Hobit: Šmakova dračí poušť

Jak já tyhlencty fantasty vždycky nesnášel. Už od útlého dětství, kdy všichni četli Pottera, šili si autentické okrové varkoče a venčili své skřety, já se jako jedinečné dítě věnoval věcem s reálným podkladem. Sice se mi nikdy nepodařilo sestrojit sušenkového robota, ale jsem skutečně rád, že nedokážu abecedně vyjmenovat všechny přezdívky mikroskopických odřenin na Eragonově meči. Jenže pak přišel pan Jackson a dokázal nudné tlachy geneticky deformovaných idiotů transformovat ve vizuálně vytříbené tlachy geneticky deformovaných idiotů. Musím poníženě uznat, že mě druhý hobit doslova přitiskl k obrazovce a nenechal mě vydechnout. Sice absolutně vůbec netuším, o co tam šlo, asi se snažili zpět vybojovat rodinný recept na vaječnou omeletu s parmazánem, nebo tak něco, ale tak krásně se na to koukalo. Bojím se, že po trojce nasolím pět, ukovu si zbroj a dobrovolně půjdu setnout pár hlav sveřepým čarodějům na našem městském úřadě. (30.04.2014)

Tento díl zdál se mi poněkud slabší oproti jedničce, ale to přičítám loňské euforii z opětovného návratu do filmové Středozemě a znovusetkání se starými známými spolu s těmi novými. Na "dvojce" se mi opět líbila fantazie scénáristů, kterou vylepšili (ano, čtete dobře) vylepšili fantazii Tolkienovu. Užívala jsem si napínavou cestu Temným hvozdem, stejně tak i dobrodružství s Lesními elfy, super kaňoning v sudech, setkání s lidmi v Jezerním městě nebo Gandalfův střet s Nekromantem. Musím vyzdvihnout poslední část filmu, kdy se Bilbo a ostatní trpajzlíci setkají se samozvaným vládcem Pod horou, drakem Šmakem v Ereboru. Jsem ráda, že jsem šla na 2D verzi s titulky, nemusela jsem se takhle setkat s mnohými kritizovanou 3D. Za mě opět jasných 5*. (28.12.2013)

Jacksona utrženého ze řetězu v kombinaci se Středozemí prostě můžu. Perte to do mě a já furt nebudu mít dost. Všechny výtky, co o tomhle filmu lidi píšou jsou asi pravda, ale já se nenudil ani chviličku a mám chuť si to dát znova. Hrozně mě baví ta Gandalfova linie. Jenže je prostě určena zarytým Tolkienovcům a chápu, že někomu může přijít navíc. Tauriel mi nevadila (Evangeline Lilly je první opravdu pěkná elfka), spíš ten Legolas v Esgarothu už poněkud přesluhoval. Je tu opravdu hodně bitek, ale jsou takové odlehčené. Prostě se o trpaslíky nebojíte. V Pánovi Prstenů vás bolel každý úder, ale tady víte, že skřety prostě všichni předimenzovaně vykombí a půjdou dál. Což se ale k Hobitovi hodí a je vidět, že Peter Jackson má tolkienovy knihy opravdu rád. Nejvíc na mě zapůsobil Thorinův proslov v Esgarothu a příchod trpaslíků k Hoře. Opravdu mě to dojalo. Jenom nechápu, co bude ve trojce. Tři hodiny dlouhá bitva? (12.12.2013)

První díl byl pohádkou, kterou je i kniha. Šmakova dračí poušť (bleh) se však (zřejmě maximálně v rámci možností) přiblížila Pánovi prstenů. Hlavní zásluhu na tom má samozřejmě účast Orlanda 'Legolase' Blooma, který snad poprvé (štěk v Černém jestřábovi nepočítám) předvádí solidní herectví a božská Evangeline Lilly, kterou od nynějška prosím obsazovat do každého pátého filmu. Jejich souboje film pozvedly ještě o něco víc a teď můžu s klidným srdcem napsat, že lépe asi zpracovat kniha nešla. (Ale samozřejmě, že šla). Místy vizuál vypadá až moc počítačově (lití zlata, jízda Legolase na koni), ale jinak k efektům nemám výtky (perfektní Šmak a adrenalinová jízda podzimu - rafting v sudech). Jediným opravdovým mínusem je Howard Shore. Chvílemi je vidět, že se snaží najít ten správný ekvivalent k předchozím soundtrackům ze Středozemě, ale výsledkem je lotrovská-nelotrovská hatmatilka. Buď měl Pána prstenů vykrást se vším všudy (čti pokračovat se stejnými motivy), nebo vymyslet úplně něco zbrusu nového. Jediná kaňka ale s hodnocením dolů nehne. (09.01.2015)

Dovolte mi, abych na úvod použil místní nadužívanou, klišovitou a ryze subjektivní komentátorskou frázi a významově ji otočil: „Je to tam.“ Lidský element (Bard) a přítomnost Ereboru vnesli potřebnou intenzitu, drak šmak a dědičné chorobě podléhající Pavéza říz. Ostatní už obstará Jacksonovo utahování šroubů temnoty a nezřízená hravost (i když pochopím, že některým se jeví spíše jako žravost, co i lembas v hlavě může změnit na strouhanku). Přísně kritická hodnocení přikládám tomu, že jejich autoři trpí ošklivou civilizační nemocí, která se právě Jacksonovi už léta nějakým zázrakem vyhýbá - a sice, že stárnou.. K jeho vizuální žranici z osobitého vesmíru jsou už další slova zbytečná, snad jen, že rok je někdy až příliš dlouhá jednotka času.. P.S.: Legolas by měl trošku omezit to barvení vlasů. Vždyť už se mu kvůli peroxidem rozleptané sliznici spouští krev z nosu.. (13.12.2013)