La Boîte noire
Čierna skrinka
The Black Box
Režie:
Richard BerryKamera:
Thomas HardmeierHudba:
Nathaniel MéchalyHrají:
José Garcia, Marion Cotillard, Michel Duchaussoy, Bernard Le Coq, Héléna Noguerra, Pascal Bongard, Gérald Laroche, Lise Lamétrie, Richard Berry (více)Obsahy(2)
Po automobilové nehodě upadne Arthur do kómatu. Pak musí čelit podivné záhadě: co dělal na oné cestě blízko Cherbourgu? Jedna ze sester v nemocnici zapíše do sešitu znepokojivý výlev nesrozumitelných vět vyvěrajících přímo (z kořenů) jeho nevědomí. Tehdy začíná Arthurův úžasný zážitek; stane se vyšetřovatelem vlastního života. Jsme-li zahlceni traumatem našeho nevědomí, měli bychom opravdu vzpomínky, které nás tíží, odsunout pryč? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
40% — Zajímavá myšlenka a v zásadě i zajímavé zpracování. Sice jsem uprostřed asi dvakrát na chvilku zaklimbal únavou, ale nit jsem udržel. Závěrečná část filmu začínala dávat konečně smysl a vyřešení záhady s bratrem hlavního hrdiny jsem považoval za pointu celého filmu. Než došlo na posledních pár vteřin, které to všechno zabily. Ani jsem nepochopil proč. Někdy mi přijde snaha autorů za každou cenu v posledních záběrech šokovat diváka a vyznění celého filmu klidně obrátit naruby až k smíchu. Spíš to ve většině případů považuji za podvod na divákovi než za přínos. ()
Výborná atmosféra, stylizace, skládání zpočátku chaotických útržků paměti. Opakované uzavírání předchozího děje, kdy divák zjistí, že ještě stále nešlo o reál, ale výjevy způsobené kómatem a následným stavem, působilo na jednu stranu už přeplácaně a divákovi to může ve výsledku přinášet jistou dávku frustrace díky zmatku, co teda už realita je a co ještě ne, a že doposud poskládané střípky děje ještě nemusí ve výsledku nic znamenat, nicméně i to může být bráno jako jisté poselství. Jak můžeme vědět, jestli právě taková nemůže být skutečnost daného stavu způsobeného těžkým úrazem? Neschopnost uvědomit si realitu, co se opravdu stalo a co je jen v naší hlavě, a vyznat se v tom. ()
Opravdu velmi mysteriózní…tak jsem zase jednou viděl film, který má po autonehodě pacienta s lokální amnézií a nevyřešeným traumatem z dětství, pěkné, skoro občas lehce hororové obrázky, velmi obratně nasnímanou akci a sympatické herce a velmi čipernou Marion Cotilard. A jak se sluší na francouzský mysteriózní trihller, nemá logický konec, uspokojivé rozuzlení a klidně by mohla být i dvojka…A na tu já koukat nebudu, úplně mi to stačilo. Jak tu psali mnozí přede mnou, film mě bavil a konec mi ho úplně zkazil. Dal jsem 40%...a to jenom kvůli té Marion.. ()
Nakrútené presne tak, ako sa na mysteriózny thriller, kde neviete spoločne s hrdinom, kde je predstava a kde realita, patrí. Postupné skladanie mozaiky do celku, ktorý sa zrejme na konci nezloží, pretože tvorcovia mali po efektnom spracovaní asi dojem, že sú príliš prvoplánoví a ich film je v skutočnosti ťažký art, tak to treba poriadne sťažiť aj divákovi. No a výsledkom je napríklad tunajších 50%, pričom s uzavretejším záverom to mohlo byť aj o 25% vyššie. Každopádne zaujímavé sledovanie a frustrácia z konca ma asi prinúti si tento krátky film pozrieť ešte raz. ()
Nádherně a hlavně neotřele budovaná atmosféra a pomalinku odhalované tajemství by spolu tvořily skvělý film. To by ovšem nesměl přijít stupidní konec, který měl zřejmě diváka za každou cenu šokovat. Inu, povedlo se, jsem v šoku a absolutně nechápu, jak někdo může zazdít tak dobrý film takovou pitomostí. Ten, kdo první přišel s nápadem vícenásobných rádobyšokujících zvratů, by měl za trest do konce života sledovat všechny filmy, které se v téhle hlouposti opičí. A zároveň mu přeji dlouhověkost. ()
Reklama