Skrýš

Mám rád mysteriózní thrillery/kriminálky s pořádnou dávkou napětí a hororovou atmosférou. Hlavním lákadlem zde bylo opravdu herecké obsazení a i já se přidávám k těm, kteří mají Julianne Moore rádi. Nesouhlasím však s tvrzením, že se film (potažmo scénář) opírá o originální myšlenku. Spíše bych to nazval neokoukanou. Ti co znají starší asijské horory natočené před (Kruhem, Nenávistí, atd.) ví, že než začala z každého druhého filmu odevšad vylézat černovlasá dívka, byly mimo jiné naplní jejich filmů i hříšné duše, pojídači hříchů (duší). Stejně tak americký film The Order (2003) se zabýval podobnou tématikou. Scénárista Michael Cooney však velice rád používá ve svých pracích schizofreniky trpící rozdvojenou (někdy i více) osobností o čemž nás už přesvědčil dříve. Tady se mu však podařilo ve spolupráci s dvojicí režisérů vytvořit lehce nadprůměrnou psychologickou jízdu, při které se rozhodně nudit nebudeme. Já patřím k těm, kterým se líbila hlavně první polovina filmu. Prvotní oťukávání doktorky a jejího pacienta v sobě skrývalo ono kouzlo nevědomosti, kdy divák ještě nemá ani tušení, kterýmže směrem se bude zápletka ubírat. Postupné poodhalování děsivého případu bylo doprovázeno slušnou dávkou napětí a atmosféra v tu chvíli jela na plné obrátky. Jenže zhruba za polovinou stopáže tomu začala docházet šťáva. Začali se tu až nehezky rozmáhat pánbíčkářské kecy a ani atmosféra už neměla ty správné grády. Navíc mi přišlo, že se v tom začali tvůrci nehezky plácat. Dostavily se nelogické kopance a mysteriózní kouzlo bylo jako mávnutím kouzelného proutku fuč. Závěr se mi nelíbil vůbec.60% (05.02.2015)

Původně to vypadalo jako další z řady thrillerů, kde bude potřeba odhlait, jestli má vrah opravdu rozdvojenou osobnost a nebo to jen hraje, sice to teda není zrovna originální, ale pobavit se u toho dá skoro vždycky, ale tohle se bohužel po slušným rozjezdu zvrtne v takový trochu sci-fi a jde to do hnoje i s Julianne Moore a Jonathanem Rhys Meyersem (08.08.2010)

Do poloviny dobré. Oba hlavní představitelé odehráli své vysoké standardy a zdálo se, že i scénáristé odvedli poměrně slušnou práci. Jenže zhruba v polovině šlo všechno do kopru. Ve chvíli, - SPOILER- kdy se objevila bába, dědek s kamerou a úplně připitomělá legenda, jsem měl sto chutí odejít. Nicméně zůstal jsem a ptal se jen proč to museli zase a opakovaně zku*vit. Tak snad (pokolikáté už?) příště. 50% (02.01.2012)

Hleďme! Dokonce i vatikánští černoprdelníci dokážou na plátna kin propašovat solidní horůrek, který mě sice nepřiměl v obavách nakukovat pod postel (vždyť já vím, že tam číhá příšera - celá bílá, chlupatá, s velkýma žlutýma očima a ostrými drápky), ovšem můj zájem spolehlivě udržel. Když pominu to zblitkové poselství, že kdo se nemodlí k všudypřítomnému, všemocnému taťkovi na obláčku, ten je prostě totálně v prdeli a nic mu nepomůže, tak jsem si zápletku s tajemným schizofrenikem vychutnávala, atmosféra byla fajn, herecké obsazení mě ničím nerušilo (Jonatán je v poho, Julču nežeru, nicméně nevadí, ostatní měli málo prostoru) a když už hrozilo zadušení zvratky při přehnané svatouškovské agitaci a z přemíry nepříliš chutných dějových ingrediencí v guláši, zachránil to konec. Závěrečných 15 vteřin film nakoplo zpět do mých soukromých čtyřhvězdičkových výšin a parádně zamrazilo. 71% (30.01.2012)

Ohavná náboženská agitka. Nemohu totiž jinak film brát. to jako že máme teďka všichni začít povinně uctívat boha? Když se podívám na zemi původu a vidím USA tak hned člověk ví odkud vítr vane. Náboženský fanatismus je v USA již opravdu silně zakořeněn. Pokud bych si měl odmyslet zhruba 25% filmu, kdy se děj točí kolem otázek víry, tak bych musel uznat že se jedná o slušný filmík, který se opevnil kvalitními herci a atmosférou tajemna. (08.09.2010)