Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Americký film Vojna a mír vznikl podle stejnojmenné předlohy spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, která patří k nejrozsáhlejším románovým skladbám světové literatury. Vystupuje zde více než 250 postav hlavních a epizodických, ale obtížnost tohoto díla spočívá hlavně v tom, že zachycuje složitý společensko-historický vývoj. Odehrává se v době napoleonských válek a předkládá také vojensko-politický pohled na širší evropskou scénu. První část téměř tříhodinového snímku zachycuje události v letech 1805–1812, mezi dvěma Napoleonovými ruskými taženími. V období mezi těmito válkami prožilo Rusko několikaleté období nejistého míru. Hrdinové procházejí řadou důležitých změn. Nataša Rostovová vyrostla z vytáhlého dítěte v neobyčejně hezkou dívku a zažívá několik milostných vzplanutí. Nakonec svoji největší lásku, knížete Andreje Bolkonského, zrazuje pro obyčejného, rozmařilého světáka Anatola Kuragina. Pierre Bezuchov se stává dědicem ohromného jmění a bez lásky si bere za ženu krásnou Helenu Kuraginovou. Jejich vztah se po svatbě brzy hroutí. Pro nevěru své ženy se bije v souboji s bezohledným důstojníkem Dolochovem. Andrej Bolkonský zůstává těžce zraněn v bitvě u Slavkova a vyrovnává se se smrtí manželky, která zemřela při porodu... Druhá část románového přepisu díla Lva Nikolajeviče Tolstého líčí události roku 1812 od prvních okamžiků Napoleonova vpádu do Ruska přes bitvu u Borodina a obsazení opuštěné Moskvy až po závěrečný útěk demoralizované francouzské armády a její porážku. V té době se rozvíjí osobní život jednotlivých hrdinů. Nataša Rostovová se stává svědkem smrti Andreje Bolkonského, jenž byl těžce zraněn v bitvě u Borodina. Nikolaj Rostov se zamiloval do Andrejovy sestry Marie Bolkonské a pro ni se rozchází se sestřenicí Soňou, s níž byl dosud zasnouben. Péťa Rostov nachází smrt v bitvě před Berezinou. Pierre Bezuchov prodělává velkou duševní změnu, účastní se také bitvy u Borodina, kde se neúspěšně pokouší spáchat atentát na Napoleona. Později v Moskvě, v přestrojení padá do zajetí nepřátelských vojsk a po nesčetných útrapách je osvobozen oddílem někdejšího soka Dolochova. V závěru se znovu setkává se svou první a jedinou láskou – Natašou...
Film natočil významný tvůrce a klasik americké kinematografie King Vidor, který musel zachytit neustále se prolínající dějová pásma literární předlohy. S citem ukazuje vysokou aristokracii, scény utrpení ruských hrdinů, jeho mistrovství se však projevuje hlavně v bitevních scénách. Film se natáčel pro americkou distribuční společnost Paramount v Itálii a dohled známých producentů Dina De Laurentiise a Carla Pontiho ovlivnil i mezinárodní složení tvůrců. Hudbu napsal známý filmový skladatel Nino Rota, za obrazovou část ručil britský kameraman Jack Cardiff. Křehkou a půvabnou Natašu Rostovovou ztvárnila Audrey Hepburnová. Úlohu nevyrovnaného, rozevlátého Pierra Bezuchova ztěsnil Henry Fonda, knížete Andreje Bolkonského hraje Mel Ferrer, jenž byl v soukromí několik let partnerem Hepburnové. Roli světáka Anatola Kuragina představuje Ital Vittorio Gassman, lehkovážnou a nevěrnou Helenu Kuraginovou vytvořila švédská filmová hvězda Anita Ekbergová. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (80)

Lima 

všechny recenze uživatele

Mám rád staré hollywoodské velkoprodukce, jako točil třeba David Lean a jiní, ale tohle byl jen takový dietní čajíček, který nesahá Bondarčukově verzi ani po kotníky. Sovětská verze tuto americkou předčí ve všem – je nesrovnatelně výpravnější (rozdíl několika set hlavého hollywoodského komparzu versus 120 tisíc ruských komparzistů, převážně povinně nahnaných vojáků Rudé armády, je sakra znát, nehledě na to, že jde dodnes o nejnákladnější filmovou produkci všech dob), je režijně mnohem invenčnější, zajímavější, exteriérově bohatší (počet 168 lokací, kde se sovětské verze natáčela, je v zápisu Guinessovy knihy). V porovnání s tím je Vidorova verze taková…...strojená, bez života, bez vášně a bez emocí. A i když miluju Audrey Hepburn, ani ta by neobstála ve srovnání s Ljudmilou Saveljevou a jejím půvabem, vášní a neodolatelnou bezprostředností. ()

Hedka 

všechny recenze uživatele

Konečne som si pozrela aj toto spracovanie Vojny a mieru, a na rozdiel od názoru niektorých užívateľov sa mi páčilo oveľa viac ako Bondarčukovo - natočené o niekoľko rokov neskôr. Áno, je to síce typicky hollywoodske a menej ruské, ani výpravou sa Bondarčukovmu nevyrovná, ale nemôžem si pomôcť - oveľa viac tu cítim Tolstého. U Bondarčuka je síce atmosféra výraznejšie ruská, herecké výkony, výprava a réžia perfektná, ale v scenári predsa jasne cítim vtedajší ideologický vplyv. Mladšia generácia, ktorá nezažila každodenný život s komunistickou absurdnou ideológiou asi nebude vedieť o čom hovorím..... ale to je dobre!! (Aspoň že o tom vie z dejepisu). ()

Reklama

Shakeus 

všechny recenze uživatele

Co čekat od tak starého filmu o lásce, válce, staré romantické době a v produkci hollywoodu padesátých let. Herci standardně lehounce přehrávají, tak jak bylo v době vzniku filmu obvyklé. Jinak Fonda a Hepburn byli samozřejmě skvělí a jedni z nejlepších, kteří se na plátnech kin objevovali. Nezapomenutelná je také výprava, ve starých filmech přeci jen má jiný nádech, než v současných. A k uživateli Numasovi a jemu podobným: Opravdu mi nepřijde fér, takový komentář, protože si nemyslím, že do zpracování knižních a divadelních předloh ( popř. postav z historie), by se měli pouštět výhradně filmaři stejné národnosti, jaké je autor předlohy. Nevniklo by tak spousta vynikajících filmů a to by byla myslím škoda. Jen tak namátkou Statečné srdce, Gladiátor, Vlasy, celý seriál Dobrodružství kriminalistiky, 1492 – Dobití ráje, pokračovat takhle, tak se dostanu do stovek. A co teprve italské westerny? A obecně se knihy pro film musí na ději okleštit, pokud nemají mít 5 hodin a více. A co píše Lima u ruské verze? To je hodně smutné. Oskary totiž neudělují ti „Američani“ ale Akademie filmového umění a věd USA, stejně tak film nenatočili ti „Rusáci“ a režisér S. Bondarčuk a jeho štáb. Zajímalo by mě, co by na takové škatulkování řekl práve Tolstoj. Mimoto, fenomén studené války byl komplex vlády SSSR z USA, obráceně to platilo jen velmi zřídka, stačí nahlédnout do historie. Zajímalo by mě jestli by Ruská verze byla tak náročná, nebo jestli by vůbec vznikla, nebýt té americké. ()

TheRoller 

všechny recenze uživatele

Tolstoj bol génius. Najväčší svojej doby. Jeden z najväčších vôbec. Vojna a Mier nie je kniha, je to Dielo. Do tohto snímku som išiel s veľmi nízkymi ambíciami a priznávam, že ak by nemal také obsadenie, aké má, nikdy by som ho pravdepodobne ani nemal záujem vidieť. Kniha je kniha a ja by som nepotreboval ničiť si zážitok z nej filmom, o ktorom viem, že proste nemôže byť taký dobrý. Nemohol som však odolať niečomu, kde sa spolu stretávajú pre mňa dvaja najlepší herci 20. storočia. Audrey Hepburn + Henry Fonda. Tí by mohli na seba 205 minút len zízať a bolo by to skvelé. Povedal som si, že ak to bude aspoň z 15% tak dobré, ako kniha, vôbec to nebude strata času. Vôbec to nebola strata času a vôbec to nebolo len 15%. Dej bol primerane okresaný, držal sa hlavnej línii a všetko zodpovedalo predlohe. Také veľdielo proste nebolo možné vpráskať do rozumného času, ktorý mimochodom utiekol oveľa rýchlejšie ako som čakal. So zjednodušením deja, ale aj postáv som nadmieru spokojný. Nominácie na Oscara sú plne zaslúžené, najmä za kostýmy. Herecké výkony, ktoré ma koniec koncov prinútili pozrieť si tento filmy, ma veľmi potešili. Mel Ferrer nesklamal, Audrey a Fonda boli proste úžasní. Práve herci, do ktorých som vkladal najväčšiu nádej pozdvihli úroveň filmu minimálne o 1*. Na americkú produkciu vysoký nadpriemer, ktorý našťastie nesmrdí Hollywoodom až tak, ako som očakával. 3 a pol hodiny, žiadna nuda, žiadna zlá pasáž, výborní herci. Vzhľadom ku knihe nemôžem dať plný počet, ale plne zaslúžené, silné 4*. Čakal som mierny prepadák, dostal som krásne prekvapenie vo forme plnohodnotnej adaptácie. ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Jako film velmi půvabné, jako adaptace ruské klasiky nejklasičtější a pohled na jedno pohnuté období ruských dějin z opačného břehu už přece jen vyvolávající spíše úsměv na tváři. Ale ne úsměv škodolibý. Pokud ale něco zvedá tenhle film nad průměr, jsou to bez diskuse herci. Mel Ferrer a Henry Fonda tvoří naprosto dokonalé protipóly urozených lidí své doby a jejich postupná proměna stále ještě dokáže diváka zaujmout. Audrey Hepburn-Nataša, zmítaná osudem i vlastní naivitou mezi nimi, podává Natašinu dětinskost, rozpolcenost i postupné vyzrávání bez křečovitosti, jen ten lehounký šátek přehozený přes její ramena mě v jedné scéně přiměl k pousmání a konstatování, že scénáristé houby věděli, co je to ruská zima. Kdo má rád výpravné americké podívané z 50. a 60. let, bude nesporně spokojený, my ostatní si zabrbláme své obvyklé námitky proti zjednodušování, amerikanizaci a schématizaci, ale nakonec se na to podíváme také. ()

Galerie (110)

Zajímavosti (33)

  • Postava Audrey Hepburn (Nataša) mala mať na začiatku filmu trinásť. Keď tento film vyšiel, mala dvadsaťsedem rokov. (Arsenal83)
  • V scéne, kde Rostovoví pozývajú grófa Andreja na spoločnú poľovačku, Jeremy Brett (Nikolaj Rostov) je jediný herec, ktorý vôbec nepoužíval mechanického koňa. Vo všetkých záberoch je očividne na živom koni. Všetci ostatní sú na mechanických koňoch, čo je v bližších záberoch vidno. (TheRoller)
  • Dlho sa špekulovalo, prečo Marlon Brando nechcel spolupracovať s Audrey Hepburn. Viac svetla priniesol jej syn v herečkinom životopise („Audrey Hepburn. Stelesnenie elegancie“). Píše, že Audrey bola počas celého svojho života presvedčená o Brandovej nevraživosti voči nej. Tá mala vzniknúť hneď na prvom stretnutí, kedy Audrey po získaní Oscara za Prázniny v Ríme (1953) mala ísť na nejaký galavečer, kde sedela vedľa Branda. Ako Audrey spomínala, hanblivo pozdravila Marlona, ​​na čo Brando nereagoval a počas celého stretnutia s ňou neprehovoril ani slovo. Preto bola viac ako 40 rokov presvedčená o jeho nevraživosti. Všetko sa vyjasnilo krátko pred herečkinou smrťou v roku 1993, keď už ležala v nemocnici. Práve vtedy jej Brando napísal list, v ktorom vysvetlil celú situáciu – očividne ho niekto musel o Hepburnovej pocitoch informovať. Brando v liste uvádza, že bol tak očarený a vystrašený Audrey Hepburnovou, že onemel a nedokázal nič povedať. Dones sa špekuluje, či ide o úprimný list, alebo Brando len chcel zmierniť herečkinu bolesť na smrteľnej posteli. (Arsenal83)

Reklama

Reklama