Pohřbené duše

Bude to nějakou chvilku trvat, ale nakonec se Robert Pattison vymaní z role upíra. Upír mu sice přinesl velkou popularitu, ale módní hity jsou značně pomíjivé, proto vítám jakoukoliv jinou jeho roli, která mu v budoucnu může přinést daleko víc. V jedné scéně se tu Toby holí čerstvě nabroušenou břitvou. To považuju za skutečné umění, protože když to někdo neumí, tak se může rázem ocitnout na pravdě boží. (06.03.2011)

Typická televizní inscenace; komu je víc než třicet, dobře ví, o čem mluvím. A že je novodobá, barevné postprodukční úpravy jsou všudypřítomné. Už jsem sice viděl horší věci a schizoidní nálada se Durlacherovi vcelku povedla, nicméně na tyhle hrátky, kdy jakože divák nemá tušit, co se odehrává ve skutečnosti a co je výplodem hrdinovy choré mysli, mi už vypučela alergie jako bábrlata. Pattinson mimochodem nic moc, působí jako čerstvý abslovent konzervatoře. (21.03.2011)

Pilot bombardéru je po zranění umístěn na zotavenou. Má psychické problémy, začnou ho pronásledovat noční můry, výčitky svědomí z bombardování se zhmotňují. Vymyká se mu to z rukou, ztrácí pojem o čase i prostoru, kdo je přítel a kdo nepřítel. Dotud jsem děj pochopil. Napínavý thriller mne dvakrát uspal, ale nic mi stejně neuniklo, dotáhl jsem to do konce. Pokud měl snímek v hlavě diváka vytvořit zmatek, pak se zdařilo. Pokud tam byla skrytá myšlenka, nebo ložená nápověda, jsem pitomec, nenašel jsem. Úplně přesně jsem ani nepostihl důvod vzniku tohoto snímku. Alespoň atmosféra starého zámku se povedla. 50% (23.08.2014)

„Svá kouzla často užívám na stvoření, co škodí nám. Čolek, ropucha, myš, pavouk… lidé krysařem mne zvou.“ Tak jsem se nechala nachytat na líbivou tvářičku „upíra“ Roberta Pattinsona a záhadami obestřenou kliniku s neméně tajemným doktorem Burnsem. – Všechno co se tu děje, je od začátku až do konce v režii na vozík upoutaného Tobyho, který si své stupňující přeludy hýčká a laská, aby si tu dlouhou léčbu něčím ozvláštnil. Kdo má v oblibě zjemnělého Robertka a mihotající se pavoučky, ten si přijde na své. Můj šálek černočerného mysteria, to však není. (28.02.2011)

Skôr ako vyobrazením prepracovaného scenára je tento film cvičením kameramana a zvukára. A treba uznať, že sa im darí. Príbeh to tiež nie je márny, ktorý iný film vám ponúka čierne mory navrátivších sa vojakov z (akejkoľvek) vojny? Návratom sa totiž nič nekončí, pre mnohých sa možno práve tie skutočné muky ešte iba začali. A aj ten divný záver, pri ktorom chápem, že ho mnohí nemusia prijať, má svoje hlbšie opodstatnenie. Pattinson sa sem celkom hodí, je zaberaný často veľmi zblízka, počas jazdy kamery a z rôznych uhlov, je to proste jeho film. (15.05.2017)