Nine

3ajtrištvrte za ten neskutočný sexepíl, ktorý dýchá zo svetového dámskeho obsadenia... + krásna práca s obrazom. Pýtam sa ale zas: Kde sa zas nechal základný koncept muzikálu?... preveľká škoda. Nine má totiž neskutočne veľa inovatívnych nápadov a nádherných momentov (možno aj kôli broadwayskej predlohe), ktoré však nanešťastie neladia dohromady. Ajtak ale jeden z najlepších M projektov za posledních päť rokov. ...A to je to, čo ma naozaj mrzí. (24.04.2010)

Sebestředný režisér a jeho ženy, sny (představy) a dětství. Formulace jeho osoby od malého chlapce v křesťanské škole až po režiséra plného sexuálních fantazií bez schopnosti tvořit. Pocta italskému filmu (především Fellinimu) na americký způsob s hvězdným obsazením. Nejvíc sexy je Penélope Cruz (podvazky, korzet, tělo, vlasy...), ale překvapivě nejlepší je Marion Cotillard, která si manželku velkého režiséra vychutnala ve všech polohách (a to jsem jejího oscara moc nechápal, teď jí ho přeji). Bohužel pro mě to tentokrát Daniel Day-Lewis příliš nezvládl (hlasivky zvládají další přízvuk, ale zpěv ne...viditelně mu chybí rok dva cviku:))). Jinak je Nine docela netradiční muzikál, vystavěný na tvůrčí krizi režiséra, kterého plní fantazie a jeho ženy. V každé má kus "té", kterou potřebuje pro svou tvorbu. Ať múza, přítelkyně, manželka nebo děvka... Každou potřebuje, i když si to sám neuvědomuje. Hlavní lákadlo, muzikálová čísla, jsou... nevyrovnaná. Jedno je skvělé, druhé nudné, třetí skvělé a tak dále. Přesto jsou čísla a kostýmy precizní, především úvodní a závěrečné představení jsou až mrazivě chytré a jednoduché. Nevyrovnaný muzikál, sázející na jména a odkazy místo skutečné kvality s několika chytlavými (sexy) výstupy... PS:Proč Nine? 8 1/2+1/2? PPS:závěrečné titulky jsou netradiční, plné záběrů z nacvičování čísel:) (15.02.2010)

Tušila jsem kvůli ''stěru'' hodnotících pohromu, ta se naštěstí nekonala. I když musím se přiznat, že jsem čekala více zvučných písní. Naopak mimořádně se povedly rytmické "Cinema Italiano " s Kate Hudson, chytlavé "Unusual Way " v podání Nicole Kidman a dokonalé Fergiino "Be Italian" s úžasnou choreografií je kapitola sama pro sebe- bezpochyby nejlepší číslo filmu. Každá z věhlasných hereček si vyloženě nekrade film pro sebe, což je způsobeno u všech skoro stejnou dobou výstupu, přirozeně nejvíce prostoru má Daniel Day Lewis který lépe hraje než-li zpívá :) (28.02.2010)

45% Muzikaly na filmovym platne nemam moc rad, az na vyjimky jako My fair lady je na nich hrozne videt ze vznikly pro divadlo. U Nine to plati tuplem, sterilni divadelnost cni na hony daleko, veskera muzikalova cisla se odehravaji divadelnim jevisti, mole, ci jinem podiu, choreografie nema v takovem prostoru naprosto cim prekvapit, rek bych ze bude aspon z pulky okopirovana z puvodni divadelni verze. A kdyz to neni na zivo, tak proste to co na divadle funguje, na platne selhava Pisnicky jsou az na dve vyjimky (Be Italian a Cinema Italiano) nechytlave. To co "zpiva" Judi Dench ani neni pisen, jen recituje slova na hudbu, coz je obsazeno i v dalsich hudebnic vystoupenich. Navic ke vsemu se dej hrozne vlece a je nudny a kdo videl 8 1/2 tak ho nema cim prekvapit, spis nez poctu Felinimu mi to trochu pripomina vykradacku. spis takovy upraveny remake pro Americke publikum, ktere o Felinim nejspis v zivote neslyselo. Uz proto mi prislo divne, ze by nekdo v Americe tocil poctu pro Feliniho, dyt ho tam nikdo krome par skalnich fandu nezna. Americane na cizojazycne filmy nechodi. secteno a podtrzeno jedina dobra vec na celmy filmu je Marion Cotillard ktera o nekolik trid prekonava slavnejsi kolegyne herecky i charizmatem. V Edit se mi moc nelibila, ale po Nine se zacinam tesit na jeji dalsi film. (04.03.2010)

Od muzikálů si stále držím odstup a vlastně ani pořádně nevím proč, když jeden z mála, které jsem zatím viděl (My Fair Lady) patří mezi mé nejoblíbeněší filmy vůbec a po zhlédnutí nevlídně přijatého Nine, si i "devítku" mezi ně přiřadím. Příliš nechápu ten odmítavý postoj k filmu, ale já si nejen pěvecko - taneční kreace (ve kterých dominovaly mé oblíbené Penelope Cruz a především Marion Cotillard), ale i životní příběh krizí středního věku "těžce" zkoušeném režisérovi Guido Continim (Day-Lewis) parádně užil. Tak vyšperkované a vypointovné dialogy mezi ním a jeho ženou Luise (Cotillard) jsem si už dlouho v žádném filmu nevychutnal. Nemůžu si pomoct, ale oba dva mnou naposled zmínění dávají do svých rolí srdce a já jim sežral každé gesto, slovo..no prostě vše, co ke výbornému herectví patří. Pro mě více než obstojný výsledek po všech stránkách v němž nechybělo moc k plnému hodnocení (možná chytlavější písně??, kdo ví), ale i tak dávám, dle mě zasloužených 85% a palec nahoru. (02.08.2010)