Rachel se vdává

„Vy nemáte ani tušení, jak se cítím!“ Svatba bývá traumatem pro pozůstalé svobodné, a co teprve, když jste se právě vrátili z odmašťovny. Rodiny rozhřešení nedávají a vy máte dvě možnosti: zcvoknout se – ne, to už jste vlastně udělali… jedinou možnost. Odstěhovat se co nejdál od divného strýce, co má videokameru a neštítí se jí použít. Třeba na natočení nekonečného svatebního dokumentu včetně nechutných zákulisních vsuvek. Oblíbené třeskutě vtipné záběry nevěsty na záchodě jsou proti tomu jen drobné dětské škádlení. (17.05.2017)

Úlohy tělesně a duševně postižených jsou samozřejmě jen jednou částí z palety rolí, které hercům předplácejí účast na ceremoniálech, kde jsou dekorováni ti nejlepší. Další jistoty představují role homosexuálů, alkoholiků, drogově závislých a nejrůznějších trosek, klátících se na okraji společnosti. Kategorií pro sebe sama pak jsou party, kdy se herci vtělují do jiných slavných osobností - politiků, hudebníků nebo filmových hvězd - a úlohy, při nichž podstupují až neuvěřitelné tělesné proměny. Co dobrou hodinu funguje při budování napětí a dávkování informací, to se v závěru rozmělní do vyvařeně smířlivého poselství, servírovaného rádoby nenásilně na pozadí pokračujícího svatebního veselí. Být závěr o dvacet minut kratší nebo delší, moc by se nezměnilo: film skrze zbytnělou stopáž ubíhá kamsi do ztracena. Rachel se vdává poměrně věrně ukazuje dnešní tvář nízkorozpočtové americké kinematografie, kdy jména proslavená Hollywoodem odbíhají do nezávislých sfér a tam se pokouší o ono pravé velké umění. Plodí filmy ambiciózní, okázale inteligentní a za každou cenu seriózní. A snad i proto poněkud umělé a myšlenkově vyčichlé. Typově lze Demmeho snímek zařadit k festivalovým objížděčům typu Frozen River. (08.06.2020)

Dlouho jsem přemýšlela jestli dát tomuhle snímku 3 nebo čtyři hvězdičky. Nakonec jsem se rozhodla pro vyšší počet. Snímek nám ukazuje veselou rodinu, která se těší na svatbu, ale všechnu tu "radost" zdá se naruší Anne Hathaway s temnou minulostí. Scéna kdy je Kym u své matky a ta se na ní vrhne mi vyrazila dech a považuji ji za nejlepší scénu z filmu. Bylo to pro mě opravdu dost psychicky náročné, dost často jsem brečela už jen z toho psychického vypětí. Navíc se mi líbilo pojetí "home videa". (29.05.2015)

Nebýt Anne, tak si to nepusím. Smíšené pocity. Napadají mě jen otřepaná fáze jako "nuda", "o ničem", ale současně "hluboký příběh". Všechny kýče z amerických svateb pohromadě a mězi nimi Anne, která přijela z léčebny drogově závislých na svatbu své sestry. Jediné zajímavé je to, co se točí kolem ní a občas to má onu "hloubku" a zaujme, jen škoda té nezáživné omáčky kolem. Nebyl by problém to sestříhat na poloviční délku. # [viděno: TV, 5.1] # příběh 6 | hudba 3 | humor 1 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 4 (08.08.2012)

Prvních pár minut jsem nadával, že Demme nepochopil, že ruční kamera automaticky neznamená, že s ní budu pomateně mávat. Ale pak jsem si na to nejen zvykl, ale dokonce to i přijal, poté jsem to nevnímal a nakonec to považuju za klad. A upřímně řečeno - žádné hrozné mávání to nebylo a ke snímku, který se odehrává převážně před svatbou a pak v jejím průběhu, se to dobře hodí. Důležité také bylo, co se zrovna v záběru odehrávalo a podle toho tomu byl pohyb kamery přizpůsobován. Od pana Jonathana jsem zatím viděl jen Mlčení jehňátek a i když toto rodinné drama je o něčem jiném a jejich úrovně nedosahuje, nelze mu upřít vynikajícím způsobem prokreslená atmosféra. Tomu všemu samozřejmě napomáhají i skvělí (kromě Anne Hathaway a Debry Winger spíš neznámí) herci. A výborný scénář, protože film je hodně postaven na dialozích. Malá výtka jen k příliš dlouhému svatebnímu tanečnímu veselí - závěr to však napravil. Jonathan Demme prokázal, že je stále skvělým režisérem a já opravdu nechápu zdejší nevysoké hodnocení. (16.04.2009)