Kdopak by se vlka bál

Musím říct, že v dnešní době, mezi českými filmy, docela vzácnost...Alespoň jsem si spravil náladu po Four Christmases...Film na mně dýchal takovou tou českou náturou...Dokázal jsem se vcítit v některé postavy...Na nic si nehrál a hlavně zaujal svým příběhem...Nadarmo se neříká, že kvůli problémům dospělých, nejvíce trpí samotné děti... (12.12.2008)

Největší české překvapení roku 2008 a zároveň jeden z nejlepších snímků tohoto roku vůbec - originální mix pro děti i dospělé plný spontánního humoru i nečekaně temných situací. Procházková umí pracovat s dětmi a umí je i pozorovat a tím se vyhýbá dvěma častým protipólům rodinných filmů - děti jsou buď příliš přechytrále, nebo až protivně rozjívené. Ale zde jde o děti skutečné, ne za každou cenu roztomilé, ale i tak jejich pozorování čatso vyloudí úsměv na tváři. Nejlepší však na snímku je možnost "přepínání" mezi pohledem sympatické dětské hrdinky či pohledem dospělého, to se tu povedlo na jedničku díky promyšlenému sécnáři (potěsí i naivní malůvky, které mají také svou roli). Jedině bych trochu pozměnil ten konec, možná byl až příliš jednoznačný, pro děti je jako dělaný, ale s dospělými se v samém závěru už nějak nepočítá. (21.12.2008)

Inteligentně napsané, obrazem trochu televizní, ale i tak se mi to moc líbilo. Kreslené vsuvky jsou ve filmu trochu navíc, buď tam nemuseli být vůbec, nebo se mohli víc propracovat. Film mi připomněl dva starší snímky Věry Plívové-Šimkové o "Veverce", v nichž je malá holčička taky konfrontována s realitou světa dospělých a pomocí své fantazie se v ní snaží neztratit. Příběh funguje asi spíš pro rodiče, ale nabízí i únikovou cestu pro děti - těm je předkládána více srozumintelná verze rozvodu - mimozemská invaze jejíž obětí se stala maminka - je totiž v poslední době nějaká divná. A ta malá holčička v hlavní roli vůbec nepůsobí trapně! Pro děti jeden z nej českých filmů za posledních pár let (z pohledu už trochu odrostlého dítěte). (12.07.2009)

Dostalo mně to, opravdu ano. Možná protože jsem od tohoto filmu nic nečekala, možná protože jsem kdysi byla přesvědčená, že sousedi jsou hledaní zabijáci, možná protože sousedka mé kamarádky byla z Neptunu (kupovala zelený Ariel a Neptun je přece taky zelený), nebo protože jsem dnes prostě naměkko. Ale dokázal mi vhrnout slzy do očí a to se počítá. (01.01.2010)

70% Obrovské překvapení, které hodně získává především z dětského pohledu na svět. Přestože je v některých scénách zvláště uprostřed poměrně rozvláčný, některé scény opravdu překvapily (přiznám se, že pád skleničky mě vyděsil jako už dlouho nic, přičemž horory mě obvykle dost nudí, protože pro mně nejsou příliš děsivé). Velmi příjemný film a pokud mohu posoudit, nejlepší dětský film za hóódně dlouhou dobu. (17.12.2008)