Hobit: Šmakova dračí poušť

Jacksona utrženého ze řetězu v kombinaci se Středozemí prostě můžu. Perte to do mě a já furt nebudu mít dost. Všechny výtky, co o tomhle filmu lidi píšou jsou asi pravda, ale já se nenudil ani chviličku a mám chuť si to dát znova. Hrozně mě baví ta Gandalfova linie. Jenže je prostě určena zarytým Tolkienovcům a chápu, že někomu může přijít navíc. Tauriel mi nevadila (Evangeline Lilly je první opravdu pěkná elfka), spíš ten Legolas v Esgarothu už poněkud přesluhoval. Je tu opravdu hodně bitek, ale jsou takové odlehčené. Prostě se o trpaslíky nebojíte. V Pánovi Prstenů vás bolel každý úder, ale tady víte, že skřety prostě všichni předimenzovaně vykombí a půjdou dál. Což se ale k Hobitovi hodí a je vidět, že Peter Jackson má tolkienovy knihy opravdu rád. Nejvíc na mě zapůsobil Thorinův proslov v Esgarothu a příchod trpaslíků k Hoře. Opravdu mě to dojalo. Jenom nechápu, co bude ve trojce. Tři hodiny dlouhá bitva? (12.12.2013)

70%. Digitální kravina založená čistě na atrakcích, se šíleně natahovaným a přitom prostinkým dějem, tunou zbytečných scén a spoustou plonkových postav. Dvojka je ale o stupeň lepší, protože se v ní pálí jedna akční scéna za druhou a dovádění u Šmaka je po popcornové stránce vyloženě strhující. Lembasovou nudu naštěstí trumfuje akčně-trikové inferno, příběhově je ale Hobit pořád neskutečně prázdnou trilogií. (29.12.2013)

S každou další částí falešnější, vyvanutější a prázdnější. Což je u filmů, od kterých se očekávalo, že je bude člověk bezmezně milovat, zklamáním, co rve obsah hrudního koše na cucky. Vždyť i ten Bilbo je tady čtvrtým kolem u tříkolky, který vstupuje do děje výhradně jen, když se má o slovo přihlásit prsten. Šmakova dračí poušť je utrpení, po němž nemám sebemenší chuť se do Středozemě vracet. Co chce proboha Peter Jackson narvat do závěrečného, opět skoro tříhodinového, filmu? Tohle asi vážně nebude série pro mě! (29.12.2013)

HOBIT: ŠMAKOVA DRAČÍ POUŠŤ opětovně rozděluje, ale tentokrát nejenom diváky, ale i vyprávění, protože přechází od dobrodružné podívané první poloviny k temné fantasy v polovině druhé. Od prvních kroků hobita, třinácti trpaslíků a čaroděje až do příchodu do Jezerního města druhý díl navazuje na NEOČEKÁVANOU CESTU svou výstavbou vyprávění, když řetězí atrakce v duchu těch nejlepších dobrodružných podívaných, zatímco nastiňuje širší kontext putování.__________ Na rozdíl od první části se ale nevracíme na již známá místa, ale na zcela nová, která vedle provázání s prstenovou trilogií "návratem" některých postav (Legolas) umožňují budovat širší síť významů spojených s hobití trilogií (kritika izolacionismu a mamonu). Není ani třeba čekat na rozšířenou verzi, aby napravila rytmickou nevyváženost. Vyprávění se posunuje kupředu po dvacetiminutových blocích, které jsou odděleny podle místa a představených postav (návštěva u kožoměnce Medděda, Mirkwood s pavouky a u elfů), zatímco je na jednu stranu dynamizováno hrozbou v podobě skřetů a retardováno oddělením Gandalfa na jeho vlastní cestu za zjištěním zla v Dol Golduru.__________ Ovšem od flashbacku v Jezerním městě přichází zlom, kdy se z fantasy s adjektivem dobrodružný film překlápí do temné fantasy, která je ozvláštňující svou sebeuvědomělostí, když se hlavní otázkou stává, jestli jdou zvrátit předem dané vzorce (v tomto případě mytického) vyprávění. Potíž s druhou polovinou je však nejenom ve změně tónu, ale i rytmu (na místo tří dvacetiminutovek a jedné čtvrthodiny se operuje ve dvou pětatřicetiminutovkách s epilogem), zatímco se vyprávění snaží udržet svou seriálovou výstavbu. Nesměřuje se ale k sjednocení nesourodé party, jako tomu bylo v Neočekávané cestě, ale k jejímu rozdělení (jedni jsou v Osamělé hoře, druzí v Jezerním městě, třetí v Dol Golduru) s příslibem věcí příštích.__________ Na vyvrcholení temné fantasy si je třeba počkat necelý rok, ta dobrodružná ho nabídla v první hodině ŠMAKOVY DRAČÍ POUŠTĚ v podobě nesmírně opojného úniku v sudech se spoustou nápadů, postupů ze seriálů i nápaditého stylistického odlišení tří skupin (jinak jsou snímáni trpaslíci s hobitem, jinak elfové a jinak skřeti, přičemž jsou odlišeni i délkou záběru). Snad se s TAM A ZASE ZPÁTKY ukáže zlom v polovině dvojky jako promyšlený tah._____ P. S. Viděna verze ve 3D s titulky. Ačkoliv se nejedná o konverzi a nad užitím třetího rozměru se evidentně přemýšlelo (jak vtahující pasáže zdůrazňující hloubku prostoru, tak distancující s různými podvratnými vtípky na hraně PG-13 s uťatými částmi těl padouchů), nedabovaná 2D varianta se jeví jako lepší volba. Už proto, že rychleji stříhané atrakční pasáže s trpaslíky a hobitem (sudy, pec a Šmak) jsou prostorově dezorinetující a potemnění moc plusových bodů nepřidává. (16.12.2013)

Omnoho lepšie ako prvý diel. Po rozprávkovom úvode prichádza poriadna dávka temnoty a akcie plnej prestrelených a odfaklených hláv (Legolas je masér ako zamlada, resp. zastara), nastupujú čoraz pochmúrnejšie motívy a znepokojivý vývoj celej zápletky i charakterov postáv, humor takmer chýba a Smaug rozhodne nie je roztomilý dráčik, ale poriadne strašidelná beštia, pravý "serpent of the north"... skrátka a dobre, je to z môjho pohľadu ešte ponurejšie ako Pán prsteňov a miestami naozaj na hrane PG-13. Nepochybne je to autorský zámer a až pri spätnom pohľade na celú trilógiu zrejme oceníme, ako ju Jackson krásne gradoval od rozprávkových frkov, poletujúcich tanierov a sopľavých obrov až po pálenie detí v Jazernom meste a umieranie hlavných postáv v monumentálnom vojnovom závere. Treba oceniť, že hoci je to naozaj veľkolepé a evidentne strašne drahé (áno, nájdu sa aj slabšie triky, hlavne pri scéne so sudmi, ale celé finále je úchvatná pastva pre oči), stále sa v tom nestráca ten malý novozélandský chlapec hýriaci zábavne krutými nápadmi. Navyše to má na rozdiel od jednotky závratné tempo, až som si miestami hovoril: "Dobre, a teraz si aspoň na chvíľu sadnite k poháru piva a trochu sa porozprávajte." Lenže nie je čas, film je nabitý dejom, neustále sa hrnie dopredu a je to fajn, pre ladenie atmosféry a vzťahov si rád počkám na rozšírenú verziu (bude určite viac Beorna i starostu Jazerného mesta). Tauriel mi veľmi sadla, Smaug je ohromujúci, Gandalfov stret s úhlavným nepriateľom hrozivý a použitie "trpasličích výrobných prostriedkov" v záverečnom boji s obludou takmer geniálne. Desolation of Smaug je skrátka veľké žrádlo, navyše naznačuje, že hlavný chod bude ešte mäsitejší. (12.12.2013)