Vyfič!

Nejdriv jsem tipovala sedesatky. Pak sedmdesatky. Posleze jsem slevila na osmdesatky. A pak jsem uvidela YouTube a doslo mi, ze americky zapadakov a spravne vybrana clona umi nevidane. Brusle leti tryskem vpred, cas leti tryskem vzad a ja poletim tryskem znovu. Protoze jsem maniak do brusleni. Protoze me bavi travit cas s Ellen Page. Protoze Drew Barrymore nebyla takhle roztomila od E.T. Protoze hazim klice do obili. 90 (30.12.2009)

Tohle bruslení nejsou žádný taneční, ale kontaktní sport pro holky, který mají koule (nebo si je chtějí nechat narůst)..... Humor sice útočí na ,,nejnižší pudy“, jako je mlácení či vrážení na dráze, ale nejsme ve filmovém klubu. Votravou jsou romantický chvilky patřící spíš do Románu pro ženy. A přestože u mě převládá (asi) pocit spokojenosti, víc jak 3* nedám. Jako by se D.Barrymore totiž stále nemohla rozhodnout, jestli chce natočit komedii, romantiku nebo sportovní film. Možná to není až tak přesně řečeno, ale prostě jako chlapovi mi tam něco chybělo. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem romantik na bruslích. 2.) Mám rád ,,řežbu“ jídlem.. 3.) Chystám se zdrhnout z vesnice do města. PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ** NAPĚTÍ * (01.07.2010)

Čekal jsem Juno na kolečkách a dostal jsem umírněnou Vybíjenou pro holky co mají rády retro indie filmy. Což by samo o sobě nemuselo tolik vadit... ale mě to prostě moc nezaujalo. Ne když se hlavní postavy každou chvíli ohání vzletnými proslovy o revoltě proti systému a zažitým pořádkům, touze po markantní změně svých životů, přičemž se za podpory jinak slušné režie snaží tvářit jako strašně hluboké charaktery... ale zároveň jim scénář předepisuje ukázkovou plochost a jednoduchost, ve které je jasně vidět jak zoufale normální, obyčejné a nezajímavé jsou. Ellen Page je tu NEUVĚŘITELNĚ CUTE... ale s tím se spokojí a o nic víc se nesnaží, což mě osobně velice mrzí, protože ji jinak žeru už od Hard Candy. Nejen pseudoretro stylizací se ten film evidentně snaží zařadit do bouřlivých sedmdesétých let, ale přitom je ve svém důsledku a vyznění zoufale konzervativní. A když mě navíc nebral ani ten divný "sport" co předvádí... 6/10 (btw scéna v bazénu je za čistě subjektivních 10/10 :)) (14.01.2010)

Není divu, že Drew Barrymore je bisexuální. Téměř všechno s výjímkou Donnieho Darka (díky za něj, Drew!), do čeho za posledních jedenáct let vložila své peníze, nějak souvisí se seriálem Charlieho andílci, kde zářila Farrah Fawcett. A ta má určité schopnosti, které nám byly předvedeny (v jinak špatných) Runaways od Florie Sigismondi. Farrah byla v jednom díle Andílků hvězdou stejného dívčího show na kolečkových bruslích, jaké sledujeme ve Vyfič. Nevím, zda Drew v nějakém interview inspiraci Andílky zmiňovala, ale já jsem byl v dětství úplně stejný fanda toho seriálu jako Barrymorovic holka, takže vím své. Ten díl byl nezapomenutelný, a myslím, že kdyby ho nebylo, nebylo by ani Vyfič. Jinak je to docela špatný a zároveň milý film, což může jít dohromady. Zajímavé a hodně matoucí je určovat dobu, v níž se Vyfič odehrává. Zpočátku vás nejspíš ani nenapadne, že by to nebyla 70. léta, později už to není tak úplně jasné a nakonec, když se postavy začnou bavit o webových stránkách, je zmatení úspěšně dovršeno. To byl ale nejspíš jen jakýsi Drewin postmodernistický záměr. Stejně jako Runaways, je to vlastně o tom, jak si holčičky hrajou. Holčičky jsou jakoby zlobivé, ale říká se, že kdo si hraje, nezlobí. A tak nakonec působí i oba ty filmy. Neškodně. Jen Vyfič se točí kolem trochu jiných kultů. Kdyby byly scény z bruslařské show (závodů/zápasů) trochu efektnější (snaha určitě byla, ale možná to nešlo - kdo ví) možná bych zvýšil i hodnocení. V případě obou zmiňovaných holčičích filmů mohu hovořit o vysokém potenciálu, který v mých očích nedošel zdárných výsledků. Mimochodem, po dlouhé době jsem zase viděl Tuesday Knight, zapomenutou zpěvačku a herečku z 80. let, která na sebe kdysi vzala neutáhnutelné břímě náhrady za Patriciu Arquette v sérii A Nightmare on Elm Street (a k čtvrtému pokračování také nazpívala písničku). Možná se pletu, ale s Drew Barrymore bych si docela rozuměl. (15.01.2011)

Veľmi vydarený debut od D. Barrymore, kto by to čakal. Humor aj vtípky fungujú a E.Page opäť potvrdzuje, že sa jej darí právom. Viac ako E.Page však na mňa zapôsobila Marcia Gay Harde v úlohe matky, pretože jej úloha bola najvýraznejšia a navyše skvelo zahraná. Veľká škoda, že nedostala väčší priestor. Ďalším prekvapením bolo pre mňa obsadenie J. Lewis, po ktorej sa donedávna akokeby zľahla zem. Príbeh nie je dôležitý, nič čo by sme už nevideli, ale pozeralo sa to príjemne. Kedy mi naskočil úsmev na ksichte neviem, ale ostal mi na tvári až do skončenia titulkov, pretože tu sú aj titulky zábavné. 80%. (26.07.2010)