Šach mat

Dosť zmätená televízna reportáž z pátrania po priebehu udalostí okolo šachovej partie. Celý čas zmätok rastie, postavy sa navzájom prerušujú, reportér v teréne viac zavadzia, ako pomáha, až je tu nečakaný koniec. –––– Využíváme této technické přestávky, abychom vám ukázali kopii cestovních šachů mistra Mirka Čentoviče. Jsou to docela prosté figurky, ale zcela zvláštní výzdoby... –––– Já koukal jak blázen. On mě to dal. Na šup jsem byl šach mat. (08.12.2018)

Dost zklamání... Zvláště v porovnání s Královskou hrou. Co jsem absolutně nepochopil je konec filmu s hysterickou Zázvorkovou. A stejně tak to naprosto odlišné vyznění filmu. V královské hře je dr. Benett nikoliv jen morálním ale i skutečným vítězem, zde se musí divák spokojit s jeho morálním vítězstvím. I herecky je prostě Bek o parník horší než Munzar. A Hrušínský je zde po většinu času zcela "nezúčastněný divák". Jediné co mě zaujalo byl ten netradiční způsob ztvárnění filmu coby televizní rekonstrukce s reportéry Richardem Honzovičem a Josefem Zímou. Nebýt toho měl jsem chuť dát i méně než tři hvězdičky. Tak moc mě to srovnání s Královskou hrou vytočilo. (28.10.2017)

S klasickým příběhem v klasickém zpracování z roku 1980 jsem se seznámil včera. Toto experimentální zpracování mě dost zajímalo a navíc jsem se chtěl konečně seznámit s proslulým Alfrédem Radokem. No, pojmout ten příběh jako televizní reportáž je dost zajimavý nápad, i když se dá brát jako zprznění původního příběhu bez jehož znalosti si tento film neužijete. Já jsem byl zpočátku celkem spokojený (bavilo mě duo amatérských šachistů Lipský-Karlík.) Ten nápad by ovšem víc vynikl v nějakém krátkometrážním filmu, 75 minut je moc velká klada. Místy je to dost takové zmatené (což byl možná záměr) a nudné (což nejspíš nebyl záměr.) Někdy jsem dokázal plně udržet pozornost. Jisté je, že forma drtivě vítězí na obsahem a mistra Hrušínského si krapet užijete jenom v poslední dvacetiminutovce. Závěr s ječící Zázvorkou jsem vůbec nechopil, naopak úplný závěr ve studiu mě pobavil (titulky řekne rovnou moderátor, to je sranda.) Zajímavé je, že tento film pracuje se smutným koncem celého příběhu zatímco v televizním zprácování je konec šťastný. (15.08.2019)

Pseudodokumentární televizní hra zaujme právě svým nezvyklým pojetím, kdy se tváří jako živé televizní vysílání (včetně rekonstrukce případu obsazené herci). Alfréd Radok jako filmař odmítal sázet na jistotu, a je jen škoda že mu nebylo umožněno toho natočit víc. Tenhle formální experiment je vtipný i napínavý, a vlastně mě zaujal více než tradičnější adaptace Zweigovy novely. (27.04.2021)

I když byl film natočen před 50 léty, i když je natočen černobíle....neztrácí nic na své působivosti, na mistrovství. Jistě, herecké postavy nejsou tak akční, scény nejsou předváděny s dnes tak častou syrovostí až brutalitou. Televizní hra, ze které je patrné, že úplně stejně by mohla být hrou divadelní. Postavy nemají tolik vnějších projevů, svou psychiku prožívají vnitřně. Kladete si otázku - je Čentovič podivín nebo darebák, odmítá Benet komentovat krok Čentoviče na šachovnici jako krok, jehož komentování je pod jeho úrovní, nebo je to krok kterým nechce nikomu ublížit i za cenu poškození sebe sama, nebo dokonce je to krok kdy jej nová situace na kterou není připraven postaví do role, kterou nemůže zvládnout. Co věděl číšník? Co ví stárnoucí zpěvačka? Otázky, které ve Vás tato hra vyvolá a je třeba na ně hledat odpověď. (20.12.2014)