Ashes and Snow

Balzám na uštvanou duši moderního člověka... Už dlouho mě nic tak nepohltilo. Téměř každý okamžik filmu je nádherná fotografie... Navíc v pohybu (i když většinou velmi pomalém, což je jedině dobře) a za doprovodu krásné hudby... Kromě toho se jedná o naléhavou připomínku, čím jsme a co v sobě v dnešním světě systematicky zabíjíme (tak to aspoň cítím já, protože tento film žádné soudy nevynáší). Čistokrevná filmová meditace. (30.06.2009)

Umělecké dílo. Film mě tak nestutečně vtáhl, ale tím, co většina filmů nemá, a to vlastně u filmů tak hledám. Je to nesmírně hluboká duše filmu a poselství, které předává. Poselství jednoty všeho a všech. A je jedno, jestli jsem člověk, slon, strom, nebo i písek... Uvnitř v duchu jsem se se zvířaty objímal, tančil, mlčel, cítil hluboký vděk. A film je pomocník k tomu si vzpomenout, že toto někde hluboko uvnitř nás je. V každém. (01.03.2016)

Súhlasím s používateľom Dudekom, ale snímku hodnotím ako lepší priemer, pretože pohyb na hranici fotografie a filmu mi pripadal zaujímavý, okrem toho, téma symbiotického vzťahu človeka a prírody je v dnešnej spoločnosti naliehavá. Gregorymu Colbertovi sa podarilo pekne zachytiť napríklad stádo slonov, zábery možno nie sú dych berúce, avšak vyvolávajú reflexiu. Jednoduchosť neznamená hneď povrchnosť, neoriginalia nie je vždy gýčom. Celý film je taká lyrická básnička, neurazí, neotrasie, ale zanechá jemný dotyk. (11.10.2013)

Jako součást výstavy si tento poetický film dokáži představit velmi dobře, jako samostatný snímek však příliš nefunguje. Kýčovité záběry doprovázeny o nic méně kýčovitými slovy nespějí k hlubší myšlence, ba dokonce ani nesměřují k nějakému závěrečnému vyústění. Zpomalenost celého snímku má nejspíše evokovat jistou symbiózu mezi filmových obrazem a fotografií. Bohužel Ashes and Snow stojí přímo na pomezí těchto dvou formátů, přičemž se mu bohužel daří neobohacovat ani jeden z nich. Statická fotografie dokáže být stejně sdělná, jako její rozpohybovaná sestra a soubor jednotlivých snímků, kde si pozorovatel sám může rozdávkovat čas, dokáže být mnohem silnější než sledování tohoto „dokumentu“. Když k tomu připočtu fakt, že v rozpohybovaných obrázcích vypadá celé to krásné souznění lidí se zvířaty mnohem nuceněji než na fotografii nezbývá již téměř žádný důvod, proč Ashes and Snow zhlédnout. (18.03.2010)

Nežné, krehké, meditatívne a nápadité prepojenie všemožných výrazových prostriedkov - od možností ľudského pohybu cez tanečné kreácie, ukážka fotografických snímkov partnerstva človeka a zvieraťa vo filmovom prevedení, dominujúca meditatívna hudba, sugestívny slovný doprovod... všetko nakombinované veľmi jemnocitne. Krásne syntetické umelecké dielko. (12.03.2010)