Zloděj z Bagdádu

(1001) "Happiness must be earned." Tomu říkám cesta hrdiny, panečku. Douglase Fairbankse jsem před Zlodějem nikde pořádně neviděla a teď jsem tedy nestačila zírat. Jeho fyzické herectví vytváří tak hmatatelnou, zajímavou a sympatickou postavu, až z toho srdce plesá. Trochu s ním stojí i padá celý film a možná proto se ty pasáže, kdy se film soustředí na ostatní nápadníky, mírně táhnou. Ale jakmile je na scéně on, je to jízda. Z příšerek se mi zvlášť líbil děsivý oživlý strom a potom podvodní kuběny, lákající zloděje k sobě do sluje. A vůbec výprava a kostýmy stály za to. Pro zdobené lucerny z paláce a chalífův průsvitný vyšívaný plášť bych okamžitě našla upotřebení. Co se tedy týče epické orientální podívané, tak za mě Raoul Walsh strčí Griffithe hravě do kapsy. Sice taky prezentuje bělochy jako hrdiny a příslušníky menšin jako padouchy, ale aspoň neprohlašuje, že k tomu všichni byli takto předurčeni. (05.01.2018)

Veľkoryso spracovaná orientálna rozprávka, kde hrajú prím luxusná výprava a slušné triky. Na dobu vzniku veľká úroveň, v tej dobe však nebol problém točiť monumentálne filmy. Film však trpí aj klasickou detskou chorobou kinematografie a to je teatrálnosť pohybov, hlavne pohybové kreácie Douglasa Fairbanksa sú až komické. (17.10.2017)

Překrásný pohádkový příběh znázorněný se vší důvěrou k obrazu. Myticky působí již samo všední bazarové prostředí, ale když se ústřední hrdina vypraví k horizontu proměn, všechny dosavadní hranice se rozestoupí a na ruinách zvyklostí se zalesknou Eliášovy ohně snů. Z Orientu skutečně přichází světlo a omšelé stříbrné plátno se rozzáří bez ohledu na to, koho dosud hostilo, a tichý večer vyprávění prosvítí i Západ, jakkoliv mlčenlivý, odcizený a normalizovaný. (24.06.2018)

Monumentální fantasy pohádka, která má snad všechno - loupežníky, princezny, zlé mocnáře a obludy v podzemí. A kupodivu to drží pohromadě mnohem lépe, než byste na základě data výroby soudili. Fairbanks byl nejen skvělý ekvilibrista, ale i charakterní sympaťák (takový Belmondo němé éry), a Walsh měl vyprávění v krvi. Být to o půl hodiny kratší, skákám nadšením, i takhle ale hodně vyvážená relaxační zábava, v níž se obtížně hledá nějaký vyloženě úsměvný filmařský fail. (06.05.2018)

Zlodej z Bagdadu je dosť možno najkúzelnejšia fantasy v histórii kinematografie. Úžasné bagdadské predimenzované interiéry, geniálna práca s mierkou a miniatúrami, ani neviem koľkokrát ma napadol počas filmu Jackson a jeho komentáre k natáčaniu Pána prsteňov. Neuveriteľná gradácia deja, keď po návštevách bájnych svetov plných fantazijných príšer a morských pavúkov nás čaká stotisícová armáda, snažiaca sa oslobodiť Bagdad od mongolských votrelcov. Zlodej z Bagdadu je ale predovšetkým rozprávka s myšlienkou a so srdcom, na čo sme u nás na Slovensku a v Čechách zvyknutí, takže by si ju každý tunajší divák mal veľmi rýchlo nie obľúbiť, ale zamilovať. To by sa ale musel o tomto filme najskôr dozvedieť. Ten dobový, americký, sa musel cítiť v kine ako v siedmom nebi. Možno podobne, ako my pred dekádou pri Pánovi prsteňov, lenže tam už bolo kúzlo trochu devalvované CGI fenoménom. Walshov štýl nedovolí divákovi počas dve a pol hodiny trvajúceho filmu ani na minútu vydýchnuť. Krásna rozprávka v kúzelnom a zároveň megalomanskom šate pre deti každého veku. (15.03.2013)