42 minut bavil celkem dobře. 65% 1x02 Spooked: To nám ta kvalita tedy rychle upadá. Tato epizoda je v podstatě klasickou báchorkou o strašidelném domě, okořeněnou revange zápletkou a tajemstvím z dětství. Nezní to moc originálně, což? No a taky že není. A aby toho nebylo málo, herecké výkony jsou zde velice slabé a dialogy téměř trhají uši. 30% 1x03 The Family Man: Nejedná se sice o nijaký zázrak, ale po předchozí velice špatné epizodě ve mě třetí díl zanechal spokojenost. Originalitou neoplývá, ke kladnému dojmu přispívá především nádherně cynický závěr (i když jsem ho čekal). 60% 1x04 In Sickness and in Health: Strašně utahaná epizoda, která má k hororu na míle daleko. Totálně bez stylu, nemastná, neslaná, ale za to s docela vynalézavou pointou. Poslední dvě sekundy to opravdu celý obrátí na hlavu, že po nich musí člověj přemejšlet, jestli to nakonec vůbec dává smysl. Dává, ale místy to drhne. 45% 1x05 Eater: Zatím rozhodně nejlepší epizoda, ačkoli taky má své rezervy. Chtělo by to trochu vynalézavější scénář a vyhrocenější finále, lepší herci by taky nebyli na škoda. V rámci tohoto seriálu špička, na nejlepší díly MoH se ale nechytá. 70% 1x06 New Year's Day: Docela milé překvapení, objevil se další hororový díl. Vcelku napínavé scény z města obsazeného zombíky jsou prokládány neskutečně otravnými flashbacky. Závěrečná pointa sice působí dojmem "chceme šokovat za každou cenu" a je tak trochu vycucaná z prstu, no ale aspoň něco. Epizoda, na které je nejmarkantněji znát, kdo ji režíroval (jestli je to dobře si rozhodněte sami podle svého vztahu k D.L.Bousmanovi). 65% 1x07 Community: Strašná nuda bez jediného zajímavého nápadu. 25% 1x08 Skin and Bones: Celkem ucházející epizoda. V rámci tohoto seriálu nadprůměr, obecně však průměr. 60% (08.06.2008)

13 hororových poviedok, kde ma vyslovene nesklamala ani jedna, aj keď je pravda, že svojou kvalitou sa väčšinou líšia. Mňa najviac zajala hneď prvá poviedka (The Sacrifice), piata (Eater) a suverénne najlepšia bola tá posledná (The Circle), ktorá mi svojou atmosférou trochu pripomenula Darabontovu Hmlu (2007). Vlastne išlo o niečo podobné ako bol v deväťdesiatych rokoch seriál Krajné medze, len jednotlivé poviedky neoplývali takou hĺbkou myšlienky alebo ponaučením v závere, v tomto smere je tento projekt jednoduchší a povrchnejší. Vyslovene niečo na efekt, a ten sa podaril. Nadpriemer. 75/100 (23.04.2018)

1x01 The Sacrifice: Obe série Masters of Horror (teraz v produkcii inej televíznej stanice a s novým názvom) naznačili, že budúcnosť horroru sa zrejme skrýva práve v podobných projektoch. Skrátená minutáž tomuto žánru svedčí, podobne ako v literatúre nájdeme viac skvelých horrorových poviedok než románov. The Sacrifice sľubuje, že ani v tejto várke by kvalita nemusela ísť do péčka. Príbeh je síce prostučký ako rozprávka na dobrú noc rozprávaná opitou babičkou oligofrenickým vnúčikom, ale všetko ostatné v tomto "upírskom texaskom masakri" funguje na výbornú: réžia, atmosféra, herci. Moje srdce vampirológa navyše pookrialo aj pri pohľade na hlavného záporáka, ktorý konečne po všetkých tých Bladeoch a Lucy Liu-pírkach vracia deťom noci ich nosferatovsko potkaniu anticharizmu. Teším sa na ďalšie príbehy... (12.06.2008)

Garrisovi nepřiklepli další řadu Masters of Horror a tak sbalil fidlátka a přestěhoval se na jiný kanál. Koncept zůstal stejný, změnil se pouze název a míra tvůrčí svobody, což je samozřejmě také zásadní problém celého seriálu. Dnes už zkušení harcovníci jako Brad Anderson nebo Ronny Yu totálně vyhořeli, jiní odvedli svůj obvyklý standard (Stuart Gordon, John Landis). Překvapením proto je, že ty nejlepší díly mají na svědomí horroroví začátečnící, případně lidé, kteří se kolem žánru sice motají nějaký ten rok, ale nic kloudného z nich zatím nevypadlo. Mám-li vybrat několik nejlepších epizod, tak rozhodně musím vypíchnout Skin and Bones Larryho Fessendena, který staví na skvělé atmosféře a především úchvatné masce záporáka (mimochodem Fessenden má za sebou už horror Wendigo, zřejmě má z dětství nějaký ošklivý zážitek s indiánem). Dalším kvalitním kusem je úvodní Sacrifice, jejíž klady jsou hodně podobné předchozí povídce. Do třetice bych vybral buď Bousmanovu rozcvičku New Year's Day anebo už zmiňovaného Gordona s (opět) vyvedeným záporákem. Ostatní epizody oscilují někde kolem průměru a ničím se neliší od svých starších sourozenců z Krajních mezí a dalších podobných projektů. Na jedno zhlédnutí jistě neurazí. (14.06.2008)

Konečně jsem měl možnost kompletně shlédnout tuto hororovou sérii a musím říct, že Podstata strachu je určitě slušnou sérií, která by si určitě zasloužila větší diváckou pozornost. Jednotlivé epizody jsou opravdu rozmanité, každý si v nich určitě najde svůj oblíbený příběh (záleží na tom, jaké hororové odvětví preferujete). Samozřejmě že mají i různorodou kvalitu, ale naštěstí se tu většina dílů pohybuje okolo průměru, který neurazí. Některé jsou lepší – jiné horší, ale žádný není dle mého absolutní katastrofa. Nejvíce se mi líbil osmý díl (Skin and Bones), ale ani první (The Sacrifice), pátý (Eater), dvanáctý (Echoes) a poslední (The Circle) nejsou vůbec špatné – lehce nadprůměrné. Každý z nich mě zaujal něčím jiným (některý slušnou atmosférou, jiný svým pojetím, další hereckými výkony). Pak tu máme další slušnou várku průměrných kousků, které měli na to, aby byli lepší, ale tvůrci z nich prostě nedokázali vymáčknout všechen potenciál. No a samozřejmě jsem tu narazil i na pár jedinců, které mě neoslovili skoro vůbec (In Sickness and in Health a Chance). Ostatně o tom jsem se trošku podrobněji rozepsal u jednotlivých dílů. Nicméně zklamán určitě neodcházím, ba právě naopak. Určitě se k této sérii ještě někdy v budoucnu vrátím. (01.06.2018)