Dvanáct

Skvělé – na Michalkova nezvykle syrové, řezavé, bezvýchodné. Samozřejmě typicky dlouhé, monohomluvné a pan režisér se nám opět vtělil do jakési figury mystického posla spravedlnosti a řádu, ale komu to vadí? Mně ne. Fantasticky zakomponovaný střih, výborná zvuková stopa, absolutně prožité herecké výkony a pár opravdu působivých symbolů, které příběh povznášejí na úroveň podobenství, v němž spravedlnost neznamená právo a v němž řád zcela vyklidl svoje varty a zanechal společnost uprostřed chaosu, paranoie a bezbrannosti vůči zlu (ať už pochází odkudkoli). Nebýt těch zmíněných nafouklých monologů a obsese každým detailem, nechyběl by 12i ani strhující spád, tím pádem už vůbec nic. (07.08.2008)

Maximálně v 1% případů nejsou remaky filmů zybtečné. Film 12 rozhodně patří do této minority a obhajuje své právo na existenci. Vsazení děje do ruských reálií se vším všudy je tak zásadní změnou, že větší snad ani být nemůže. Film je totiž prodchnut ruským duchem a tak není jen fascinující krminálkou, ale i výpovědí o nátuře ruského člověka. Film tak skvěle funguje jako detektivka, jako drama a někdy také jako sociologická sonda. Ne vždycky mi sedne ruské hrerctví, ale zde jsem neměl s žádnou postavu nejmenší problém a tak jediné co filmu vytýkám je občasná přitaženost za vlasy, resp. malá věrohodnost, některých motivů a činů. Michalkov je prý silný přívrženec Putina, dílo by ale mělo být posuzováno nezávisle na svém autorovi a to se mi doufám podařilo. (12.08.2010)

Hráli jste někdy hru Městečko Palermo? ;-) Struktura vybroušená jako diamant, který spojuje své fazety do detailně promyšlené kompozice geniálního celku. Není zde žádné hluché místo - každá část tvoří nosný prvek famózní morálně angažované alegorie. Snad by někdo mohl Michalkova napadnout, že se staví do role jakéhosi vševědoucího nadlidského soudce, který má patent na hluboké pochopení "ruské povahy" (metarole, neboť k nám skrze jím ztvárněnou postavu promlouvá Režisér, Tvůrce, Demiurg). V tom případě je namístě poznamenat, že se této role zhostil znamenitě a patřičně nekompromisně. Michalkov vlastně mistrně naplňuje ruskou obdobu "kina morálního neklidu". Domnívám se, že Michalkov primárně nechtěl natočit remake či parafrázi "Dvanácti rozhněvaných mužů", ale použil tento námět jako vhodnou matrici pro zobrazení závažného ideového obsahu. Proto je možná v tomto případě tradiční srovnávání předlohy/parafráze do jisté míry nerelevantní. Na tenkém ledě velmi obtížného námětu dokáže balancovat mezi dramatem a fraškou, udržet napětí, nesklouznout do banálnosti, zachovat si čistou hlavu a především zůstat i při využití rusko-čečenského konfliktu politicky nestranný!! Tomu se říká Meisterstück - před takovým filmem se i protřelý cinefil nemusí bát smeknout. (04.02.2009)

Na 12 rozhněvaných mužů se chystám, předpokládám, že budou lepší, ale už toto je výborné! Sonda do ruské duše. Věřím, že toto není (už jen podle místa, kde se děj odehrává) standardní remake, ale spíš michalkova osobní interpretace. ■ Na rozdíl od toho, co tvrdí oficiální text distributora, se příběh (soudní proces) odehrává převážně v Moskvě. (17.07.2013)

Tak teda nevím jestli jsem viděl stejnej film jako ostatní, ale já viděl utahanou a rozvleklou nudnou Rusáckou kdákárnu která si bere kostru z Americké verze a dotvořuje si ji po svým tak, že přidá hodinu nesmyslných kydů o ničem. Otravný uřvaný postavy pak pronáší nesmyslný monology snaží se asi rádoby hrozně moralizovat a mění názor jak nesvéprávní chovanci ústavu pro dementní děti. Případem a fakty se zabývají minimálně nikdo tu není schopný nic vyargumentovat. První nerozhodnej porotce vlastně ani neví proč hlasuje nevinen a ostatní mění názory sami od sebe, nepodloženě, vyumělkovaně, nelogicky. Ve spojení se smrtící stopáží se z toho tak stává záležitost k nepřežití. Pokud si nechcete kazit dojem z původního filmu, tak se tomuhle raději vyhněte.40% (17.01.2016)