Reklama

Reklama

Svůj poslední film natočil režisér Vittorio De Sica podle stejnojmenné novely Luigiho Pirandella. Do hlavních rolí melodramatického příběhu o nenaplněné lásce mezi potomky dvou dobrých rodin na Sicílii počátku 20. století obsadil dvě velké herecké hvězdy. Zámožný Cesare Braggi (Richard Burton) si myslí na pohlednou Adrianu de Mauro (Sophia Lorenová). Po smrti otce se vydává požádat o její ruku – plány mu však překazí otcova závěť, ve které stojí výslovné přání, aby si Adrianu vzal Cesarův mladší bratr Antonio (Ian Bannen). Cesare se otcovu přání podvolí a po dlouhá léta tak musí svou lásku k Adrianě skrývat, i když s ním jako jeho švagrová žije ve stejném domě. Jednoho dne však Adrianina manžela Antonia potká osudová nehoda… (Česká televize)

(více)

Recenze (23)

blowup 

všechny recenze uživatele

Tak copak to v tv člověk nevidí? Herecký výkon Burtona je až skoro k smíchu a vůbec se nehodí navzájem se SL. Možná, že to byl i ten dabing, ale něco tak hrozného jsem už dlouho neviděla. Asi je to také tím očekáváním něčeho a tím pádem i výdrží při sledování, jinak bych to po půlhodině vypnula. Trochu se divím, jak se to tady líbilo... ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Záverečná etapa tvorby Vittoria De Sicu poväčšinou postrádala sociálne protirečenia, tak výrazné v jeho neorealizmom šmrcnutých, a podľa mňa najlepších, dielach. Neinak je to i vo filme poslednom, nakrútenom pred smrťou režiséra, kde sa divák má dojať na osudoch veľkopanskej šľachty, žijúcej v prepychových palácoch. Ústrednou myšlienkou adaptácie Pirandellovej poviedky je objavná myšlienka o najdôležitejšej veci v živote - láske, akokoľvek nenaplnenej a tragickej. Fajn, veď o tom sa takmer všade píše a hovorí. Problém vidím v tom, že výsledok neposkytuje akékoľvek iné interpretácie, napriek snaživým výkonom Sofie Lorenovej a Richarda Burtona v hlavných úlohách. ()

Reklama

kubilov 

všechny recenze uživatele

Labutí píseň Vittoria De Sica, která se nese na jedné straně ve skvělé sicilské atmosféře, ale na druhé straně se strašně plytkým příběhem a na své poměry s nepříliš výraznou Sophií Loren, pro kterou tak může být nakonec po letech Il Viaggio pouze filmem, kde se objevila s pro sebe v příštích letech velmi důležitým mužem - Ricardem Burtonem. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Pro mě moc dobrý. Hudba Manuela de Sicy je jak Nino Rota. Obyčejný příběh tragické lásky. Sicilii částečně znám a i titulky potvrdili, že něco točeno v Palermu, něco v Syrakusách. Dobře zasunuto do historie.  Viz strašné zemětřesení na které jsou kolem Catanie a Messiny památky dodnes.   https://cs.frwiki.wiki/wiki/S%C3%A9isme_du_28_d%C3%A9cembre_1908_%C3%A0_Messine   Hvězdné obsazení. ()

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

Poslední film velkého režiséra se povedl. Cesta od kritického neorealismu k červené knihovně může působit poněkud zvláštně, ale je třeba si uvědomit, že škatulka neorealismu byla dříve či později těsná většině režisérů, ty největší nevyjímaje. Lorenová je tradičně výborná, Burton je rovněž přesvědčivý, byť se nemohu zbavit dojmu, že tak trochu zaskakoval za Mastroianiho. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (5)

  • První italská projekce se uskutečnila v březnu 1974 a francouzská v Paříži 13. listopadu 1974 – ve stejný den a v blízkosti Neuilly-sur-Seine, kde režisér zemřel. (classic)
  • „Když jsme já a Richard Burton naši scénu dohráli, začalo loučení. De Sica musel ještě zůstat, aby dotočil do konce poslední taneční scény na jevišti kabaretu. Šla jsem do své šatny, ale měla jsem nevysvětlitelné nutkání otočit se a naposled se na de Sicu podívat. Seděl na jevištní rampě v póze, která pro něj byla typická: s nataženýma nohama, na tváři úsměv, žertoval s dívkami na jevišti, zatímco čekal na další záběr. Pak zaklonil hlavu a smál se něčemu, co řekla jedna z dívek, smál se tak, jak se uměl smát jen de Sica.“ (Sophia Loren) (wewerička)

Reklama

Reklama