Buffalo Soldiers: Odvaha a přátelství

Keby sa všetko vydarilo tak ako malo, mohol to by celkom výnimočný film. I keď vo filme nieje žiadny známy herec, výkony hercov neboli vôbec zlé. To čo film kazilo predovšetkým, bolo to, že sa neodohrával len počas vojny, ale aj po nejakých 40.rokoch. Inak čo sa prostredia týka, tak tesné, klaustrofobické ulice Talianska boli príjemnou zmenou na bojovom poli, oproti okukaným vojnovým prostrediam mnohých ostatných vojenských filmov. Ako už v každom filme z vojny, aj tu samozrejme postavy umierajú a i keď si človek žiadnu postavu nedokáže veľmi obľúbiť, tak nieje vylúčené, že s blížiacim sa koncom sa objaví na vašej tvári nejaká tá slza. Nejedná sa o najlepší vojnový snímok, ale kvôli jeho odlišnosti od ostatných by ste ho nemali vynechať. (31.12.2014)

Je to již pěkná řádka let, co jsem viděl Johna Wayna hrát a i když je zde jen v TV, nostalgie vzala za své a při pohlednu na stopáž tohoto "zázraku" jsem zavzpomínal na The Longest Day, který se mi tu válí v originálním znění již více jak 20 let na VHSce. Stejně jako já se vrátil do minulosti, i hlavní hrdina si po úvodní části ze současnosti, odehrávající se na poště (zdravím Barta), začne vybavovat své vzpomínky z doby války. Děj se přenese do minulosti, přesněji do období WWII roku 1944 a nechá nás sledovat příběh čtyř čokolád. Rovnou bych řekl, že film to není vůbec zlý a čekal jsem katastrofu. Rozhodně není tak špatný, jak hlásá bídné hodnocení na IMDB, ale na pochybnou objektivitu tamních výsledků jsme zvyklí již nějakou dobu. Proč se tedy nejedná o další válečný trhák? Odpovědí je více. Hlavní příčinou je příliš rozvleklý a nevyvážený děj, samozřejmě nemusí jít o 2h dlouhou bitevní vřavu, ale kvalitních válečných scén je tu bohužel minimum. Snímek se dále zabývá až příliš mnoho času postraními charaktery, čímž jen nafukuje pomyslný balón více, než je potřeba ke zdárnému letu. Ve filmu uvidíme v podstatě jen 3 výraznější momenty - počáteční překročení řeky, jatka před kostelem a závěr samotný, což je na tak rozsáhlé dílo skutečně málo. Spike Lee se zkrátka snažil udělat až příliš mnoho, tentokrát to ale nevyšlo tak, jak bych si představoval a otřepaná fráze "Méně znamená více." je v tomto případě na místě. (6/10) (21.01.2009)

Čtveřice černošských vojáků napospas nepříteli v podobě německých vojáků, ale i zrádců. Uprostřed válečného běsnění jsou odkázáni pouze na sebe a svého nejbližšího (přítele nebo Boha). Já opravdu nevím, co si o tomto velmi podivném válečném "dramatu" mám myslet. Akční scény jsou opravdu strohé a zjednodušené tím, že v jednotce mají tři ze čtyř vojáků samopal Thompson. A v závěrečném náporu němců jen a jen kosí v úzkých uličkách. To je ale asi jediné pozitivum, jinak se skoro nic neděje. Příběh je zajímavý, místama i velmi slušný, ale po většinou vaří jen z vykreslování všech zůčastněných postav. A tak se stává, že prostě někdo mluví a ani se neví, o čem pořádně. Je to opravdu přestřelení vedle, tento snímek. Válečný snímek, který vybočuje pouze tím, že se v něm poprvé a pořádně objevují černošští vojáci. (17.03.2009)

Buffalo Soldiers je tak trochu zvláštní válečný film. Ono se spíše jedná o příběh čtyř černošských vojáků a zaměřuje se na jejich charaktery. Je to vyprávění, které se na začátku a na konci odehrává v současnosti a většinová část filmu pak v roce 1944 v Toskánsku v Itálii. Nebudu se vymlouvat, ale já jsem čekal více válčení. Místo toho jsem se dočkal málo bojových scén, i když ty byly dobré, ale hlavně pohled do duší samotných vojáků a lidí kolem nich. Neříkám, že jen proto, že tam není válečná vřava, je to špatný snímek. On je celkem povedený a emotivný příběh, ale je strááášně dlouhý. A protože je dlouhý, jsou tam hluchý a nudný pasáže. A to je hlavní důvod, který mě utvrzuje v tom, že tomu dám jen průměr. Kdyby tam bylo o 30 minut míň keců, bylo by to mnohem lepší a pro diváka ne tak vleklý. Ale to je pouze můj názor. Jinak herci jsou výborní, hlavně ten malý Angelo, který na to, kolik mu je let, má v sobě výtečný herecký talent. Jak říkám, film to není k zahození, ale časově náročný. (13.03.2011)

Čekal jsem nekritickou oslavu černošského hrdinství v II.SV a také kritický pohled na bílé vedení americké armády a obojího se mi, do určité míry, dostalo. Černošská jednotka je vinou bílého zbabělého důstojníka postřílena a zbydou jen čtyři vojáci, kteří se dostanou na území ovládané nacisty. Cestou zachrání malého chlapce a dorazí do italské vesnice. A pak se to zaseklo - čas, který ti čtyři vojáci strávili ve vesnici byl víceméně nudný, neúměrně dlouhý (to především) a nastavovaný rozhovory typu "Jak Bůh může dopustit, aby umíralo tolik lidí." nebo neurvalými, neustále se opakujícími, návrhy jednoho z vojáků místní dívce. Ke konci to zase nabralo trošku spádu a na úplném závěru tu byla opět snaha vyvolat slzy, ale na mě to nějak nefungovalo. A taky jsem vůbec nepochopil Leguizamovu postavu - nevím jestli existuje nějáká režisérská verze, kde by byla vykreslena, ale takhle tam byl jen proto, aby vyhodil noviny z okna. Zajímavá tak byla akorát retra do minulosti a přiznám se, že při jedné scéně mi nebylo dobře po těle. Stejně jako byl průměrný film, tak byly i průměrné výkony herců a tak jediný, kdo mě zaujal, byla krásná Valentina Cervi. I díky přetažené stopáži dívám jen 50% (11.06.2009)