Pohřeb v Berlíně

Agenta Palmera mám mnohem radši než jeho nafrněného a snobského kolegu Bonda. POHŘEB V BERLÍNĚ je asi nejlepším ze série, o řád zábavnější než první Palmer (PŘÍPAD IPCRESS), je zde větší porce typicky britského humoru a příběh také mnohem lépe odsejpá. Jsou to dále pak perfektně vykreslené a ztvárněné postavy, např. ruského plukovníka Stoka, německého mafiána Kreutzmana, nebo rozčilujícího se komisaře Reinhardta, rafinovaná akce a úžasná atmosféra Berlína šedesátých let co dělají z tohoto filmu jednu z nejlepších agenťáren své doby. "A teď pojď zpátky do postele miláčku, protože v kuchyni za moc nestojíš". (02.02.2012)

Berlín Harrymu Palmerovi svědčí, celá atmosféra tohoto studenou válkou postihnutého města přesně odpovídá chladnosti a cynismu hlavní postavy. Děj je zajímavější a tempo vyprávění rychlejší než u Ipcress File. Hudba je příjemně vlezlá, s holkama to mají britští agenti předplacené a Caine nezklame... (26.11.2008)

Zamotaná antibondovka (od tvůrců Bonda) v nejlepším světle aneb Edna... Ehm, Harry "jsem nejvtipnější cynik filmového plátna" Palmer v soukolí špionážní byrokracie po druhé; a tentokrát ještě lépe. Pochmurná atmosféra Londýna z jedničky byla nahrazena neméně působivou atmosférou rozděleného Berlína, kde nikdo nikdy nikomu nevěří. (10.01.2013)

Velmi chytré krimi drama těžící z rozdělení Německa, Berlína a ze studené války. V určitou chvíli jsem se již v mnoha zvratech a záměnách ztrácel, ale nakonec to jak scénárista tak režisér zvládli tak, že pointa vyznívá skutečně mile a překvapivě. Mladý Michael Caine byl už tenkrát skvělý herec a navíc štramák. (17.09.2010)

Nevěřil bych, že nějaké palmerovce napařím plný počet. Jak Případ Ipcress, tak Mozek za milion dolarů mi přišly jako zhulené, experimentální vize, které si špionský žánr berou jen jako rukojmí. Ale tady vzal námět do ruky zkušený režisér nejen bondovek, ale i válečných filmů, který bystře vyhmátl to podstatné a udělal z filmu koukatelnou záležitost. Postavy se - konečně! - chovají normálně a lidsky, nikoliv zbytečně přehnaně a afektovaně, a dokonce i pojetí Palmerova agenta zde najednou dostává svůj smysl. Chlápka, který - konečně! - skvěle hláškuje, raději se nehrne do akce a stojí v pozadí, ale o to víc a lépe si dokáže věci sesumírovat. Navíc ale není super hrdina, i on bývá převezen a vypadá pak jako tupec, ale nakonec vlastně vše rozřeší ke všeobecné spokojenosti. (Scéna v rozpadlém domě s monologem: „Paul Louis Broum. Doklady má v kapse.“ je dokonalá, skvěle vše završuje, všechny snahy postav, a Eva Renzi dokáže v té chvíli vrhnout přesně ten pohled údivu a současně nepochopení, jaký je potřeba.). Velmi dobrá kamera i hudba. Výběr lokací - jako by člověk v tom rozděleném Berlíně byl. A pak ty hlášky - a dokonce hraní si s nimi, ať jde o hraní si s krycím jménem (a touhou po jiném), tak třeba s batmanovskými proprietami. (05.08.2018)