Obsahy(1)
Jednoaktovka Petera Turriniho Josef a Marie (1979) obletěla doslova celý svět a stala se jednoznačně nejhranější hrou tohoto současného rakouského autora. Jejími protagonisty jsou dva starší lidé, kteří si k penzi přivydělávají v obchodním domě. Ona jako uklízečka, on jako pracovník ostrahy. Jejich směšné i dojímavé životní osudy se protnou na Štědrý večer, který nemají s kým trávit.
Po rozpadu socialistického bloku se Turrini ke svým hrdinům - bývalé tanečnici v pochybném vídeňském podniku a celoživotnímu outsiderovi s levicovým smýšlením - vrátil. Verze, kterou v Divadle Kolowrat (komorní scéna Národního divadla) nastudoval Martin Porubjak vychází z obou Turriniho verzí, především je však převedená do česko-slovenských reálií. Díky tomuto posunu a skvělým hereckým výkonům Emílie Vášáryové a Bronislava Poloczka vypráví setkání dvou "ideově nesmiřitelných", ale stejně nešťastných a opuštěných lidí o věcech a pocitech nám důvěrně známých.
(oficiální text distributora)
Recenze (5)
Herecký koncert pani Vašaryovej v úlohe ukecanej upratovačky. Škoda, že pán Poloczek nemal podobný priestor. Inak to bolo príjemné pozastavenie sa. ()
Příběh dvou životních outsiderů, kteří se setkají na Štědrý večer ve skladišti velkého obchodního domu a postupně se sblíží, stojí a padá s výkonem obou herců - Vašáryové a Poloczka. Režisér jim upravil role na tělo, takže ledacos z životních osudů jejich postav má předobraz v jejich vlastní minulosti. Hru si divák vychutná tím víc, čím lépe zná jejich životní osudy a dějiny střední Evropy. Velmi slušná tragikomedie o lidech, se kterými se osud a dějiny nemazlily. Celkový dojem: 75 %. ()
A prečo by mal Kristus kresliť? – A proč by neměl? Cizinci ve vlastním životě. Petr a Lucie v pokročilém věku. Tedy ukecanější, unavenější, zkušenější v předstírání radosti. Střetnutí pozůstalých, opuštěných, kteří se nehledali, a přesto se našli. Příběh dvou velmi odlišných lidí s jednou zásadní společnou věcí - s nutkáním být milován. Koncert hereckých person, kdy pan Poloczek mlčí a usmívá se, paní Vášáryová mluví a tančí, a dohromady jsou to Josef a Marie, krásní, smutní lidé, kteří v jednom malém, zapadlém skladu nalezli štěstí života – sebe v náručí toho druhého. ()
Famózny herecký koncert Emílie Vášáryovej a vo veľmi smutnej divadelnej hre o stratenom šťastí a láske, ktorú dvaja jednoduchí ľudia dokázali po rokoch opäť nájsť. ()
Absolutne nudne, nezazivne, zdlhave kecanie o nicom, ktore nezachrani ani vykecavanie Vasaryovej, ktora sa v kazdej druhej vete pomyli. ()