Nikdy to nevzdávej

Děti YouTube kultury vzhlížejí k 80‘ létům, aby si mohli dát pořádně do držťky z intenzitou Klubu rváčů, jen se přitom nechávají okukovat holkama v bikinách a pouštějí si nejnovější fláky z MTV. Je to ‚no-brain‘ zábava na dlouhý letní večer, kde není scény bez klišé a postavy bez archetypu. 3 a ½, které drží před zaokrouhlením nahoru jenom stopáž - dvě hoďky je na takovýto biják zatraceně hodně. (17.08.2008)

Průměrná kombinace Klubu rváčů a Warriora v mladickém naivním americkém podání, projevujícím se především v tak do očí bijících, v reálném světě neexistujících, „American party“ se stovkami lidí v luxusní vile, která mě kdykoli ji vidím rozesměje. Také volba hlavního aktéra nebyla přímo trefa do černého, ale trenér, až překvapivě časté potyčky a zápasy a ojedinělý humor to táhnou velmi nahoru. „Jak je fešáku?“ „Fajn, jak často hraješ na X-Boxu?“. Jen škoda předem jasného závěru, přesně tak jsem nechtěl, aby to skončilo, ale člověk nemůže chtít vše. 65% (14.07.2012)

Z radu akčných filmov, ktoré som mala možnosť vďaka filmovej výzve v poslednom čase sledovať, jednoznačne zatiaľ Never Back Down vyhráva. Preto mu aj prihadzujem jednu hviezdičku navyše. Dej bol klasicky predvídateľný a tie "školské odrhovačky" vyvolali úsmev na tvári, ale v tomto filme sa pohrali s motiváciami a to na veľmi slušnej úrovni. To si cením. (14.11.2016)

Never back down mi připadá jako snímek pro teenagery. Objevuje se tu řada otřepaných klišé, které jsme již v akčním žánru viděli nespočetněkrát a v mnohem lepší podobě. Mladé divačky budou učůrávat z postav hlavních hrdinů (toho kladného i záporného) a vizáže Jake Tylera a mladí diváci se budou kochat choreografií bojů a tajně budou po zhlédnutí cvičit, aby se v mnohém vyrovnali postavám z filmu. Příběh sám o sobě mi ale připadal poměrně jednoduchý, přímočarý a naivní. Potěšila však zmíněná choreografie a také semifinálové gesto hlavního hrdiny. Průměrná podívaná za 3*. (15.09.2013)

Za zvuků punk, rockové a hip-hopové hudby se odehrává příběh mladíka Jakea Tylera (Sean Faris připomíná vizáží mladšího Toma Cruise), který se viní ze smrti svého otce, jehož nechal v opilosti sednout za volant. Vzhledem k tomu, že jeho mladší bratr se stává úspěšnou tenisovou hvězdou, bude se muset s ním i se svojí mámou odstěhovat do Orlanda, kde začne navštěvovat školu, kterou ovládá arogantní a nepřátelský Ryan (Cam Gigandet), který toho času chodí se sličnou blondýnkou Bajou (Amber Heard), která okamžitě ukradne Jakeovi srdce. První konflikt s Ryanem na sebe nenechá dlouho čekat a ukáže se, že rvačky nejsou Jakeovou silnou stránkou, neboť Ryan právě v bojových uměních vyniká. Jake bude muset trénovat pod dohledem zkušeného trenéra (Djimon Hounsou), aby Ryana porazil a získal srdce své milované. Film svým pojetím silně připomíná novější drama Život je boj. Je stejně předvídatelný, je přes svůj řídký děj poměrně dlouhý a rovněž v něm jde o zápasy ve volném stylu, ovšem s tím rozdílem, že tento film Jeffa Wadlowa je hlavně po choreografické i režijní stránce propracovanější a je i lépe zahraný, ale i když na to měl dost času, nepodařilo se mu zahýbat s mými emocemi a nechalo mě to celé tak nějak chladným. Bude to asi tím, že téma mladíka bojujícího o svou čest bylo přece jen trochu zdlouhavé a až vyumělkovaně podané. (27.11.2009)