Přežít s vlky

V únoru 2008 ale musela Defonsecaová, jejíž pravé jméno je Monique de Waelová, přiznat, že valná většina toho, co kniha líčí, je nepravdivá – včetně toho, že není židovka, ale katolička, a během války nebyla nucena opustit Belgii. zdroj: Novinky.cz http://www.novinky.cz/zahranicni/336031-spisovatelka-si-vzpominky-na-holokaust-vymyslela-musi-vratit-22-milionu-dolaru.html (13.05.2014)

I já byl spokojen. Je jen škoda, že o tomto podivuhodném příběhu (prý podle skutečné události) se tvůrci na konci snímku více nerozepsali v titulcích... Vlastním náhledem opuštěného a na sebe odkázaného děvčátka mi film lehce připomenul Faunův labyrint. Zde se drží více reality, nicméně i zde děvčátko mluví se stromy a zvířaty a občas žije ve svém světě s maminkou a tatínkem. Zápletka s vlky byla kouzelná a perfektně zpracovaná. Sem tam ve snímku něco skříplo (chytání dětí na chleba či náhlý odjezd rusky mluvící jednotky) ale nemám co vytknout. I já těžko věřím pravdivosti celého příběhu. Děj se odehrává v v zimní Belgii, kousek od Arden. Když si vezmu jak šíleně tam mrzli zablokovaní Amíci s veškerou svojí moderní válečnou výstrojí, pak se mi moc nezdá jak malé děvčátko přežilo celou zimu s děravejma botama a kabátem na nalámaném chvojí... To nemluvě o vlcích....Místy mi vadila hudba, jejíž moderní zpracování se nehodilo do prostředí divoké přírody. Každopádně, malá představitelka byla velmi přesvědčivá a konec snímku velmi dojemný. -------------------- A k tomu reálu. Rovnou říkám, že kdo film neviděl, neměl by číst dále. Koukl jsem z velké zvědavosti na net a po chvilce hledání našel našel toto (na několika různých místech) :Film je prý natočen podle autobiografické knihy "Misha Defonseca : Misha - A Memoire of the Holocaust Years". 28.2.2008 : Znalec vlků Serge Arols před 10 lety upozornil veřejnost, že kniha židovské holčičky, která žila mezi vlky, je nepochybně lživá. Za to byl urážen, obžalován z antisemitismu a fašizmu, nakonec je však autorka zrazena svou vydavatelkou. Po dlouhém finančním a soudním sporu vydavatelka dala na internet výkaz z registru dívčí školy, kterou autorka za války navštěvovala, jakož i křestní list, podle kterého by jí byly 4 roky v době, kdy se údajně vydala hledat deportované rodiče. Před takovými důkazy autorka konečně přestala lhát a čtenářům se omlouvá. --------------------------------------------To by ale nikomu nemělo bránit se na film podívat a nechat se unést tím kouzelným příběhem novodobé Mauglí, již jsou vlci rodinou a lidé vlky. (18.08.2011)

Taková drsná, vylhaná pohádka ... což nemyslím až tak jako kritiku, poněvadž z vylhaných pohádek (či jiných vylhaných útvarů) pro děti i dospělé je k všestranné spokojenosti poskládaná drtivá většina filmové produkce - i když nebývá úplně obvyklé, aby byly natáčené podle vylhaných autobiografií. Nicméně abych se vrátila k věci: Potíž je v tom, že tohle lidské a vlčí drama se nedokáže vžít do své role natolik, aby za každých okolností vzbuzovalo ZDÁNÍ REALITY - a míra pravdivosti předlohy v tom nehraje vůbec žádnou roli. Neřeším jednotlivé situace, které se na první pohled mohou zdát málo pravděpodobné. Prožívá je vystresovaná sedmiletá dívenka, takže lze asi dost těžko předpokládat, že si za každých okolností zachová chladnou hlavu - že se vždycky se bude řídit rozumem a logickým úsudkem. Ale jsem přesvědčená, že to dítě by muselo v DALEKO větší míře splynout s přírodou i s vlčí smečkou, aby dokázalo přežít dlouhou zimu ... případně by se muselo zásadně zdokonalit v nelehkém umění krást - a přitom se dovedně ukrývat někde poblíž lidských příbytků. Protože od příslušníků svého druhu žádnou pomoc očekávat nemohlo - což je asi nejzásadnější poselství snímku, který (kromě jiného) vypráví o přežívání s vlky ... že člověka ukazuje jako toho nejhoršího tvora, který kdy obýval zemský povrch - tvora, který se za určitých okolností chová jako bezcitný predátor, když (kromě všeho živého, co se mu znelíbí a co se nachází v jeho dosahu) úspěšně a ve velkém likviduje vlastní rasu. Kam se na něho hrabou vlčci - neměl by na něj ani takový borec, jakým svého času býval Tyrannosaurus Rex. Neboť lidská krutost je VĚDOMÁ. (16.04.2015)

Kdo má rád pohádky bratří Grimmů, přijde si během sledování této zfilmované alegorické pohádky s podobným vyzněním na své. Sice nevěřím, že se to takto, jak to film vypráví, mohlo udát, ale nic to nemění na poselství příběhu. Je tu ztvárněno podobenství mezi dívenkou bojující o život a hledající rodiče (v podobě práce s nožem, zakusování se do syrového masa, apod.) a mezi syrovostí války jako takové. Je možné, že zbloudilost dítěte v zimním lese je přirovnáním pocitů kohokoliv ve válce. Velký hold vzdávám filmovému výkonu dívenky. (27.09.2015)

No, nebudu zde rozebírat pravděpodobnost příběhu, na to se necítím silný v kramflecích. Takže jen obdiv dětské herečce, a to je všechno. To že autorům trvalo skoro tři čtrti hodiny než se dostali k "jádru pudla" bych ještě překousl, ale pak už na diváka valí blbinu za blbinou. Furt jsem čekal až holčině začne vlk nosit potravu a když se tak stalo /61/ mrčel jsem smíchem. Pak už jsem jen čekal, až hojcicta najde tatinecta a maminectu... Mimochodem mi během onoho zdlouhavého úvodu začal fracek lézt na nervy. Nakonec jsem sám sebe ukecal, že ocením alespoň tu holčinu jako herečku. 12100811300/11537 (27.02.2014)