John Carter: Mezi dvěma světy

V Disney z toho chceli mať druhého Avatara, úprimne povedané James Cameron je vizionársky režisér, ktorý Pandoru stvoril špičkovo, ale u mňa aj tak vyhráva John Carter. Aj napriek tomu že efekty miestami pokrivkávajú, tak zas na niektorých miestach sú maximálne uberkvalitné. Príbeh je pútaví a asi iba po necelej hodinke stratí dych na 10-15 minút. Priznávam, pristihol som sa že som si vravel, to je klišé, to je hrozný patos, no aj vďaka Taylorovi a výbornému záveru som bol uspokojený. Komerčný neúspech je nezaslúžený. Tržby filmu TU! (19.05.2012)

Původní komentář smazán.... John Carter je jedním z předchůdců Star Wars, tak proto bych asi označil celý příběh za mírně oldskůlový. Potěší svižně běhající hafan a konec alá Sherlock Holmes. Co ovšem nepotěší je samotné dobrodružství na Marsu. Dvě města proti sobě bojují a John Carter ze Země si musí mezi nimi vybrat a vlastně vede povstání. 60% (22.03.2016)

Vidím, jak Mars září na obloze a zírá otevřeným oknem na můj pracovní stůl. Zdá se mi, že mě volá k sobě, tak jak mě dosud ještě nevolal od oné vzdálené noci hrůzy. Prostory vesmíru pro mě přestávají existovat a zřím před sebou krásnou černovlasou ženu, stojící v zahradě královského paláce - kolem její šíje ovíjí ruce malý hoch a dívá se s ní na vzdálenou planetu Zemi. U jejich nohou sedí obrovské ohavné zvíře se srdcem z ryzího zlata. Věřím pevně, že oni čekají na mne, a cosi mi v nitru našeptává, že se s nimi opět brzy shledám. - - - Kéž by v adaptaci následujcího dílu Burroughsovy ságy bylo více okamžiků podobným těmto... (09.03.2012)

Takhle by vypadal Avatar, kdyby v něm bylo všechno špatně... Uondané, nezajímavé. Selhává to už od samého počátku - tomu světu se nedá věřit! Co teprve postavám v něm a co teprve tomu, co ty postavy dělají. (+ další selhání 3D formátu. Dává nám jen vyblitou šeď barev a minimální efekt. Scorsese nastavil laťku vysoko...) (06.03.2012)

V průběhu první poloviny filmu jsem v duchu a možná i nahlas úpěla, že "John Carter" je největší hovadina, jakou jsem si kdy na ulož.to vypůjčila a nejspíš jim to neprodleně vrátím! Literární blbůstky E.R. Burroughse jsem dosud míjela (pravěká díla nějak nemusím) a hodlám se jim svědomitě vyhýbat i nadále. Vždyť je tolik kvalitních sci-fi/fantasy autorů, sakra, proč se uchylovat k stařičkému braku? Samozřejmě jsem čekala naivní, připitomělý děj, dobrodružný a pohádkový, navíc zvýrazněný humorným podtónem (zřetelné pomrkávání tvůrců "my víme, jak je to strašně blbé"). Ale neskutečně mě krkala zmatenost a nepochopitelnost chování jednotlivých postav a frakcí, postrádala jsem přinejmenším náznak logiky. Nakonec jsem rezignovala na snahu vcítit se a chápat, což se ukázalo jako moudrý tah: dojem se při pouhém tupém civění na hezké, pohyblivé obrázky vcelku zvedl a závěr dodal i špetku smyslu do nesmyslů. Tak si to sesumírujme: "John Carter" je debilní, až se z toho rovnají mozkové závity, jako by byl divák mlácen po lebzně žehličkou, zároveň je film dobře obsazený, pěkně udělaný po stránce efektů... a jako zástupkyně prý něžnějšího pohlaví se s uzarděním musím zmínit o ksichtové pohlednosti a tělové osvalenosti Taylora Kitsche (pro ženy a hulibrky hvězdička navíc). Nevím, jak budou spokojeni heterosexuálně orientovaní pánové - mně osobně roštěnka princezna celkem prostituovala už tak diskutabilní zážitek (ani hezká, ani herečka). 51% (17.12.2012)