Režie:
Petr BurianScénář:
Eva PaškováKamera:
František ProcházkaHudba:
Pavel HrubešHrají:
Hana Igonda Ševčíková, František Staněk, Oldřich Vlach, Jaroslava Kretschmerová, Yvetta Blanarovičová, Květa Fialová, Stanislav Zindulka, Světlana Nálepková, Mojmír Maděrič, Pavel ChalupaObsahy(1)
V jednom domku žili babička (K. Fialová) a dědeček (S. Zindulka). Protože neměli děti, vytvořili si z vápna dívenku a dali jí jméno Vápenička (H. Ševčíková). Byla krásná, celá bílá, ale neuměla mluvit. V té zemi žil princ (F. Staněk) a tomu se Vápenička zalíbila a chtěl se s ní oženit. Jenže, jak to tak bývá, panu králi (O. Vlach) nevěsta nebyla vůbec po chuti. Proto dal princi za úkol uhodnout dívčino jméno, jinak svatbu nepovolí… (Česká televize)
(více)Recenze (26)
"No, nazdar." Místy humorný příběh inspirovaný bulharskou pohádkou, vyprávějící o tom, že pro Bulhary musela být každá blondýnka kouzelným stvořením, s opravdu trapnou Igondou v hlavní roli "Vápeničky", která svými kouzly doslova odrovná konkurenci Světlany Bezlepkové v roli princezny "Spalničky?" a Yvetty Blanarovičové, představitelky princezny "Briketničky?", aby nakonec všechno dobře dopadlo. ()
začátek pohádky mi stejně jako fazolovej výpar tenkrát v kostele uniknul, takze jestli ji dedek vytlouk pneumatickym kladivem z podlahy, nebo proste sama vodsebe vylezla vodnekad z michačky netušim,,,kdyz pominu skutecnost, ze je ji stova tejden (no fůůůj výsosti) a za nechtama ma jeste zbytkáč cementu....pokavaď bych se mel jeste rozhodovat mezi toulenkou a vepřovicí, asi bych volil stejně...když si muže vrealnym životě vzit vobyčejnej chlap za ženu muže, tak proč by si vpohadce nemoch dědic kralovskyho trunu zalaškovat s betonovou tvárnicí..nadrženej ňouma Jim fušoval do jablečnejch koláčů a nikomu to divný nepřišlo...... a ta druhá půlka hvězdy je za hysterickou yvettu ()
"Podívej, jak je krásná, přece jí nemůžeme dát nějaké obyčejné jméno !! Budeme jí říkat Vápeničko !!" Bože !! ;) No, dnes rodiče vymýšlí i horší jména.. Původně tuším bulharskou pohádku o dívce, která nesměla promluvit, dokud princ, který se do ní zamiloval, neuhodl její jméno - No, co !! Když se princi ta albínská zombice líbila !! - natočil v polovině devadesátých let coby skutečně obludnou a pomýlenou adaptaci báchorky Zuzany Novákové nepříliš zručný režisér Petr Burian.. Jakkoli mu to tedy Eva Pašková svým zhovadilým skriptem příliš neulehčila.. Křeč a rádoby vtipná stylizace s bizarním herectvím většiny zúčastněných celý tenhle diletantský projekt činí ještě zoufalejším.. ()
Nebyla by to špatná pohádka, kdyby bývala byla dotažená. Nejen že má divný začátek (najednou se v neckách objeví soška a nááááhodou oživne a náhodou je to tak trochu Rumplcimpcampr), ale má i divný průběh (kouzlení Vápeničky) a konec (veselé setkání u polívky). Jediné vtipné chvilky jsou ty, kdy princezny chtějí napodobit Vápeničku. Ubožačky. Kdyby se pohádka byla bývala odehrávala v chalupě s Květou Fialovou a Stanislavem Zindulkou, mohla to být milá pohádka. Ten princovsko-královský prvek byl omyl a princ pobíhající v průhledné haleně s vykukujícíma bradavkama.... ne, to fakt ne. ()
Vlach s Kretschmerovou vypadají na docela nadějný královský pár a z úsměvu sněhobílé Igondy jsem úplně hotový. Jinak by to bylo s hvězdičkama slabší. Veškerá krize s nechtěnými princeznami se v této nešťastné adaptaci čehosi očividně odehrává jen proto, aby se divák nenudil po celé ty dny, kdy se princ snaží přijít na jméno své favoritky. Slátanina se nakonec zvrhá v absurdní hru "bloudí celá rodina". Je tu ovšem cenný příspěvek k definici aristokratismu: Jak bezděky vypadne ze špiclujícího slouhy, ta záhadná princezna je "nejurozenější", protože ani nepotřebuje žádné služebnictvo - všechno dělá sama, protože věci samy ji poslouchají na slovo. ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize / Olga Svobodová
Reklama