순정만화
Hello, Schoolgirl
Režie:
Jang-ha RyooObsahy(1)
Kwon Yeon-woo pracuje jako úředník na obecním úřadě a ačkoliv je mu už 30 let, žije sám, je tichý a neschopen najít si vhodnou partnerku. Po přestěhování do nového bytu ale často potkává Han Soo-yeong, maturantku zdejší školy, která žije o patro pod ním. Ta je typickou potrhlou středoškolačkou.
Kang Sook začal po vystudování vysoké školy také pracovat na obecním úřadě a během cest domů si začíná v metru všímat melancholické Kwon Ha-kyeong. Tu potkává, když ona kouří vždy na stejném místě, a pořád má před očima její úsměv. Po čase ale zjistí, že Kwon Ha-kyeong jezdí po stejných trasách, dělá stejné činnosti jako kdysi se svou životní láskou…a ačkoliv se Kang Sook snaží ji dát další impuls k životu, nezdá se, že by byl úspěšný.
Čtyři osoby, dva příběhy a na první pohled nestejnorodé páry, které začnou mít více společného, než se zpočátku zdá.
(jorgus)
Recenze (65)
Napadá mě spousta adjektiv vystihujících tento snímek a chtělo by se říct, že by všechny byly synonymem pro slovo nuda... Ale to je to poslední co tento film je... Neskutečně citlivě podaný příběh o „zakázané“ lásce a to ve dvou případech, které jsou nenásilně propojené a dotváří perfektní atmosféru a ladění celého snímku, který považuji za jeden z nejlepších romantických, co jsem měl možnost vidět… Krásně zde vyniknou rozdíly mezi asijskou romantikou a tou naší, dovolím si tvrdit americko-západoevropskou… Ta asijská vyhrává na plné čáře… Z našeho pohledu na svět zdánlivě malicherné a nicotné překážky, bránící naplnění té lásky, jsou v jihokorejských filmech alfou a omegou a tvarují příběh do té nejkoukatelnější podoby… ()
Dva zamilované príbehy, jeden trochu jednoduchší a druhý zložitejší, ale oba vcelku pekné, milé a romantické. Yeon-hee Lee vyzerá fakt ako školáčka asi to bude z dôvodu, že v dobe natáčania mala v skutočnosti okolo dvadsať (20) rokov a tak to pôsobí hodnoverne. Pre porovnanie Ji-tae Yoo mal okolo tridsaťdva (32) rokov (píšem okolo z dôvodu, že neviem presne kedy sa film natočil). Čiže vek sedí a prvý príbeh je príbeh týchto dvoch hercov. V podstate ide o to, že dievča/žena Han Soo-Yeong (Yeon-hee Lee) je ešte školáčka a Kwon Yeon-woo (Ji-tae Yoo) je tvrdo pracujúci úradník, ale našli si cestu k sebe pretože sú povahy čo proste k sebe pasujú a dokonca sa vo filme veľmi k sebe hodia. Samozrejme okolie to môže prijať rôzne, ale myslím si, že v tejto dobe je to vcelku normálny vekový rozdiel. Druhý príbeh hrá na inú nôtu a veľmi pekne sa prepletá s týmto prvým príbehom. Najlepší výkon pre mňa podala Yeon-hee Lee lebo zahrala svoju roľu hodnoverne. Ďalej je vo filme veľmi pekná klavírna hudba. Tieto romantické komédie z Južnej Kórei nikdy nesklamú z dôvodu, že herci sa dokážu perfektne zžiť zo svojou roľou a perfektne vyjadrujú každý pocit mimikou tváre. Koniec je pekný a nezabudnite aj na scénky pri titulkoch. ()
Podobne ako Japonské After the Rain je aj Hello Schoolgirl zameraný na vzťah študentky a dospelého muža. A podobne ako v prípade japonského filmu sa aj tu stretávame s citlivým vykresleným charakterov, s jemnocitom pri predávaní emócií a s ľahkým humorom, ktorý je svieži a príjemný. Ji-tae Yoo, ktorého poznáme skôr z Trilógie o pomste hrá milého a samotárskeho muža, zatiaľ čo mu rozjašená ale pri tom rozumna Yeon-hee Lee sekunduje ako predmet túžby. Je to hravé, príjemné a pozitívne. Naozaj mi po dlhej dobe padlo pozrieť takýto slaďák, z ktorého ale našťastie zuby nebolia ani sa nekazia. Žánrovka ako vyšitá. Z krajiny, ktorá vie ako na to. ()
Tenhle film budiž nádherným příkladem mistrovství korejské kinematografie, nikdo jiný tohle zkrátka neumí! Když se to tak vezme, vlastně se jedná o jednoduchý snímek o čtyřech hercích. Ti hlavní dva mají na celkovém dojmu největší podíl, zejména Yoo Ji-tae je opravdu kouzelný a pokud jde o Yee Yeon-hee, ta byla jako středoškolačka opravdu rozkošná a ve svém pokročilejším věku bych jí asi těžko dokázal odolat :-) Ač snímek nic nového nepřináší, nabízí hromadu střípků jež ho pozdvihují téměř k dokonalosti, oba dva příběhy (ten hlavní především) působí nejen díky hercům moc zábavně, něžně, mile a příjemně, scénka s umělým sněhem skýtá neskutečný půvab, hudba dotváří atmosféru a závěr je již jen třešničkou na dortu. Vlastně jsem to celé od začátku do konce odkoukal s blaženým úsměvem na tváři - hledá-li někdo pohlazení na duši, tento kousek je vysloveně ideální. Viděno 2x. P.S. Vzhledem k poklidnému tempu a jednoduchosti mluvy je film docela dobrým kouskem na poslech Korejštiny pro někoho kdo se ji učí. ()
Na mě působila tato romance spíše mimózně rozervaně. Odkazy na moji modlu My Sassy Girl jsou evidentní, ale narozdíl od této korejské klasiky nedostaneme pointu hodnou zapomenutí logických lapsů z průběhu stopáže, ani diváka plně odzbrojující hrdiny, ale spoustu nedořečených scénáristických uliček. Herci jsou sympatičtí, herečky krásné, ale ta příjemná lehkost, tak vlastní korejským rom-kom o pár let starším, je pryč. Je zde přetavena v nepříjemnou křeč, až snad nucený gimmick. Já na to neskočil. Ale můžete to zkusit. 60 % ()
Reklama