Piráti na vlnách

The Movie That Rocked... Láska nebeská šířila dobrou náladu skrze lásku, Vánoce a vztahy. Piráti na vlnách šíří to samé (a stejně kvalitně, ještě více vtipně, ale z logických důvodů již ne tak dojemně) skrze sex, drogy a rockenrol. Stejně tak platí, že i tady lze Curtisovy objektivně vyčítat spoustu věcí. Jenomže, opět jako u Lásky nebeské, je to naprosto smeteno kamsi mimo zřetel tou tsunami "just feel good". A ano, drtivá většina postav je sice v duchu Billyho Macka, ale sakra, to přece není ani v nejmenším zápor, ne? Krom toho je tu lahůdkově využit Morricone, o doslova geniálním výběru a využití dobových rockových pecek ani nemluvě. PS: Ke konci je vidět výrazné krácení (především Branaghova linka), tak doufám, že na DVD bude stejně výživná sekce vystřižených scén jako u předchozího Curtisova počinu, tohle si to plně zaslouží. (28.05.2009)

Film z lásky a pro radost... nic víc a nic míň. Curtis víceméně kašle na postavy, jejich motivace atd... místo toho předkládá vcelku nesourodou sestavu scének, které nejsou třeskutě vtipné, ani romantické, ale přesto baví natolik, aby těch 130 minut v kině uběhlo bez nutkání koukat na hodinky. Sám jsem se na ně podíval dvakrát. Poprvé v polovině, kdy jsem čekal výraznější zvrat v linii soupeření s vládním kabinetem a podruhé při přetaženém Titanic-like finále, jemuž se sice s trochou vůle daří dolovat emoce, ale ve světle Lásky nebeské jde přece jen o lehký ústupek. 7/10 s tím, že jsem se dobře bavil... ale než jít znova do kina, to radši věnuji čas parádnímu soundtracku. Beztak mám pocit, že film vznikl jen kvůli těm písničkám. (23.07.2009)

ne zrovna ten typ komedie, jaky mam v oblibe, ale diky skvelemu soundtracku obsahujicimu snad vsechny uzasne rockove pisnicky, nekterym zajimavym napadum a scenam a samozrejme hlavne diky dokonalemu vyberu tech nejlepsich anglickych umelců.. Bill Nighy se u mne po tomhle definitvne stava jednim z nejzabavnejsich a nejfajnovejsich person ve filmu (prvni moje setkani s nim probehlo v Lasce nebeske..), Branagh jako hlavni zaporak taky válí a paroduje i dnesni situaci.. Ostatné obsazenstvo lode jim kvalitne dopomahaji k vyslednemu pocinu.. (hlavne american Rhys Ifans a jeho cast pribehu (vlastne jeho a jeste jednoho)) A samozrejme uplne brilantni Hoffman, ktery mi jeste nikdy nebyl tak sympaticky. Proste skvela ukazka toho, jak to vypadalo v tech letech minulych a hlavne pekne umistene ruznorode charaktery na jedne "male" lodi.. A zaver je dojemnejsi nez potopeni jakekoliv jine lodi... ROCK N ROL (25.11.2009)

Tenhle film si měl především vybrat, jestli se chce soustředit na roztomile oplzlé (chtělo by se skoro říct prcičkovské) trable odvázané posádky, problematiku pirátských stanic a vládního boje proti nim, nebo na samotnou hudební složku. Možná, že pod taktovkou jiného režiséra by se propojení všech vrstev zdařilo, Curtis se ale především v druhé polovině začíná opakovat a únavnými skoky pomalu směřuje do patetického cíle. Stěží průměr. A to mám sám djskou minulost a vinyly zbožňuju. (27.08.2009)

Oh, baby! Yeah! Další šleh dobré nálady a vkusně servírované pozitivity od mistra Curtise. Nejpěknější kinozážitek za jánevímjakdlouho. A čert ví, kdo či co za to může... Brilantní obsazení? Velmistr americké herecké elity Philip Seymour Hoffman v roli Vévody? Kouzelně britsky uprděný ministr Kenneth Branagh a jeho nohsled Jack Davenport? Rhys Ifans jako personifikace živočišné rockové esence, legendární DJ Gavin? Aristokratický rošťák Quentin Billa Nighyho? Řada milých, malých, ale bezezbytku skvěle obsazených rolí - ajťáci Chris O'Dowd a Katherine Parkinson, Nick Frost jako Doktor Dave a v (ne)poslední řadě Bob Silver Ralpha Browna a Mark Midnight Toma Wisdoma, aneb John Lennon and Jim Morrison reincarnated? Či snad zabijačkový soundtrack, vybroušený přesně pro nás oldies nostalgiky? Nechybí skoro žádné The. The Kinks, The Who, The Hollies, The Beach Boys, The Troggs, The Tremeloes, The Moody Blues... Když si k tomu přidáte jména jako Jimi Hendrix, Cat Stevens, David Bowie či Leonard Cohen (věřím, že ve scéně se So Long, Marianne se panu režisérovi podařilo jedno z nejvtipnějších užití soundtracku v historii filmové hudby) máte před sebou soundtrack, který vám bude šít se zadnicí od začátku úvodních titulků až do chvíle, kdy zmizí ten poslední v závěrečných. Pokud jste otráveni cukrkandlovitostí mého příspěvku, vězte, že tenhle komentář píšu dobré dva týdny po návštěvě kina a zachycuje tedy můj dojem z filmu v relativně nezkreslené podobě. Mohl-li bych si dovolit být s něčím tak úplně nespokojen, byl by to konec (Vévoda) - myslím, že trochu hořkosladké příchutě na závěr by tomuhle pamlsku neuškodilo a moc pěkně by akcentovalo onu smutnou skutečnost, že tahle éra se už zkrátka opakovat nebude. 90% (07.08.2009)