Normal

Velice dlouho mi trvalo, než se mi podařilo do filmu proniknout. Když se tak ale 20 minut před koncem konečně stalo, nezbylo mi než uznale pokývat hlavou a nechat na sebe plynout tvůrčí genialitu Ševčíkovu. Na podruhé už čistý průstřel a plný počet. Tenhle film u nás nemá obdoby, bohužel tu na něj ale není nikdo připravenej... (28.03.2009)

Na urovni primarneho pozitku je Normal pre mna atmosferickejsi nez drviva vacsina thrillerov posledneho roka z poza mlaky (jedno ci na vychod, alebo zapad). Po odkryti "pokrievky" navyse vyplavaju na povrch dalsie "lahodky", ktore ani zdaleka nemusia suvisiet (a ani nesuvisia) so zanrovymi skatulkami, ci lpenim na "zaujimavom" pribehu. Velmi odosobnene a zaroven velmi vpijajuce. (03.12.2009)

Nenudil jsem se, ale vyprchalo to ze mě strašně rychle. Na Normalu oceňuji promakané vizuály (ty nejlepší záběry jsou však neprozíravě umístěny už v trailerech) a odvahu prezentovat explicitní násilí a erotiku (za všechny nebývale brutální ubodání malé holčičky). V dalších aspektech už je to s Normalem poněkud složitější. Začátek navnadí stylovým flashbackem do dětství Petra Kurtena (pejskaři nechť zavřou oči a ucpou uši), potěší i dramatická návštěva rodičů zavražděné dívky. Po vzoru Jokera se Kurten vysmívá měšťácké společnosti, přetvařování a redefinuje pojem "normální", po vzoru měšťáka pak mladý obhájce ztrácí i ty poslední iluze. A tomu všemu přihlíží Dagmar Havlová jako femme fatale. Za problém číslo jedna považuji fakt, že se Normal topí v přehnané a těžko stravitelné psychologii postav. Ševčík nesmyslně tlačí na pilu v detailech zachmuřených tváří, servíruje pekelně dlouhé záběry ilustrující jejich duševní pochody a nutí je "hlubokomyslně" filozofovat. Scénář prostě není až tak záživný a strhující, jak jsem čekal. Normal je ve výsledku solidní thriller. Nic víc, zázrak se nestal. Vydřených 60% a opatrný palec nahoru za (dobré, ale neexcelující) herce, atmosféru scén výslechů ve vězení, titulek s ekonomickou krizí a některé flashbacky. (21.03.2009)

Surealistická sonda do života lidí, kteří mají co do činění se sériovými či masovými vrahy, ať už se jedná o advokáty (v tomto případě), kriminalisty, či pozůstalé obětí. Normal mě dostal, a to tvrdě. Sám jsem se v sále nepřestával divit, co ve mě vyvolává kompozice někdy až příliš drsných obrazů a dialogů. Ševčíkovi mohu jen mohutně potřást pravicí a těšit se na jeho další počin. Byl to neopakovatelný zážitek (hlavně na české poměry!), ale stejně jako si výbornou knihu přečtu jen jednou, protože spousta dalších na mne čeká, tak i Normal v dohlednu napodruhé určitě neplánuji. (30.03.2009)

Vzhledem ke kladům, kterými se pyšnil Ševčíkův Restart, je jen přirozené, že i Normal stojí především na formální stránce. Scénář není nikterak oslňující, ambice vyprávět realistickou dobovou krimi ustoupily neo noirové stylizaci. Ale je samozřejmě skvělé, že příběh Petera Kürtena inspiroval zrovna tuto partičku tvůrců. Ševčík a Ristera vyznávají videoklipovou estetiku, Muchow neřeší jazz a umělečtí maskéři se neobtěžují líčit a česat tak, aby to celé připomínalo Výmar. Lépe se vzdát kvalitní dobovky, když vám to neleží a natočit si to zcela po svém, než podobnou pecku uvěznit ve statickém divadelním záznamu nebo v televizní inscenaci a odsoudit ji k malému počtu repríz. (30.08.2016)