Cash

Skvělá rošáda ve francouzském stylu, kde se podvodníček snaží napálit podvodníka, a přitom ten napalovanej podvodník ví, že ho podvodníček napaluje, a proto ho nechává si myslet, že už brzy bude napálenej a přitom chystá boudu na... No a do toho se tam ještě objeví policajtka.. Prostě to chce tenhle snímek vidět.. (28.01.2010)

Mám rád jednoduché filmy, ve kterých je všechno hned jasné. Třeba tady je ve hře jenom sympatický podvodníček ... no vlastně ještě jeho tuhý bratr, cikánský houslista, úplatná policistka, naštvaní černoši, vševědoucí podrazák, živá mrtvola, mazáci z inspekce, nějaké ty diamanty, sponzorství hrošíka za 18.000 Eur, jedna manželka a ti všichni jsou jemně promícháni se spoustou scénáristových falešných stop, což trošku připomíná proslulý německý eintopf, ale chutná to o dost lépe. (25.01.2016)

Cash je jeden z těch filmů, kde se krade ve velkým, dělaj podrazy na kdekoho a paktuje se s kdekým. Chci tím říct, že je ve filmu hodně postav, každá sleduje své cíle, kuje pikle s někým proti někomu, ale zároveň kuje pikle s někým dalším proti někomu jinýmu, zatím co onen další je spřáhnutej zase s tím prvním a tak dále a tak dále... V tomhle jsem měl pěknej guláš a ani po závěrečnejch titulkách, jsem se v tom kdo s kým, proti komu a proč, neorientoval. Ale abych řek pravdu, ani mi to nevadilo. Film je překvapivě koukatelnej, se sympatickýma postavama, odehrávající se v atraktivním prostředí a má jistou dávku zabavnosti. Režisér se snažil seč mu síly stačily ten maglajz v postavách nějak ozvláštnit a docela se mu to dařilo. Třeba v retrospektivách odvyprávěná scéna kradení diamantů, vylepšená rozdělováním obrazu a vyšperkovaná plánovanou hádkou hlavních postav na odvedení pozornosti, mě svojí kreativitou hodně pobavila. Zkrátka režisér moc nezvládl odvyprávět scénář, ale jednotlivé pasáže se mu většinou dost povedly a dokázal je pospojovat v řemeslně solidně odvedenou podívanou. (07.06.2012)

Příjde mi, jakoby se z Jeana Dujardina stával ten typ francouzského herce, kterými svět oplýval v době, kdy i mým rodičům bylo tolik co teď mně a přitom se na ně ani do dnešní doby nedá zapomenout. Škoda jen, že dostává furt tak nevýrazné, průměrné role. I když tady by to být tak nemuselo. Nakonec to stejnak vyznělo vcelku obyčejně. (19.09.2009)

Taková Francouzská "Dannyho Loupež po italsku.":) Jean Reno opět elegantní a Valeria Golino někam odhodila či schovala své nádherné kudrnaté kadeře a místo nich se představuje s rovným mikádem jako cílevědomá policistka. Její nevinný půvab Ramady se tak s novým střihem i "drsnou" postavou rázem mění, a dostává tak mnohem přísnější a drzejší rysy. Jenže, kdo chce příliš... Pěkně jí to nandali:) (15.06.2012)