Šigurui

Když chceš brát, musíš nejdřív dát. Pokud chceš někoho oslabit, musíš ho nejdřív posílit. Když chceš někoho srazit, musíš ho nejdřív nechat vyniknout. Z tohoto důvodu.. Když chceš něco uvolnit, nejdřív to schovej pod pokličku! /// Ze začátku tenhle seriál vypadá celkem divně, ale pak asi od 5dílu se to pěkně rozjíždí.. A ještě by to chtělo jeden díl jak spolu ti dva bojují, aby to bylo krásně uzavřené.. Jinak je to až trochu moc drsné, perverzní a hrubé na můj vkus.. Párkrát se mi z toho udělalo i blbě, třeba z prvního dílu to jak si vyndává střeva.. (24.05.2012)

Nebo. Tráva. Motýľ. List. Hrad. Nádvorie. Meč a jeho pán. Dvaja muži, poháňaní nenávisťou. A jeden súboj, ktorý rozhodne o všetkom... Pracovný názov by pokojne mohol znieť História násilia (čím nijako neznižujem pôsobivosť skutočného), pretože presne tou Shigurui aj je. Zasadený do skutočného historického kontextu (seriál často vyťahuje z rukáva mená, dátumy a fakty), evokuje spôsob rozprávania staré samurajské filmy z prelomu 60. rokov, častokrát odvíjajúce sa od legiend založených na skutočnosti. Je to badateľné hlavne na spôsobe, akým Hamasaki pracuje s obrazovou poetikou, citlivým viac vrstevnatým rozvrhnutím výstavby scény (mizanscéna je často vyriešená priam bravúrne), hrou so symbolikou a významom cez detail. A tiež japonskou estetikou svetla a tieňa, ktorá je pre vytváranie temnej atmosféry zásadná rovnako ako pomalé tempo deja a minimalizovaný emočný prejav. Výtvarne potom vyniká naturalizmus - neprikrášlené zachytenie chladnej brutality, anatómie ľudského tela, nezriedkavých erotických sekvencií a estetiky hnusu. To všetko v deprimujúcej šedivej. Hamasaki je vo svojej surovej realistickosti obrazu maximálne explicitný. Dejovo sleduje seriál jednu, voči úvodu retrospektívnu líniu, ale paralelne sa mimo nej často ponára ešte hlbšie do minulosti pre detailnejšie prekreslenie charakterov a pozadia. Ťažiskom príbehu sú postavy a ich motivácia, ktorú dopodrobna skúma až do prvopočiatku. Postavy samotné sú potom panoptikom neľudských démonov v ľudskej koži, ktorí sa bez váhania a ľútosti podieľajú na titulnom vražednom ošiali. Mne táto konštrukcia i napriek tomu, že by sa dej dal miestami popísať len ako sled efektných rozanimovaných obrázkov s poetickým nádychom, perfektne vyhovuje, a rozhodne nemôžem povedať, že by som sa nudil - naopak, koniec epizódy vždy príde nečakane a ja sa neviem dočkať ďalšej. Už kvôli tomu nádychu precíznych snímkov starých majstrov japonského filmu. Prvé tri epizódy: 90% Jedno z tých kúskov, ktoré zaujmú nie scenáristickými hrátkami á la Death Note, ale viac celkovou audiovizualizáciou a atmosférou spolu so strmým stupňovaním deja. Historické anime pre otrlého diváka, to je Shigurui. Nenadarmo sa hovorí o jeho silne hororovom nádychu. Spojenie realistickej samurajskej tematiky s výraznými prvkami slasheru, splatteru a tradície japonského exploitation sa len tak nevidí - ale takú koncentráciu krvi, vnútorností a drsných erotických scén každý neunesie. Príbeh je pravdepodobne to najtemnejšie, čo som doteraz z Japonska videl (áno, rátam do toho aj Kurosawov Krvavý trón) - a neopísateľne strhujúci. Postavy nedávajú vydýchnuť, poetika sršiaca z obrazu prehlušuje aj dojem prílišného tlačenia na pílu explicitnosti a tak vlastne jediné, čo mi bráni udeliť plné hodnotenie je spolu s tým neukončený príbeh. Je to preveľká škoda, ale záveru sa už zjavne nedočkáme. Takže "len" 85% P.S.: Že zatrhli pokračovanie tvorcom neodpustím. (09.06.2014)

Velmi temné, kruté a krvavé anime se samurajskou tématikou. Specifické jsou zejména dlouhé a statické záběry podbarvené minimalistickou, ale zajímavou hudební kulisou. Příběh je zajímavý a drží diváka v napětí. Nicméně samotné rozuzlení mi přišlo příliš rychlé a neuspokojilo plně má očekávání. Děj totiž není pořádně ukončený a člověk tak zažívá podobné pocity jako po shlédnutí posledního dílu Berserka. (24.10.2009)

Je krásný letní den, období šogunátu, na hradě Sunpu se právě schyluje k souboji. Proti sobě stanou slepý Irako Seigen a jednoruký Fujiki Gennosuke. Kolbiště je zaplaveno slunečním jasem a vzájemnou nenávistí... A temný seriál Shigurui bude sledovat stopy této nenávisti až k okamžiku jejího vzniku. Anime bývá obvykle pestrobarevné, Shigurui se snaží o pravý opak a tou jednolitou barevnou jednotvárností, která se příliš nehýbe, šedí a černí, kterou dokáže zahnat jen proud rudé krve, minimem zvuků, ale zato hlasitých a následovaných temnou ozvěnou, vytváří převelice ponurou atmosféru. V tomto seriálu neexistuje radost. Pokud je v něm smích, je ďábelský, pokud je v něm úsměv, je úšklebkem. Postavy jsou bez výjimky buď krutí zvrhlíci nebo trosky a oběti, případně všechno dohromady - nejodpornější přehlídka kreatur, kterým naprosto nezáleží na lidském životě, leckdy ani jejich vlastním. S tím vším je Shigurui asi nejtemnějším příběhem z dob samurajů, který jsem kdy viděl. Škoda jen toho, že občas zajdou tvůrci v líčení odporností IMHO zbytečně daleko a místo zhutnění atmosféry se dostaví pravý opak. Tato drobnost mi brání v tom, abych dal maximální hodnocení. Pevně doufám, že v tomto duchu bude natočeno pokračování, které příběh uzavře. Lepší ****. (04.02.2008)

Ultranásilné samurajské drama přecházející místy až v horor. Nechutné a zároveň fascinující, pomalé, ale přesto strhující. Nebývalá porce brutality v kombinaci s pomalým tempem vyprávění vytváří za podpory tradiční hudby neuvěřitelně pohlcující, temnou atmosféru. Relativní strnulost animace (nepřekvapí, že je za ni zodpovědný MadHouse) zde není ku škodě, protože dobře koresponduje s tempem celého seriálu. Jedinou podstatnou výtku bych měl k délce seriálu - do 12 dílů se vešla jen část děje předlohy (která navíc ještě není ukončená) a konec seriálu tak uzavírá jen jednu kapitolu příběhu, takže nezbývá než doufat, že se dočkáme i pokračování. P.S.: Kogan Iwamoto je asi ta nejdémoničtější postava, co jsem kdy viděl. (31.01.2008)