Frankenweenie: Domácí mazlíček

Když si odmyslím, že celé téma filmu je velmi morbidní, má to své dobré momenty a povedené postavičky, ale jako celek mě to nebavilo. Celé to pohřbil konec počínaje mlýnem, který je najednou naprosto nevěrohodný a nedává smysl! I když počkat.... ono je to vlastně natočeno pod patronátem Disney.... tak to jsme doma. (12.01.2013)

Goodbye Kitty! Burton is back! Zvrhlé, dojemné a upřímné, jako byl kdysi Střihoruký Edward.V komentářích jsem četl, že to lidem přijde bez srdce....nenechte se vysmát.Už dlouho jsem od Burtona neviděl nic srdcovějšího, jeho typický styl na vás dýchá z každého filmového políčka, promakaný scénář plný odkazů, všude na vás číhá Batman, Ospalá Díra, Střihoruký Edward, vše dokresluje typická Elfmanova hudba.Prostě všechno je, tak jak má být a jak to od Burtona jako jeho fanoušek chci cítit.Moc moc příjemné pokoukání a čistá radost.Dokonce jsem si i během filmu zvyknul na černobílou, ale ještě mi asi bude pár projekcí trvat, než se přestanu ptát jestli by tomu neslušela barva s filtrem hřbitovní šedi.95%. (27.12.2012)

Mojím najobľúbenejším animovaným detským hororom ostávajú MONSTER HOUSE a MŔTVA NEVESTA. Frankenweenie nie je zlý ale jeho scenár nestačí na plnohodntoný celovečerák. Hlavne akčné finále mu uberá na zaujímavosti, pretože príšery behajúce po meste vôbec nie sú nebezpečné (všetci kričia o ratu ale nikomu sa nič nestane). Odkazy na klasiky žánru potešia ako aj niektoré úžasné postavičky... A nebola tu ani jediná fakt kúzelná scéna... (02.11.2014)

Tim Burton je zpátky a v duchu své ústřední dětské postavy oživuje své dávné umělecké mrtvolky. Téměř třicet let starý krátkomentrážní kraťas Frankenweenie se dočkal napojení na Burtonovy bleskosvody a v jeho laboratoři se zrodil nový celovečerní snímek, příběh víceméně zůstal, změnila se forma, hraný kraťas se proměnil v tak typickou Burtonovskou animovanou poctu brakovým béčkům 30. až 50. let., s obrovským množstvím popkulturních odkazů a aluzí k mnoha legendárním černobílým americkým filmům - v první řadě jde samozřejmě o poklonu klasickému hororovému snímku Frankenstein. Tak typická makabrózní poetika, kombinovaná s poetikou pokleslých žánrů, hororů a sci-fi z úsvitu hraného zvukového filmu, kde je ještě patrný silný vliv expresionismu (práce se světlem a stíny, podhledy zdola a podsvícení tváří atd.), morbidní příběh, stará dobrá ruční animace, kdy věci mají své stíny a figurky takovou tu nezaměnitelnou kinetiku, vynikající hudba Burtonova dvorního skladatele Danny Elfmana. Je fascinující sledovat, jak se za těch 30 let vyvinul Burtonův cizelovaný styl (a jak se protl s image studia Walta Disneyho). Škoda jen toho finále, které bylo víc pompézní, než by se možná slušelo, neboť se tak stalo na úkor originality. (23.12.2012)

Přišlo mi, jako kdyby si s tímto filmem Tim Burton natočil něco, co si přál už hodně dlouhou dobu. Animovaný film přesně v jeho režii o domácích mazlíčcích a také o tom, co to pro děti a jejich rodiče znamená, když jim někdo takový umře. Prošel si tím asi každý, včetně mě. Možná právě i proto jsem si k téhle pohádce-nepohádce udělal takový vztah. A musím říct, že závěr opravdu krásně vyburcoval. (11.12.2013)